Byla jsem otrokyní v satanské sektě
Ulla Fröhling
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32017/mid_byla-jsem-otrokyni-v-satanske-sekte-DfE-32017.jpg
4
269
269
Angela vyrůstá ve zdánlivě vážené a spořádané rodině. Její rodiče jsou ve skutečnosti členy satanské sekty a dceru "půjčují" k sadistickým hrátkám, sexuálnímu zneužívání a vymývání mozku...
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , AlpressOriginální název:
Vater unser in der Hölle, 2008
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi moc nelíbila, jak svým obsahem, tak způsobem, jakým byla napsána. Ze začátku jsem měla problém se začíst a chtěla jsem knihu odložit. Nakonec jsem ji dočetla až do konce. Je zde popsáno zlo páchané na dětech, krutost, satanská sekta a nespočet osobností hlavní postavy Angely. Je nepochopitelné, že by tohle nějací rodiče svých dětí dopustili. Přesto jsou podle mě některé věci dost nevěrohodné kvůli detailním popisům událostí, když byla Angela ještě batole (přesně popsáno, kdo co říkal a co se přesně přihodilo). Ke konci knihy jsem měla už totální zmatek v ohromném množství jmen. Znovu se ke knize určitě nevrátím.
Je to už dlouho, co jsem knihu četla, al pořád si ji pamatuju. A hlavně si pamatuju, jak mě mnoho pasáží zaráželo pro svou nereálnost a styl, jakým byly popsané. Zkrátka to bylo dost přitažené za vlasy. Trošku mi to připomíná jinou knihu o zneužívání, kde si dotyčná pomalu doslova pamatovala, co jí kdo řekl nebo přesně udělal ve věku dvou let a podobně. Bylo to i podobně zmatené. Neříkám tím, že se něco z toho neděje a je to hnus, ale tady je to podané ne moc dobrým stylem.
Přála bych si, aby to byl bulvární horor... ale bohužel není. A i kdyby tato kniha byla vymyšlená, jak píší někteří v komentářích, obchod s lidmi a sexuální zneužívání i dětí je realita.
Většina násilí je páchána nebo umožňována v rodinách! Ať se nám to líbí nebo ne, to je fakt. Pokud budeme o existenci zla pochybovat, neuvidíme ho a necháváme mu tak prostor. Malé světlo na konci tunelu vidím v tom, že toto téma přestává být tabu a dostává se do veřejného prostoru.
Jsem proto ráda za tuto knihu na pomezí beletrie, psychologické příručky a kriminálního žánru. Nečte se to snadno... Někteří lidé si to museli prožít (a někteří stále prožívají), tak my, kterých se tento osud naštěstí netýká, bychom měli být schopni o tom alespoň číst a vzít to na vědomí.
Hvězdičkami nechci a vlastně ani nemůžu tuto knihu hodnotit. Zejména proto, že jsem ji vlastně ani nepřečetla, ale spíš proletěla. Příběh opravdu otřesný a velice brutální, i fiktivní horory jsou možná proti tomu slabým čajíčkem. Neskutečné utrpení Angely si vůbec nedovolím zpochybňovat, ale styl zpracování této knihy mě ale vůbec nesedl. Asi při páté změně osobnosti už jsem se ztratila a přestávalo mě to bavit. Dost tomu napomáhaly i ty obsáhlé, „odborné“, psychologické rozbory, jejichž vsuvky mi knihu ještě víc tříštily.
Přiznávám, že jsem od této knihy čekala asi něco trochu jiného. Téma sekt jakéhokoliv druhu mě přitahuje, baví mně o nich číst, ale tady jsem narazila spíš na rozbor extrémně psychicky narušené x krát rozštěpené osobnosti. Takové množství osobností už jsem prostě nedávala. V rozporu s většinou zdejších komentářů na mě kniha působila velice zmatečně. Proto jen ten „průlet“ knihou, kdy jsem si vybírala jen její některé části, které mě zaujaly, abych získala aspoň nějaký obrázek, a musím uznat, že to mi úplně stačilo k zjištění, jaké hrůzy jsou i v dnešní době lidé schopni druhým lidem dělat. Víc snad ani vědět nepotřebuju.
Děj knihy byl hrozný. Nedovedu si představit, že existují lidé, kteří od malička týrají děti. Nechápu, jak někdo nedokáže odlišit pravdu od vymyšleného hororu. Nedokázala jsem se vžít do mnohočetné poruchy osobnosti.
Dodávám ke své recenzi vzhledem k níže uvedeným komentářům, které znehodnocují věrohodnost a fakta, uvedená v knize: V úvodu je jasně napsáno, že je kniha napsána na základě skutečných událostí, které její protagonistka prožila, a důsledkem toho trpí disociativní poruchou. Jenom chci zdůraznit, že ohavnosti, v knize popisované, se dnes opravdu dějí, a celý globalistický politicko-hospodářský systém dneška je na této satanské filozofii doslova založen. V těchto praktikách jedou všechny mocensko-politické, ekonomické a show-byznysové elity dnešního světa. Stačí se porozhlédnout a objektivně sledovat, kam svět spěje a co se dnes ve světě děje. Ale nahlédnout do králičí nory je drsné a někdo na to není připraven, proto se také spousta lidí "neprobudí" a zůstane dále uvězněna v "Matrixu" iluzorního světa. Vše naší historií počínaje a školním vzděláním konče je zmanipulované a vylhané, lidstvo je tísíce let zotročeno a jeho skutečné psychické schopnosti jsou systémem potlačovány, což se děje vymýváním mozku. Uvažujte, nevěřte božské bedně, hledejte souvislosti a moudrost tam, kde se "lacině nenabízí".
Divoké fantazie, autoři se vezou na touze lidí se bát. Horor slušné úrovně, ačkoli si víc než jen trochu vypůjčuje od Michelle remembers. Jen prosím, neberte to jako realitu.
Mozna tomu dam jeste dalsi pokus do budoucna, ale prozatim ponechavam knihu nedoctenou. Dej mi pripada hodne pritazeny za vlasy a styl psani velice zmateny.
Edit: docteno
Tahle knížka se snad vůbec nedá hodnotit. Téma je šílené - to snad skutečně ani nemůže být pravda, že se tohle děje. Na druhou stranu zpracování je skvělé. Jak něco takového zvládnout předložit čtenáři, aby to vůbec dočetl, to je opravdu pekelně těžká výzva a autorka to zvládla skvěle - smekám před ní. Podruhé tuto knihu rozhodně číst nebudu a nic podobného už také potkat nechci, ale uznávám, že "rozšířila moje obzory". Otázka ale je, jestli o takovéhle rozšíření člověk vůbec stojí.
Něco šíleného. Jak může vůbec rodič něco takového udělat vlastnímu dítěti. Člověku se nechce věřit, že to snad je skutečnost. Protože připustit si existenci takových zrůd a jejich propracového systému je děsivé.
Kniha ve mě zanechala nesmazatelnou stopu, skládající se z hnusu, zděšení, zloby na dvojí tvář dnešního světa a nenávisti vůči právnímu systému, který de facto kryje zločince a vrahy, neschopný ochránit oběti těchto hrůzných bestií, a velkou úctu ke všem, kdo se na tvorbě knihy podíleli, aby její výpověď působila jako memento pro širokou veřejnost, aby nebyla dále lhostejná k těmto hrůzným zločinům proti lidskosti.
Viz. moje recenze.
Jednim slovem sokujici. Ale mam rada tenhle styl, za me plny pocet hvezd.
Vlastně nevím, co si mám myslet. Kniha byla šokující, drsná a zajímavá zároveň a věřím, že za oponou naší společnosti se opravdu takové věci bohužel dějí. Ale občas jsem měla pocit, že si autorka protiřečí a to se pak odráží na důveryhodnosti celého příběhu. Těžko říct, jestli jde o chybu překladu nebo o nepozornost autorky samotné.
Kniha se mi hodně dobře četla, přečetla jsem ji s odstupem několika let dvakrát. V obou případech jedním dechem.
Je to těžké téma, pro někoho naprosto nepřijatelné a rozhodně to není nic pro citlivé duše.
Rozhodně nechci téma zlehčovat, ale nevěřila jsem prakticky ničemu. Celé je to přitažené za vlasy, ta kniha úplně řve “lituj mě!” a to fakt nemám ráda. Sama si chci udělat na situaci názor a nepotřebuji, aby mi ho někdo velmi uměle a velmi neobratně podsouval.
Takže dle mého názoru je to kravina založená na “jedna pani povídala”. Něco jako ta historka o znásilněném bezdomovci v kontejneru - kdokoli vám potvrdí, že se to stalo zrovna v jeho městě.
Šokující kniha. Od názvu jsem čekala hrůzný příběh, ale je to daleko těžší a hůře pochopitelné, než si jen dovede kdokoli představit. Kniha je proložena spoustou odborných témat. Chvílemi se hůře četla, ale i přesto doporučuji přečíst.
Štítky knihy
satanismus sekty sexuální násilí zneužívání znásilnění týrání mnohočetná porucha osobnosti
Byla jsem otrokyní v satanské sektě
Mně se kniha četla dobře, ale musela jsem ji číst "na fáze" kvůli opravdu strašnému obsahu. Je to fakt těžko uvěřitelné a děsivé, že je napsaná podle skutečných událostí. Děje se to, bohužel organizovaně a skrytě někde dál. Jsem znechucená a zhrozená, čeho jsou někteří "lidé" schopni. Ať už jsou to rodiče, členové satanské sekty nebo obchodníci s bílým masem a pornografií. Také některé instituce, orgány a policii do toho musím zahrnout, i když se podílely mnohdy nepřímo. Připomíná mi to v mnohém mafii (organizovanou a všemi sférámi a povoláními prorostlou), která dokáže tahat za správné nitky, zametat vše pod koberec a vyviňovat se. Co se týče problematiky mnohočetných osobností , tak té vůbec nerozumím a nevěděla jsem a překvapilo mě, že těch osobností může být až tak moc. Mohou být uvnitř člověka schované a s určitou situací nebo vjemem vystoupí. A také o sobě někdy vědí a můžou komunikovat (někdy i mezi s sebou). Z té představy mě úplně mrazí a obdivuji naprosto všechny, co s "rozštěpenou osobností" dokážou vůbec žít natož ještě relativně "normálně" a fungovat. Terapeuti, co toto vydrží a sami si dokážou zachovat duševní zdraví a přesto ty osoby=klienty neodepsat a jakkoli pomoci, jsou u mě hrdinové