Byli jsme a budem aneb Česká každodennost 1914–1918
Marie Michlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181042/bmid_byli-jsme-a-budem-aneb-ceska-kazdod-upA-181042.jpg
4
54
54
Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později. Jako by světovou válku (teprve později označovanou přívlastkem „první“) připomínaly jen mechem obrostlé pomníčky padlých na návsích našich obcí. Přesto se jedná o období navýsost zajímavé i barvité – byť na barevné škále převládají šedá a černá, teprve v samém závěru války překryté barvami vlajky nové republiky. To, že tyto nové barvy byly původně jen dvě, je jen jednou z mnoha nepříliš známých skutečností, o nichž se dočtete v této knize. Život obyčejného člověka je však jen výjimečně spjat se státními symboly či představiteli, a tak se – po nezbytném historickém úvodu, pojednávajícím o příčinách války, jejím průběhu a klíčových osobnostech a o českém protirakouském odboji – můžete začíst do kapitol o tom, co Češi za války četli, jak se (ve stále ještě vzácných) chvílích odpočinku bavili, čím cestovali, co jedli a jak se oblékali, jaký byl život ve městě i na venkově, co prožívaly za válečných dnů děti a ženy, jak se navzdory nelehké době rozvíjely česká kultura a české školství či jak se proměnily postavení církve, rodinné a sexuální vztahy. Zvláštní pozornost je věnována těm, kteří – většinou nevolky – oblékli rakouskou uniformu, stejně jako české válečné ekonomice a národnostním menšinám na našem území. Věříme tedy, že šestý svazek Edice Český ČAS čtivou formou „seškrábe mech ze zapomenutých pomníčků“ a osvětlí nelehká léta, v nichž se rodila naše nezávislost.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi líbila, ale byl to jen takový základ o té době. Asi nic, k čemu by se chtěl člověk vracet- tak i tak. :)
Ale četlo se to dobře, kapitoly zde byly hezky složené a dokonce jsem si i pár knih vypsala na hlubší průzkum, až se mi jednou zase zachce. :)
Velmi příjemné čtení, kde jsou naznačeny ukázky ze života lidí v průběhu Velké války. Pokud někdo chce o dané skutečnosti načerpat více informací, stačí použit seznam literatury vzadu v knize.
Autorka ve své knize o české každodennosti opravdu trochu klouže po povrchu a téma by si zasloužilo rozpracovat do mnohem obsáhlejší podoby, nicméně se mi kniha četla dobře, dozvěděla jsem se několik nových informací a i dělení kapitol mi přijde smysluplné...
Klidně by se kniha dala použít do škol, jako krátká ukázka ze života lidí během první světové války... (A jako takovou bych ji klidně doporučila.)
"Děti musely pomáhat válčícímu státu sběrem kovů a léčivých bylin (kopřivových, ostružinových a jahodníkových listů na čaj pro vojáky). Po škole rozřezávaly staré textilie, aby mohly být použity jako obvyzy pro raněné vojáky. Rovněž asistovaly osamoceným ženám v zemědělství nebo vyráběly papírové vložky do bot pro vojáky. Některé třídy pomáhaly sbírat dům od domu peníze "na záchranu monarchie", respektive na nákup státních dluhopisů."
Jaj, tož to byla slabota! Reklamovaná česká každodennost za války se konala pouze občas a až na několik světlých okamžiků autorka klouzala po povrchu, jak olej po vodě. Ale zato jsem se dozvěděl, že elektřina byla zaváděna do domácností, protože petrolej a svíčky byly drahé, nebo že chlapci a děvčata nosili jednotně dívčí šatečky až do ČTYŘ let, než PŘESTALI nosit plenky. Bohužel, mrzí mě to, ale víc než slabé dvě hvězdy dát nemohu. Kniha je psána asi tak pro dvanáctileté čtenáře.
Kniha je moc dobře zpracovaná. Byla jsem překvapena na co všechno se autorka v knize zaměřila. Je jasné, že nemůže rozebírat všechno do hloubky, to by nemohla mít kniha 125 stránek Myslím, že to ani nebylo jejím úmyslem. Takový průřez válečnou dobou, různé oblasti života městských i vesnických obyvatel, zdravotnictví, finance, doprava. To všechno tady je. Nikdy mne nenapadlo takhle přemýšlet o první světové válce.
Kniha je čtivá, doplňuje ji mnoho fotografií. Mně se líbila.
Stručný pohled do života lidí v průběhu první světové války. Kdo chce vědět více a kniha mu přijde jako nedostatečně napsaná, nechť se podívá pod každou kapitolu v knize a vybere si z výčtu knih, které o stejné době pojednávají.
Skvělé téma, poměrně čtivě zpracované, s dobrým názvem, ale celé je to špatně a nedostatečně citované a plné stylistických chyb. Kniha je plná úžasných obrázků a fotografií, ovšem ty jsou doplněny místy velmi podivnými a s textem nesouvisejícími popisky.
Od knihy jsem podle jejího názvu očekávala možná trochu hlubší pohled do každodennosti lidí za první světové války, i přes to se mi ale kniha líbila. Publikace je psaná velmi čtivě a čtenáři jistě uvítají i velké množství autentických výpovědí o životě v tehdejší době. Tyto výpovědi jsou podle mého názoru nejpřínosnější částí knihy. K dokreslení dobové atmosféry použila autorka velké množství obrazového materiálu.
Příjemná kniha, která je nahuštěná spoustou informací. Přestože se o historii zajímám, obohatila mě několika novými a zajímavými poznatky.
Pěkná knížka o životě u nás za první světové války. Po přečtení si dovedu lépe představit, jaké starosti ale i radosti měli mí předci (po kterých pátrám ve svém rodokmenu) během Velké války.
Něco pro nadšené genealogy, kteří chtějí vědět, jak jejich předkové žili. Tedy i pro mě.
Kniha se mi velmi líbila ,takové rychlé a stručné nahlédnutí do života Českého království za první světové války.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) sport Česko, Česká republika kultura národnostní menšiny finance každodenní život průmysl čeští vojáci v 1. světové válce
Autorovy další knížky
| 2012 |  Smrt múz |
| 2013 | Byli jsme a budem aneb Česká každodennost 1914–1918 |
| 2016 | Smrt a pohřby slavných aneb Poslední cesty osobností našich dějin |
| 2020 | Protentokrát aneb Česká každodennost 1939–1945 |
Velmi povrchní a nic nového nepřinášející publikace. Avšak pro člověka zcela nepolíbeného historií to může být vhodný a stručný základ pro představu o dané době. Pro člověka alespoň se základní znalostí naprosto zbytečné. Oceňuji autorčino zdrojování, až na jednu výjimku - u tvrzení, že byly za války z politických důvodů popravovány i děti, tam by to zdroj opravdu uvést chtělo. Místy je sloh také poněkud zvláštní, třeba "ani oni netušili, co je na frontě čeká - kulomety, vojenská letadla, ponorky..." (s. 63) Tak zrovna ty posledně jmenované se na frontě ze zřejmých důvodů moc nepoužívaly...