Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46349/bylo-nas-pet-46349.jpg
4
3477
3477
Úsměvné, nestárnoucí dílko líčí ústy hlavního hrdiny, školáka Péti Bajzy, příhody a dobrodružství jedné klukovské party od jara do jara.
Přidat komentář
5 hvězdiček za klasiku, nádhernou klasiku - nejsem moc na filmy a na televizi, ale v tomto případě mi při čtení hodně pomohlo, že jsem viděla seriálové zpracování. Posledních pár kapitol mi ale nešlo už nějak dolouskat, přistihla jsem se, že otáčím stránky rychleji než čtu ..... televizní zpracování se mi líbí víc.
Kniha je prostě super,četla jsem ji poprvé...ale seriál jsem viděla několikrát a moc se mi líbil.Kniha je trochu jiná ale krásně se čte a rozhodně stojí za přečtení :-)
Místy poutavé a připomínající vlastní dětství, místy nezáživné až běda. Seriál se mi (mj. také díky Hapkově hudbě) líbil určitě víc.
Maturitu nemám , ale zato mám tuto překrásnou knížku. Krásný příběh, styl psaní , mi nevadí , navíc mám vydání, které ilustrovala Helena Zmatlíková tak že krása. Nevím co bylo lepší jestli kniha nebo seriál. Plný počet hvězd.
Četba k maturitě, které bylo moc fajn, i když jsem se potýkala se stylem autora.
Knížka plná "nýbrž" a "pročež" nemusí každého oslovit, pro mě se ale na dvě stě stránkách odvíjel milý příběh plný klukovských příhod vyprávěných tak, jak je vidí jen dítě. Těžko uvěřit, že knížku Poláček psal v době, kdy už možná tušil, že světovou válku nepřežije.
Čeština je prekrásny jazyk a mňa neprestáva fascinovať, ako sa s ňou dá pohrať, alebo ak chcete, vyblbnúť. Zamilovala som sa do všadeprítomného „jakož i“ a to nehovorím, ako ma nadchlo „Ó, kterak zatouchám!“ Zmes spisovného a nespisovného jazyka v tejto knihe je jednoducho úžasná. A ten pohľad malého chlapca tiež. Poláčkovi musel zostať v duši kus dieťaťa, inak by to nedokázal napísať tak autenticky. Z predchádzajúcich komentárov som zistila, že kope čitateľov viac vyhovovala prvá časť, snovú cestu do Indie by oželeli. U mňa je to naopak, ja dávam prednosť onomu dada výletu. Je taký krásne absurdný! V spojení s uchvacujúcim jazykom je to ako maškrtiť čokoládu. Proste mňam.
Styl psaní a rozložení písma. No hruza. Tato knížka pro mě byla povinná, ale vůbec mě nebavila. Nejhorší knížka, co jsem kdy četla. Prostě jsme si napadli do noty.
Seriál Bylo nás pět znám od dětství a velmi se mi líbil. Nyní jsem se konečně odhodlala k tomu, přešíst si také knihu. Musím říct, že jsem z ní trochu zklamaná. Jazyk knihy je sice velice zajímavý, ale zhruba od poloviny knihy mi slova jako, pročež, načež, nýbrž, atd., začala silně lézt na nervy. Vyprávění příběhů formou krátkých povídek mi nevadilo. Jen je škoda, že téměř polovina knihy je věnovaná výletu do Indie. Při čtení jsem se bohužel nevyhnula porovnávání seriálu a knihy. A i když se mi to nestává moc často, musím říci, že v tomto případě je lepší televizní zpracování.
Příběhy a dobrodružství Péti Bajzy budou navždy patřit do mého dětství! Vždycky mne něčím přitahovaly,..
Možná pro dospělé nemá zas až takové kouzlo... Ale pro děti jistě ano, zvlášť pro kluky... Já to přečetla, ale synův pouštím audio knihu... A každý večer se ozývá syn: "Karel Poláček Bylo nás pět část x.tá."
Ale jestli někdo ještě jednou řekne PROČEŽ tak asi budu vraždit...
Osvěžující, úsměvné vyprávění příběhů klučičího života formou zápisů z pohledu dětskýma očima.
Moc se mi líbí Poláčkův jazyk. Hlavně v neskutečném podání Františka Filipovského, který příběh party prvorepublikových "hochů, co spolu chodí" povýšil ještě mnohem výše...Pravda, i pro mne byl výlet do Indie jaksi nadbytečný...
Seriál jsem před čtením knihy neviděla, ale rodiče mi ji s nadšením doporučovali.
Kniha mě ze začátku bavila, oslnil mě i humor. Kdyby byla kniha poloviční bez výletu do Indie, dala bych jí 5 hvězdiček. Bohužel mi výlet do Indie zkazil celou knihu. Byl zdlouhavý a nekonečný.
Za mě pět hvězdiček. Nějak se nám ze světa vytrácí knihy, které pohladí. Stěžovat si na to, že je kniha napsána jazykem, kterému současná generace nerozumí - nebo se nesnaží rozumět? - je smutný obrázek o dnešních čtenářích. Knihy přece nejde číst rychločtením bez prožitku. Po letech mě tato kniha znovu dostala i tím, že si ji sám vybral můj desetiletý syn jako doporučenou četbu a při jejím čtení se baví. A na slova, kterým nerozumí, se prostě zeptá :-)
Ze začátku mě kniha hodně bavila. Přišel mi zábavný ten způsob vyprávění jazykem a očima malého chlapce. Je vtipný ten kontrast "spisovného" jazyka s "hantýrkou" tehdejších dětí, která je navíc prokládaná "papouškováním" toho, co říkají dospělí. Ale právě proto, že to bylo tímto "omezeným" jazykem malého chlapce, tak se tam věci hodně opakovaly a ke konci už mi to začínalo vadit. Pro mě by mohla být kniha poloviční, třeba bez výletu do Indie, a byla by perfektní. Takto dávám tři hvězdičky. Povídková kniha pana Svěráka Po strništi bos, která je také vyprávěná malým chlapcem, se mi líbila víc.
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české rományAutorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Bylo nás pět patří mezi moje zamilované knížky z dětství. Četl jsem ji mnohokrát, také na pokračování svému synkovi před spaním, je báječná od začátku do konce, a úplně nejvíc oblíbenou scénu mám, jak šli na vosy.....
"A tak jsme šli na ty vosy a byli jsme tři. A když jsme šli, tak jsme potkali Zilvara z chudobince a ptal se nás, kam jdeme. Když jsme mu řekli, že na vosy, tak pravil, že půjde s námi. Tak jsme byli čtyři. Když jsme ušli kousek cesty, tak jsme se ohlédli a Pajda utíkal za námi a uši mu plandaly a on se smál. Tak nás bylo pět." .....
"A tak když to hořelo, vosy převelice rychle vyletěly druhou ďourou a kroužily ve výšce a hrozně bzučely, neboť byly dožrané moc. A byly jich velká síla a točily se kolem dokola a koukaly, kde by byl jejich nepřítel. Jakmile nás spatřily, tak nás začaly počítat a viděly, že nás bylo pět. Tak se ten roj rozdělil na pět houfů a každý houf si jednoho z nás vyhlédl, aby mu to vykreslil." ....
"A když jsem přišel domů, tak se mne tatínek ptal, kde jsem byl. Já jsem pravil, že v houslích. On pravil: "tak proč máš křivou hubu, kdyžs byl v houslích?" To bylo pravda, že jsem měl křivou hubu a oteklý nos a místo očí úzkou škvírku, takže jsem vypadal jako Číňan. A když se mne tatínek porád ptal, tak jsem porád lhal, že jsem byl v houslích, ale lhal jsem málo, pročež tatínek odepnul pásek a já jsem dostal velice, abych podruhé nevrdlouhal."