Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278877/mid_bylo-nas-pet-xXV-278877.jpg
4
3499
3499
Poláčkův intenzivní pohled na šťastné dětství nemá ve světové literatuře obdoby, neboť své vrcholné dílo psal v tragické době, kdy nejenže nesměl publikovat, ale v roce 1944 už věděl, že ho čeká transport do pekla, odkud se lidé nevracejí. Jakou úlevu mu asi přinesl návrat do úžasné krajiny dětství, kdy je všechno pod sluncem nové a podivuhodné a kde se znovu setkává se svou matkou - šťastný čtenář ani nevytuší, že ji Poláček ztratil už v sedmi letech. Jako zkušený autor a bystrý pozorovatel lidí i světa se vyhnul sentimentální idyle a malého hrdinu nechal, aby své příběhy a lapálie popsal vypůjčeným, šroubovaným jazykem školy a dospělých, takže se dosyta nasmějeme staromódní, umravňující řeči v kontrastu s vážnou dětskou naivitou. Autor - ten zlý satirik, který se ve svém rodišti nemohl deset let objevit - se střední třídě malých ctností a malého rozhledu neposmívá a humor má laskavý. Svět oněch konvencí se ovšem už dávno zhroutil. „Bejval Antonín pravil tichým hlasem, že byl tuhle na poli a tam v mezičce vynalezl vosí hnízdo. I pravil, že bysme to hnízdo mohli vybrat a plástve s mladými doneseme domů a založíme si vosí úl. Vůbec se diví, že lidi chovají jenom včeličky, když přece vosy snášejí také med. Až bude mít hodně medu, tak ho bude prodávat a bude mít peněz habaděj. Já jsem pravil, že je to prauda, jenomže se vosy musejí ochočit, aby snášely. Bejval pravil, že to je to nejmenší, že si je ochočí, že ho vosy budou poslouchat na slovo, a ptal se mě, jestli půjdu s ním do spolku.“... celý text
Přidat komentář
Klasika, která se příjemně čte a dá se k ní i vracet, protože na mládí přece jen každý rád zavzpomíná a tato kniha představuje jakýsi most směřující do krásných bezstarostných dětských let.
Perfektně napsaná a vtipná kniha, u které se vždy vrátím do dětství, když jsem Bylo nás pět poprvé četl a také sledoval seriál v TV :) Svět kluků-uličníků, kteří vnímají vše kolem sebe jako pomůcky a kulisy pro své rošťárny a výplody fantazie... to je zkrátka úžasné. Dětská mysl nemá omezení a Poláček to dokázal ve své humoristickém románu skvěle vyobrazit.
Jednu hvězdu ubírám za "snovou" sekci. Neskutečně mě nudila a byla zdlouhavá. Je ale zajímavé, že pocity "ať už to sakra skončí" jsem měl nyní stejné, jako jsem zažíval tehdy před 14 lety, kdy jsem držel knihu v ruce poprvé. Celkově to však nepokazilo můj výborný osobní dojem :)
Tato kniha je takovým oknem do života na vesnici začátkem 20.století. V knize se často vyskytují archaické výrazy a nářečí, přesto se čte velmi dobře. Škoda jen té druhé části, kdy Petr dostane spálu a sní o cestě do Indie,která už mě tolik nebavila.
Při čtení této knihy jsem se na chvíli vrátila do dětských let a ani se mi nechtělo vracet. Sice povinná četba, ale hezky vtipné :-)
Jako malý jsem sledoval stejnojmenný seriál. Ke knize jsem se dostal až o pár let déle. Nicméně musím říct, že seriál se od knihy vůbec neliší a 90 % scén je totožných.
Možná kdybych byla mladší, tak bych byla nadšená, ale protože jsem si knihu musela vzít do povinné četby, tak jsem si to tak neužila a kniha mi přišla nemastná neslaná plná archaismů a historismů. Čistý průměr, ale když si čtenář uvědomí, že to psal Karel Poláček těsně před odchodem do Terezína... Stejnojmenný seriál natočený podle knihy je zaměřen více na citovou složku, proto tam můžeme vidět scény, které diváka dojmou (odjezd Kristýny, smrt pana Fajsta...), ale zároveň se v knize vůbec neobjeví.
Krásná dětská léta, ale pro mě až příliš nezajímavá, spíš to jednou přečtu dětem :)
Bylo to na pět hvězd. Kvůli úžasnému jazyku a jemnému, dětskému, dokonalému humoru. Škoda jen, že knížka získala nálepku povinné četby, což z ní předem dělá něco nepopulárně nuceného.
Výborně jsem se bavila. Poláček píše úžasným jazykem, že bych skutečně věřila, že to psal nějaký kluk. Málokdy se mi stane, abych se u knížky smála nahlas a měla potřebu někomu v okolí ukazovat, čemu že se tak směju... Tahle knížka to dokázala.
Tuto knihu jem dostala, jako většina, za povinnou četbu. Ze začátku jsem myslela, že se nedostanu ani na stranu padesát, ale zatla jsem zuby a přečetla jsem ji.
Prostě je kniha pro menší kluky, která velkou holku asi moc nechytne.
Jak říkám do padesáti stram jsem měla krizi a usínala jsem u ní, ale pak už se děj trochu zlepšil a někdy jsem se musela i smát.
Nedělám to často, ale tentokrát musím říct, že seriálová podoba je lepší.
Kniha mě bavila do doby, než hlavní hrdina onemocněl, poté mi přišla kniha nezáživná a já odpočítávala stránky do konce knihy. Na druhou stranu, byla to kniha do povinné četby a přečíst se dala. :)
Tak tohle mě bohužel nenadchlo a čekal jsem od toho víc, byť šlo o povinnou četbu. Sice si to moc nepamatuju, ale nebavilo mě to. Možná bych si to měl znovu přečíst, aby bylo moje hodnocení oprávněné, ale jaksi nemám chuť.
Tak téhle knize se nedá nic vytknout, prostě typický maloměšťácký život, sama v něčem podobném žiju. Je krásné, jak se dětská logika snaží přiblížit světu dospělých, používat jejich výrazy a postoje. Hrozně ráda některé pasáže užívám při práci s dětmi, velmi je to baví
Bezchybný a naprosto originální jazykový humor. V tomto případě nemá smysl srovnávat s obrazem - seriálem, který, ačkoli není špatný, vyznívá vedle knihy pouze jako chudý příbuzný..
Aj keď staršie a vraj rýdzo česká kniha, je tak roztomilo chlapčenská, že má stále čo povedať každému. Bezchybné.
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české rományAutorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
nádherné pohlazení po duši