Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425964/bmid_bylo-nas-pet-Lsu-425964.jpg
4
3469
3469
Nové vydání legendární knihy Karla Poláčka o pětici kamarádů, jejichž dobrodružství vždycky skončí nějakým malérem, přináší vůbec poprvé Poláčkův text v doprovodu ilustrací Ondřeje Sekory. Notoricky známé a nestárnoucí příběhy Petra Bajzy, Čeňka Jirsáka, Edy Kemlinka, Antonína Bejvala a Pepka Zilvara z chudobince jsou plné dětského smíchu, rošťáren a úsměvných historek, které nezastaraly a baví malé i velké čtenáře dodnes. Karel Poláček a Ondřej Sekora byli vrstevníci, a přestože k jejich přímé autorské spolupráci docházelo zřídka, jejich pracovní cesty se neustále křížily a prolínaly. Vzhledem k tragickému vyústění Poláčkova života v důsledku 2. světové války vyšel román až po autorově smrti, bez ilustrací. Až později, na přání redakce týdeníku Svoboda, se Sekora ujímá ilustrování knihy Bylo nás pět, respektive jejího časopiseckého vydání. Příběh vycházel od července 1954 do března 1955 a každou část doprovázela jedna či dvě Sekorovy ilustrace. Ty byly v průběhu času pozapomenuty a teprve nyní vycházejí poprvé jako celek v knižní podobě.... celý text
Přidat komentář
První polovina se mi líbila hodně, četla jsem ji téměř jedním dechem, ani zastaralá čeština mi vůbec nevadila. Pak ale přišla na řadu druhá část knihy - výlet do Indie a ta mě opravdu zklamala. Do čtení jsem se musela nutit a měla jsem chuť knihu odložit... Nakonec jsem ji dočetla, ale nebavila mě.
Mrzí mě, že dávám tak nízké hodnocení, ale nemůžu jinak. První polovina je na 5*, ale ta druhá tak na 1*.
Kniha se četla pěkně až na druhou část Indie. Knihu jsem objevila i jako audio a často si ji pouštím
Krásně psaná kniha postarším jazykem. Čtivá a vtipná. Jako malá jsem se dívala na seriál a kniha je úplně stejná, jak si to pamatuji :)
1. polovinu o všem možném, co dělali kluci za 1. republiky, jsem četl bezproblému, ale tu druhou polovinu jsem četl jenom z nutnosti toho, abych knihu dočetl...
Tahle kniha pro mě byla neskutečným zklamáním. Nejenže jsem nebyla schopná přivyknout neobvyklému jazyku, ale hlavní postava Péti Bajzy mi přišla nesmírně povrchní- malé vrtošivé dítko dožadující se pozornosti. Marně jsem očekávala nějaký vyprávění hodný příběh, ale bohužel se neobjevil.
Kouzelné čtení a k ní krásný seriál. Odpočinkové čtení, které se hodí v každém věku. Ráda se k ní vracím. Mám ráda Petrovo lapálie, jen mě příběh moc nebaví, když má Petr horečku, díky retrospektivě se v něm složitěji orientuji.
Poláček nikdy nezklame, krásný příběh, krásná čeština. K jeho knížkám se vždy ráda vracím.
První půlka dobré, druhá půlka hrozné. Námět i vyprávění velmi pěkné do okamžiku, kdy autor druhou půlku vyprávění věnuje snu. Zklamání...
První polovina knihy se četla velice dobře, všední dny z pohledu kluka dávaly příjemný pocit. Druhá polovina, řečená indická, se mi líbila méně.
Super kniha, teda první část.Druhá část knihy mi připadá, že ji psal někdo úplně jiný.První část knihy je ale opravdu zábavná, i když u seriálu jsou humorné scény mnohem směšnější.
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české romány
Autorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Knížka, která mne ruku v ruce provází životem už od dětství. I teď se dokážu ponořit do jejích příběhů a vrátit se v čase. Vždycky ve mně evokovala krásu, bezelstnost a nádhernou prostotu dětství. Strašně moc jsem toužila vydat se s "hošima" třeba na pečený brambory, pouštět draka, koupat se ke Klobouku, těšit se do bia nebo do cirkusu, a být součástí cesty do Indie. Krásná ukázka, že jen dítě se dokáže těšit z maličkostí a hlavně nemá žádné starosti dospělých, jediné co ho zajímá je jestli vyhraje bitvu proti Habrovákům, co dostane k Vánocům a jestli bude nebo nebude cirkus se lvem núbisjkým.
V dospělosti jsem pochopila druhou nádhernou věc, že psaní této knihy bylo útěkem od kruté reality i pro Karla Poláčka. V Terezíně, kde byl hlad, nemoc a smrt na každém kroku, se utíkal zpátky do svého dětství a za dobrodružstvím za kamarády, s kterými tehdy chodil.