Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319418/bmid_bylo-nas-pet.jpg
4
3479
3479
Nestárnoucí příběh Péti Bajzy a jeho klukovské party v obnoveném vydání s ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Půvabná vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psaná formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy.
Přidat komentář
Tak tohle za mě opravdu ne! První polovina ještě jakštakš dobrá, ale ta část kdy "byl v Indii" byla opravdu příšerná
Strašně kostrbatě napsané a hlavně nespisovně! Štvalo mě neustálé stejné složení vět pořád jen on, ona, ono. Také mě opravdu mátlo jestli to nečtu špatně ale ne ono to bylo jen tak pitomě napsáno není-líž prauda (pozn. pauda - měla jsem sto chutí vzít černou fixu a u přepsat na v!! ). Děj mě v celku bavil hlavně ty Péťovi halušky, druhá polovina knihy mě bavila o dost víc, i když jsem od knihy byla odrazována tak mě celkem na MATURITNÍ četbu překvapila.
Četl jsem tuto kouzelnou knížku jako malý kluk a "vyřídil" ji tak hladce jako snad žádnou jinou. To se prostě hltalo jedním dechem, to nešlo jinak.
Některé kapitoly jsou absolutně fantastické, některé (celé dlouhé marodění) už svůj náboj ztrácejí. Pro kluky mezi 7-10 lety ale skvělá četba.
Asi takhle – pět kluků spolu chodí do školy, lítá po venku a dělá jednu větší blbost než druhou. Občas se sice snaží sekat dobrotu, ale většinou skončí v ještě větším průšvihu. Na malém městě navíc každý každého zná, takže zatloukat je celkem zbytečné. To všechno se odehrává v klidném meziválečném období minulého století a celé to vypráví jeden z těch kluků jazykem, v němž se mísí snaha o dospěláckou spisovnost a kultivovanost s obyčejnou klukovskou mluvou.
A výsledek? Geniální dílo! A pokud si pustíte audio verzi namluvenou hlasem Františka Filipovského, klidně si připište ještě jednu hvězdičku.
Super počtení. Mám ráda takto krátké kapitoly (v knize nejsou číslované, ale jsou oddělené), protože člověka neodradí "rozečíst" další, když má málo času :-). Kniha se četla sama a díky televiznímu zpracování jsem před sebou viděla živě všechny seriálové hrdiny a slyšela Adama Nováka, neboli Petra Bajzu, jak vypráví. I ty hovorové výrazy k němu sedly :-). Bohužel musím přiznat, že cesta do Indie se mi také zdála zdlouhavá a nebavila mě tak, jako ostatní příběhy. Ale protože i tato poslední část byla napsaná zajímavou formou, tak hvězdičku neubírám. Je to jedna z nejhezčích knížek, které jsem v poslední době četla-oddychová, nenáročná, čtivá ... Přestože dílo znám díky seriálu nazpaměť, jsem ráda, že jsem přečetla i knihu.
Je to úžasná kniha, kterou jsem četl až když jsem jí slyšel z rozhlasu v přednesu Františka Filipovského (v jeho podání je to fantastické!)
Škoda, že jsem neviděl seriál, který podle této knihy vzniknul, takže nemohu posoudit věrnost literárnímu vzoru (tedy, hlavně kvůli jazyku). Fakt doporučuji!
Tato kniha vypráví o Petru Bajzovi a jeho čtyři kamarádi - Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Éda Kemlink a Josef Zilvar. A celý tento děj knihy se odehrává v minuosti během válek.
Překvapilo mě, že děj celé knihy je úplně něco jiného než jsem si představovala, že to bude.
Nejvíc mě bavilo/zaujalo, že spisovatel píše slova, kterým jsem moc nerozuměla a musela jsem si je vyhledat ( není to jako u normální knížky )…
Tuto knihu doporučuji, protože mě velmi bavila a je hodně nepředvídatelná!
Knížku jsem četla jako puberťačka. Nebo možná o něco dřív :). Ohromně mě to bavilo, byť je to spíš takové klukovské vyprávění. Poláčkův vypravěčský styl je nesmírně milý, snadno vleze pod kůži.
Kniha je zajímavá, mnohdy úsměvná. I když k ní silný dialekt patří, mnohdy brání jednoduchému pochopení textu. Některé historky byly skutečně zábavné, nicméně si myslím, že povídka o Indii by měla být podstatně kratší, jelikož ději ubírá na čtivosti a většinu času není natolik zábavná jako zbytek knihy. Zajímavé jsou chvíle, kdy se Petr budí ze snění a okamžitě do něj znovu upadá.
Knížka se mi líbila, byl to vlastně takový návrat do minulosti. Příběhy kluků mě velice pobavily a rozhodně bych nějaké chtěla zažít.
Musím říct, že jazyk, kterým je kniha napsaná je vážně nesmrtelný - nepřestane mě to bavit a přiznávám, že si při čtení představuji herce ze stejnojmenného seriálu, protože jak knížka, tak seriál je super :) Nemůžu však jinak, jednu hvězdu dávám dolů za Indii - ta část mě prostě nebavila, ani v seriálu, ani v knize.
Tak já Vám něco povím. A to jest prauda!
Ano. Tohle je klasika, a jako v každé klasice prostě pár slov ze staré školy zůstane. Tečka. Prostě když tohle čte matka se synem, a syn nerozumí, je třeba pár slov vysvětlit. V této knize to jest minimálně. Nerozumím tedy nízkému hodnocení.?
Tak a dále, za mně. Jsem žena. A v této knize se vyskytujou krasné klukovské příhody a hrátky, které bych i já ráda hrála. Prauda. Kniha se mi moc líbila a musím říct, že obě části. Ano, i ta nemocná část, kde je krásně vidět ta dětská neomezenost, co se fantazie týče.
Bylo to krásný.
Ještě musím skouknout seriálové zpracování, jelikož jsem na to nikdy nekoukala. Holčečí umanutost. :)
Klasika,kterou jsem zkusila číst se synem jako povinnou četbu, ale vůbec ho to nezaujalo a bohužel nerozuměl starý slovům. ...
Bylo nás pět - klasika. Teprve až v dospělosti jsem dokázala ocenit tuto knihu. Miluji dobu, kdy děti byly dětmi. Dobu, kdy "sígři" byli opravdoví "sígři", ale tak hezky. Tak nezákeřně. Miluji ty jejich klukoviny, o kterých si dnešní mládež může skutečně tak akorát číst - na mobilu. Za mě kouzelná kniha. Trošku krkolomná, ale přitom krásná. Mě se to líbilo.
Taková česká klasika, kterou by měl znát každý. Sama nevím, proč jsem se k ní dostala teprve nyní. Je to velmi zábavná knížka, bavila mě od první strany, taková kniha se čte skoro sama. Pročež mám pocit, že jsem i několik vypravěčových slov pochytila, není-liž prauda. :)
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české rományAutorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Děti mají audio namluvené panem Filipovským a to můžu slyšet pořád dokola. Populární je zejména: "To je Bajza Petr..." no, však víte. Ohledně té mluvy a gramatických chyb-to je přece schválně, když je vypravěčem malý kluk, který se snaží při povídání/psaní působit dospělým dojmem, a proto používá schválně co nejsložitější a nejkvětnatější formulace, jaké kdy slyšel. A protože tak normálně nemluví, tak v tom dělá chyby.