Bylo nás pět
Karel Poláček
Bylo nás pět je zřejmě nejslavnějším románem Karla Poláčka. Autor se v nejtěžších chvílích na sklonku svého života nechal inspirovat vzpomínkami na klukovské hry a napsal knihu o veselých klukovských příhodách pětice kamarádů - Bajzy Petra, Jirsíka Čeňka, Bejvala Antonína, Kemlinka Eduarda a Zilvara z chudobince, vyrůstajících na malém městě.... celý text
Přidat komentář
Mě přišla kniha poměrně zdařilá... Taky jsem viděla jako první seriál, ale už si ho moc nepamatuji... Ale pamatuji si, že v tom seriálu říkal Péťa úplně stejné pasáže jako v knize, tak nevim... Taky je pravda, že ta cesta do Indie mi přišla zdlouhavá...neni divu, když zabrala polovinu knihy... Ale jinak vcelku dobrá povinná literatura!:)
Protože jsem nejprve zhlédla seriál a považuji jej za velmi vydařený, byla pro mě následná četba knihy spíš zklamáním. Děj knihy je trochu jiný a jinak poskládaný, než jak je tomu v seriálu, navíc ta snová cesta do Indie tvoří snad polovinu knihy, což mi moc nesedlo. Samotných klukovských příhod a zážitků v reálném světě tam bylo poměrně málo, nebo mi to tak aspoň přišlo. Ale vím, že jsem v hodnocení ovlivněna seriálem a chápu, že pro někoho může mít kniha své kouzlo. Ale mě až tak neoslovila...
Jedna z mnoha mých dětských knih, které jsem vylovila v knihovně u babiček a fascinovaně četla s takovým zvláštním nezapomenutelným pocitem, že ty samé knížky drželi v rukách moje rodiče když byli sami dětmi. Patří k nim i Vinnetou, Dva roky prázdnin, Foglarovky a další.
Mám velmi ráda seriál a knížka mne kdysi taky oslovila, po letech jsem se k ní teď vrátila v rámci knižní výzvy 2016 (oblíbená kniha mého dětství) a stále mne okouzluje.
Čtenářská výzva 2016: Oblíbená kniha tvého dětství.
Poláčka nelze neobdivovat. Ačkoliv jsem čekala, že mě kniha něčím dokonale strhne, a nestalo se tomu tak, nemůžu říct, že by tohle čtení bylo ztrátou času. Muži v ofsajdu se mi líbili víc. Chystám se ale přečíst si některou další Poláčku knihu...Podzemní město třeba?
Ten pocit když takovou koncentraci radosti, klukovského štěstí a nesmrtelného humoru napíše někdo v koncentráku. Smekám. A to hodně hluboko, mistře Poláčku.
Krásný příběh plný poetiky a klukovské fantazie. Četla jsem vydání z roku 1984 a potěšila mě slova jako "prauda", "zatouchat" nebo "vrdlouže".
Knížka se mi líbila i díky povedenému seriálu. Pod každou osobou už jsem si představovala konkrétní tvář herce, který postavu ztvárnil .Nezapomenutelná je pro mě např. Dagmar Havlová v roli maminky.
Tuto knihu jsme měli jako povinnou četbu a nudila mě tak, že jsem ji skoro nedočetla...
Kdykoliv se do ní začtu, zazní mi v uších nezaměnitelný hlas Františka Filipovského, který tohle báječné vyprávění čítal na pokračování v rádiu každou sobotu večer. Péťa Bajza, Tonda Bejval, Éda Kemlink, Čeněk Jirsák a Zilvar z chudobince - bylo jich pět, i když se k nim každou chvíli přidal Kemlinkovic Pajda nebo Eva Svobodová, Otakárek Soumarů, případně malej Venda Štěpánek. Člověk, který tohle dokázal napsat v okamžicích hrůzy z nejbližší budoucnosti, musel být statečný. Hluboká poklona a díky, pane Poláčku.
Péťa Bajza, naděje vlasti, která si vyčistí zvukovody, až splní poslání.
Skvělá kniha i seriál.
Tahle knížka mě pořád baví :) je krásně napsaná jako z rukou kluka z té doby v jejich věku. Super :)
Tak to já tuhle knížku vážně miluju! Vtipná, okouzlující, vynikající hlášky. Jenom jednu věc nechápu - jak se dokázal člověk, který kolem sebe vnímá tu hrůzu a strach ze smrti, kterého čeká transport do koncentračního tábora v Osvětimi, od toho všeho v myšlenkách "osvobodit" a napsat tak báječnou knihu, ve které je jediným stínem Péťovo onemocnění, ze kterého se stejně dostane, takže smutný konec se nekoná, a tak to má být :-) Vážně, Pane Poláčku, klobouk dolů... Zůstalo po Vás dílo, ke kterému se vždycky budu moc ráda vracet a u kterého si vždycky na Vás vzpomenu..
V tomhle případě byl seriál skvělý, kniha nuda. U básnění o Jumbovi a Indii jsem myslela, že zemřu nudou.
Pro mě je to hrozně kostrbaté i přesto bych mu dala 3 hvězdy. Seriál jsem milovala, kromě posledního dílu, kde jedou do ciziny a to je u mě ten háček. Protože tenhle díl mě vždy unudil k smrtí a tahle část je v knize nejvíce. Proto ty 2 hvězdy.
Poláčku Karle, ty a já nikdy nebudeme kamarádi. Jedno kolik toho přečtu. Jedno kolikrát. Dokážu to přečíst, dokážu se i vžít do postav, ale to psaní je takové kostrbaté. Intelektuálské a nedětské, že. Kdo nechápe ironii v předešlých slovech obsaženou. Ať to raději nečte.
Milovala jsem Péťu jako dítě školou povinné. Chtěla jsem být cukrářovic Helenkou.
Upřímně nechápu, jak s bombami nad hlavou, odsunem před sebou a smutkem v srdci mohl napsat tak jedinečně lidskou a úsměvnou knihu. Možná prostě osudu navzdory.
Z filmu, seriálu a divadelní hry pro mne kniha vede. Jen prostě není to lehké čtení. Nejsou to Muži v ofsajdu ani a Edudant s Francimorem, takže jenom čtyři a půl. Moje mínus.
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české romány
Autorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
Čtenářská výzva 2016: 5. Kniha, která byla přeložena do angličtiny
Tuto knihu jsem si vybrala kvůli výzvě i když se mi seriál líbil více, když jsem byla malá ale kniha také měla své kouzlo.