Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479854/bylo-nas-pet1jDegG-kHx-.JPG
4
3536
3536
Půvabná vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psaná formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy. Klukovskýma očima viděný rok na maloměstě připomíná všechny sezónní dospělé i dětské zábavy, životní styl i hierarchii obyvatel malého města za první republiky. Kouzelná knížka, napsaná v době okupace, byla zároveň i autorovým posledním dílem a našla velkou odezvu mezi čtenáři všech kategorií.... celý text
Přidat komentář
Pár bodů ke knize:
Jako dítě mě kniha nebavila.
Jako náctiletý jsem ji shltnul a byl okouzlen.
Knihu mi ukradli.
Koupím zas.
Ve správný čas podstrčím mým dětem.
Přestože se jedná o celkem starší věc, bavilo mě to. Akorát moc nechápu, proč se toto dílo ocitá pořád a neustále v povinné četbě k maturitě.
Ke knize jsem přišla kvůli maturitě. Samozřejmě, seriál znám a je moc dobrý. Přesto při čtení jsem ve většině pasáží snad žádnou podobnost nepostřehla. Což je na jednu stranu dobré, protože to nezkazilo zážitek z knihy, ale i tak bylo znát, že Poláček to napsal o dětech pro děti. Nechci tím říct, že to bylo špatné, naopak, jenže už jsem na tuhle knihu byla asi velká. :)
Klasika, která se příjemně čte a dá se k ní i vracet, protože na mládí přece jen každý rád zavzpomíná a tato kniha představuje jakýsi most směřující do krásných bezstarostných dětských let.
Perfektně napsaná a vtipná kniha, u které se vždy vrátím do dětství, když jsem Bylo nás pět poprvé četl a také sledoval seriál v TV :) Svět kluků-uličníků, kteří vnímají vše kolem sebe jako pomůcky a kulisy pro své rošťárny a výplody fantazie... to je zkrátka úžasné. Dětská mysl nemá omezení a Poláček to dokázal ve své humoristickém románu skvěle vyobrazit.
Jednu hvězdu ubírám za "snovou" sekci. Neskutečně mě nudila a byla zdlouhavá. Je ale zajímavé, že pocity "ať už to sakra skončí" jsem měl nyní stejné, jako jsem zažíval tehdy před 14 lety, kdy jsem držel knihu v ruce poprvé. Celkově to však nepokazilo můj výborný osobní dojem :)
Tato kniha je takovým oknem do života na vesnici začátkem 20.století. V knize se často vyskytují archaické výrazy a nářečí, přesto se čte velmi dobře. Škoda jen té druhé části, kdy Petr dostane spálu a sní o cestě do Indie,která už mě tolik nebavila.
Při čtení této knihy jsem se na chvíli vrátila do dětských let a ani se mi nechtělo vracet. Sice povinná četba, ale hezky vtipné :-)
Jako malý jsem sledoval stejnojmenný seriál. Ke knize jsem se dostal až o pár let déle. Nicméně musím říct, že seriál se od knihy vůbec neliší a 90 % scén je totožných.
Možná kdybych byla mladší, tak bych byla nadšená, ale protože jsem si knihu musela vzít do povinné četby, tak jsem si to tak neužila a kniha mi přišla nemastná neslaná plná archaismů a historismů. Čistý průměr, ale když si čtenář uvědomí, že to psal Karel Poláček těsně před odchodem do Terezína... Stejnojmenný seriál natočený podle knihy je zaměřen více na citovou složku, proto tam můžeme vidět scény, které diváka dojmou (odjezd Kristýny, smrt pana Fajsta...), ale zároveň se v knize vůbec neobjeví.
Krásná dětská léta, ale pro mě až příliš nezajímavá, spíš to jednou přečtu dětem :)
Bylo to na pět hvězd. Kvůli úžasnému jazyku a jemnému, dětskému, dokonalému humoru. Škoda jen, že knížka získala nálepku povinné četby, což z ní předem dělá něco nepopulárně nuceného.
Výborně jsem se bavila. Poláček píše úžasným jazykem, že bych skutečně věřila, že to psal nějaký kluk. Málokdy se mi stane, abych se u knížky smála nahlas a měla potřebu někomu v okolí ukazovat, čemu že se tak směju... Tahle knížka to dokázala.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české rományAutorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1966 |  Edudant a Francimor |
| 1991 | Židovské anekdoty |
| 1994 | Podzemní město |
| 1994 | Vyprodáno |
Je škoda, že děti na ZŠ jsou nuceni číst knihy psané bohužel opravdu obtížnou češtinou. A to říkám jako milovnice Jiráska. Jako dítě a už tehdy čtenář se mi to četlo špatně a snad jsem ji ani nedočetla. Dnes bych si ji přečetla s chutí. Jazyk byl těžko stravitelný a místy nepochopitelný.