Búrlivé výšiny
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351762/bmid_burlive-vysiny-IOl-351762.jpg
4
4797
4797
Životný príbeh súrodencov Bronteových, ktorý už vstúpil do kolektívneho vedomia čitateľov na celom svete, bol smutný, ba až tragický, ich umelecký vývin živelný a dosť nezvyčajný. Ako deti chudobného dedinského duchovného vyrastali v kruhu výnimočne nadanej rodiny. Ale zo šiestich detí pána Bronteho, ktorý veľmi skoro ovdovel, sa dospelého veku dožili len štyri najmladšie a všetky štyri začali prejavovať literárny talent už v detstve, hoci ich schopnosti neboli rovnomerne rozdelené: od priemerného Anninho talentu cez potenciálne Branwellovo nadanie a veľký tvorivý dar Charlottin až k nepopierateľnej Emilinej genialite. Sestry Bronteové stáli pri zrode realizmu. Bol reakciou na romantizmus, ktorý zas tvoril protiklad ku klasicizmu a racionalizmu 18. storočia. Literárne dielo sestier Bronteových zaujíma v ranoviktoriánskej literatúre zvláštne a výnimočné postavenie nielen tým, že zákonite tvorí most - v istom zmysle syntézu medzi romantizmom a realizmom, pričom ich syntéza je posunutá k realistickému pólu, ale aj tým, že sestry nepociťovali povrchné uspokojenie ako ich súčasníci a nepodľahli ani falošnému optimizmu a samoľúbosti doby. Naopak, vo svojej tvorbe opisovali prudké náruživosti, s akými sa vo viktoriánskej literatúre vôbec nestretávame, dožadovali sa emancipácie ženy a dosiahli v nej aj určitý stupeň spoločenskej kritiky. Keď v minulom storočí vyšiel román Búrlivé výšiny, v Anglicku vládol sladkastý, naparfumovaný a neprirodzený sloh -vymyslené city romantických hrdinov sa prifarbovali cukríkovým kolorom a takzvané ženské romány - podľa G. Romieua — boli „ctihodným rumančekovým čajom a sentimentálnosťou ozdobenou belasými stužkami“. A tu zrazu dielo Emily Bronteovej ukázalo smelým umením rozpitvané srdcia, lásku nazvanú jej pravým menom, vibrujúcu, obnaženú náruživosť, neresti, nenávisť, zúfalstvo! Niet sa preto čo čudovať, že v prvej chvíli pokrytecká časť verejnosti vyhlasovala romány sestier Bronteových za „nemravné“. Až po Emilinej smrti pochopili všetci veľkoleposť tohto strašného a mohutného diela. Shorter ho nazval „najznamenitejším pomníkom ženskej geniality v devätnástom storočí“. Dobell vyhlásil Búrlivé výšiny za román celkom výnimočný a napísal: „Jeho moc je absolútna, titanská; od prvej do poslednej strany je hrozný a pravdivý... A ukrutný k čitateľovi. Sme ohromení, keď sa dozvedáme, že ho napísalo skromné, neskúsené dievča.“ Maeterlinck sa o autorke vyjadril: „Emily Bronteová nikdy nemilovala, nikdy nepočula na ceste krásny zvuk krokov milého, a jednako ona, ktorá umrela v dvadsiatom deviatom roku svojho života ako panna, lásku poznala, o láske hovorila, prenikla do jej najneuveriteľnejších tajov, takže tí, čo najväčšmi milovali, zavše sa spytujú, ako pomenovať svoj cit, keď sa od nej dozvedia o cestách a mystériách lásky, pri ktorej všetko je vedľajšie a bledé ... Usmievame sa nevinnosti, s akou krúži okolo vonkajších skutočností lásky, ale odkiaľ vie o skutočnostiach vnútorných, o všetkom, čo má náruživosť najhlbšie, najnelogickejšie, najneočakávanejšie, naj nepravdepodobnejšie a največnejšie pravdivé? Emily mala smelosť, náruživosť, voľnosť sveta vo svojej duši.“ Román Búrlivé výšiny možno chápať ako prorockú víziu sveta, rozčesnutého do obrovského chaosu, víziu založenú na protikladných požiadavkách srdca a rozumu, na silných ľudských vášňach na jednej strane a na všetkom, čo obmedzuje slobodu a dôstojnosť človeka na strane druhej.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1980 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Pro mě nejkrásnější knížka. Získala si mé srdce již před pár lety, když sem ji četla k maturitě (ano, vytáhla jsem si jí při maturitní zkoušce). Když jsem ji četla poprvé, byla jsem celkem zmatená z postav, ale zároveň mě nadchla a věděla jsem, že ji nečtu naposledy. Příběh Katky a Heatcliffa mě okouzlil. Jeho nenávist, ale hlavně nesmrtelná láska ❤ A ta obálka je naprosto nádherná
Kniha se dala číst,ale znám lepší klasické díla. Na mě to bylo až moc zdlouhavé a hlavně postava Heatcliffa byla až moc deprimující. Konec se pak četl jedním dechem.
Bohužel musím přiznat že jsem celou knihu přečetla jen s velkým sebezapřením. Postavy byly až přehnané. Většina z nich se mi protivila. Knihu jsem nakonec ale dočetla a mám z ní rozporuplné pocity. Marně se snažím přijít na postavu, kterou bych si v knize oblíbila. Bohužel mě nenapadá ani jedna, včetně Nelly. Za pár let se ke knize třeba vrátím a uvidím jestli se můj názor změní nebo ne.
Příběh se nečte příliš lehce, není to čtení na jeden zátah, ale velmi ráda se k němu vracím.
Knihu jsem nedočetla. Děj mě nebavil a některé postavy mi dokonale lezly krkem.
Tahle kniha mne zanechává poněkud rozpolcenou. Zatímco když jsem ji četla poprvé - někdy v postpubertálních letech - byla jsem uchvácena drsnou romantikou, emocemi a jakýmsi temným tajuplným spodním proudem vyprávění. Jenže teď, po 15-20 letech ve mně přetrvává jen chuť všechny zúčastněné drobátko profackovat, ať už se proboha vzpamatují a přestanou se chovat tak strašně melodramaticky. Jsem ráda, že nežiju v tehdejší době, tak jako vždy u čtení knih z dob minulých.
Román psaný krásným jazykem. Sem tam jsem z netrpělivosti přeskočila pár řádek. Příběh o lásce, ale především o nenávisti, zaslepenosti, zlobě a pomstě. Zaujal mě popis postavení žen v tehdejší společnosti.
Ponuré vřesoviště, rodiny plné zlosti a přesto lásky. Zajímavý příběh. Vrátím se k němu zase za nějaký čas.
Po letech jsem se ke knize vrátila a je stále skvělá. Je to klasika, kterou miluji, i když mi některé charaktery přijdou až extrémní. Ale celkové vykreslení a vyznění knihy mě stále uchvacuje.
U této knihy jde vidět, že ne každá kniha z povinné četby je nudná. Příběh byl krásný, poutavý a tajuplný. Jistě se k příběhu ještě dostanu. Nezavrhujte knihy z povinné četby. Dejte jim šanci. Překvapí Vás.
Jedna z nejoblíběnějších knih, plná velké lásky a ještě větší nenávisti. Ke knize se vždy po letech vracím a čtu znova.
Doporučuji také filmové zpracování s Tomem Hardym.
Jako malá jsem byla fascinována filmem. Drsná krajina a příběh, ze kterého šel mráz po zádech a který navzdory té vší nenávisti dobře dopadl. Jako větší jsem se proto rozhodla si přečíst knihu a doteď ji řadím mezi své nejoblíbenější. Kniha se čte sama, není psána zdlouhavě a i po letech dokáží nektěré pasáže zasáhnout tak, jak před lety.
Príbeh takých smutných osudov som už dávno nečítala. Hnev, nenávisť, bolesť prevládali nad láskou. Potláčaná a nenaplnená láska potom prechádzala do porúch psychiky, chorôb a smrti. Napriek tomu považujem knihu za zaujímavú.
Knizku jsem mela na precteni nechanou delsi dobu a konecne se mi hodila do ctenarske vyzvy,tak jsem po ni sahla. Jsem rada, ale musim priznat, ze jsem obcas jen litala ocima a preskakovala nektere pasaze. Spise jsem prahla po pribehu a vylevani myslenek me moc nebralo.
Snad každá postava je tu nějakým způsobem zvrácená, zlá a místy až odporná. Přesto mě kniha pokaždé pohltí a dočítám na jeden nádech.
Román představuje takovou Sodomu – Gomoru, zobecněnou do dvou sídel Větrná hůrka a Drozdov, ve kterých se děje všechno zlo a mystično (očekával jsem, že bude víc akce v místních bažinách a mokřadech).
Asi mi nepřísluší vysmívat se romantickým aspektům knihy, když více než polovina hlavních postav onemocní kašlem, nachlazením nebo tbc a poté zemře v mladém věku. Působí to poměrně nedůvěryhodně, ale poté, co se autorka chvíli po zveřejnění knihy nachladila a zemřela, tak…se budu oficiálně vysmívat jen hlavní vypravěčce,která provází knihou a která nemá nejmenší pud sebezáchovy, nebo sebeúcty a klidně pak na konci knihy odejde sloužit k hlavnímu padouchovi,který se jmenuje….
….Heathcliff (Suchýútes,haha) a který díky svým zlotřilým plánům způsobil mnoho přesunů mezi dvěma sídly, která (vyjma bažin) obstarají veškerý děj. Mimochodem, pokud se dnes revidují některé knihy z hlediska politické korektnosti, tak uvidíme, jak dlouho ještě zůstane Heatcliff „gypsy“.
Smutný příběh dvou rodin plný nenávisti, intrik, nenaplněné lásky. Kniha je pěkně napsaná a dobře se čte.
Tato kniha je prostě skvost své doby, její kouzlo přesahuje i do současnosti. Zajímavé je, že obsahuje svým způsobem prvky snad všech literárních žánrů. Je to červená knihovna křížená s románem sociálním i psychologickým, nechybí určitá detektivní zápletka, náznak thrilleru, pohádky a dokonce prvek sci-fi :)
Přiznám se, že Větrnou hůrku miluju. S chutí jsem si ji teď po delší době přečetla znovu, a opět mi bylo líto, když jsem dočetla na konec. Postava Heathcliffa musí vyvolat emoce snad v každém čtenáři. Škoda jen, že Emily toho nenapsala víc...
Rozporuplná kniha, něco mě na ní zaujalo ale chvílemi jsem měla problém se příběhem prokousat.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Skrýt reklamy
Další klasické dílo z povinné četby úspěšně za mnou. Kniha se mi do ruky dostala zcela náhodou, ale nelituji toho. Autorka skvěle popsala hlavní postavy z psychologického hlediska a jejich pohnutky. Dílo je na můj vkus moc dlouhé, kratší pasáže by knize neuškodily. Rozhodně to nebyla ztráta času.