Byl to můj osud. Na přeskáčku I.
Vlasta Chramostová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378786/bmid_byl-to-muj-osud-na-preskacku-i-cD2-378786.jpg
5
24
24
V roce 1999 se stalo vydání memoárů herečky Vlasty Chramostové (* 17. 11. 1926) událostí. A to nejen literární, ale i společenskou. Jen málokdo z umělecky exponovaných osobností poválečného období dokázal o své minulosti promluvit s takovou mírou otevřenosti, sebekritičnosti a pravdivosti jako ona a zároveň s takovou mírou nadhledu a tolerance k jiným. Její cesta od prominentky k disidentce, vylíčená tak trochu na přeskáčku, o to však dramatičtěji, pokračovala pak neméně hekticky i po listopadu 1989, tentokrát už především na prknech Národního divadla. A této éře jejího života je věnován druhý svazek jejích vzpomínek. Se stejným účinkem osobitého slohu zachycuje sílu vůle umělkyně vracející se v pozdním věku k milovanému povolání a zmáhající nové výzvy, které před ni její „třetí život“ postavil.... celý text
Přidat komentář
Životopisy moc nečtu, ale jednou za čas po nějakém s chutí sáhnu... A tato vybočení z mé čtenářské komfortní zóny se ukázalo jako skvělý nápad... Vlasta Chramostová byla bezpochyby velkou osobností, kterou si budeme všichni pamatovat.... Je toho ale hodně, co jsem o ní nevěděla, co mi tato kniha předala... Pevně věřím, že se druhý svazek dočká dotisku, abych mohla autorčin život dočíst...
Silná osobní zpověď, vzpomínky na doby plné úspěchu i zatracení, pohled na dění a osoby, které protkli její životní putování. Autorka je velmi přímá, nic nezastírá, i k bolestným věcem se staví přímo čelem. Velmi si užívám i její osobitý styl psaní.
Vynikající kniha. Že je subjektivní a autorka možná něco přiklášluje nebo vypráví jinak, než by jiní stejnou věc popsali, to bude tím, že jsou to paměti, které jsou vždy subjektivní. Paní Chramostová se tomu snaží v nejvyšší míře vyhnout, v knize to několikrát zmiňuje a nakolik to jen je možné, daří se jí to. Ono je to spíš takové vyrovnávání se s vlastním osudem a chybami. A nakolik je taková reflexe možná, je vidět veliká snaha o objektivitu, než že by se autorka snažila záměrně zkreslovat a přikrášlovat. Na rozdíl od řady hereckých pamětí je tohle také opravdu mimořádné svědectví o době a osobnostech, s kterými se autorka setkala, navíc napsáno krásným jazykem a samotnou účastnicí těch dějů. Žádný najmutý redaktor, který přepíše a přikrášlí vzpomínky. Ne, to samotná Vlasta Chramostová vypráví, vzpomíná, srovnává si myšlenky tehdejší i ty nové. Vypráví sugestivně, nádherným jazykem a hlavně vypráví o zajímavé době, lidech i o osobních selháních, výhrách a prohrách nějen svých i těch kolem sebe. Je to zcela ojedinělé a úžasně sepsané svědectví o jedné době, o skupině lidí, která ji formovala a také o českém divadle té doby zase z jiného úhlu pohledu, než nabízí oficiální prameny v podobě programů, plakátů a kusých materiálu bez přídavku osobních pocitů. Mohu jen doporučit, osobně jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla a docela dost mi toho dala. Díky za ni.
Obdivuji p. Chramostovou za její odobní zpověď a výpověď a tské hako herečku, ale jako sutirka knihy mě neoslovila. Kniha je taková rozevlátá a neuspiřásaná. Jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla.
Trochu sebestředné, ale nakonec ne špatné. Spousta zajímavých podrobností z prostředí disentu.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Vlasta Chramostová |
| 1999 | Křehké otázky |
| 2018 | Byl to můj osud. Na přeskáčku I. |
| 2018 | Byl to můj osud. Na přeskáčku II. |
| 2016 |  Hommage a Vlasta Chramostová |
Je lehce paradoxní, že tuhle knihu jsem si koupil v pankráckém nákupním centru, abych si zkrátil následnou cestu tramvají domů. Proč paradoxní? Protože pro tento druh odreagování jsem si vybral jeden z nejkomplexnějších životopisů, po kterém jsem mohl tehdy v knihkupectví sáhnout. Nemá smysl dokola opakovat, jak je zpověď Vlasty Chramostové autentická, upřímná či sebereflexivní - to dokonce považuji za bytostně vlastní tomuto druhu literatury. Co mnohem více oceňuji je fakt, že Byl to můj osud je kronikou - svědomím národa - minulého století v Československu. Je to reminiscence československé společnosti zasazená do příběhu jedné paní. A je napsaná tak, že se ji máloco vyrovná.