Byly jsme tam taky
Dagmar Šimková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275162/mid_byly-jsme-tam-taky-anI-275162.jpg
4
465
465
Strhující vzpomínky ženy, která byla 14 let nespravedlivě vězněná komunistickým režimem, v elitní společnosti mj. prof. Růženy Vackové, katolické spisovatelky Niny Svobodové, skautské aktivistky Dagmar Skálové aj. Po návratu z vězení se jí podařilo emigrovat za sestrou do Austrálie, kde studovala umění, historii, archeologii, psychologii a sociologii. Věnovala se také práci pro Amnesty International, uspořádala několik výstav a úspěšně působila také jako filmová kaskadérka. Použité fotografie pocházejí z Národního archivu a osobních archivů Patricka Murphyho, Jana Hübnera, Edity Řeřichové, Julie Hruškové, Věry Witzenleiterové, Jana Bubáka, Radima Kocura a Pavlíny Kourové. Odpovědná redaktorka: Monika Le Fay Předmluva: Pavlína Kourová 7. vydání... celý text
Přidat komentář
Jak komentovat knihu, ve které je zaznamenáno utrpení statisíců lidí?
Monster procesy vytvářené jen pro zastrašení či zfanatizování veřejnosti, vykonstruované obvinění, tresty smrti a odnětí svobody pro nevinné, u kterých bylo vyhodnoceno, že nejsou dostatečně oddaní socialismu. Hanba těm, kteří tvrdí, že za komunistů to vlastně nebylo až tak špatné.
A třeba si psaním tohohle komentáře taky balím kufr na zájezd...
Je to Souostroví v podání českém a ženském, samozřejmě mnohem slabší co do záběru a počtu stran, ale vypověď je to stejně děsivá... navíc utrpení a míru nespravedlnosti nelze poměřit, je-li zdroj a účel stejný.
Přesto ze všeho nejvíc se mi vryl pod kůži autorčin odvážný útěk (to není spoiler, je to uvedeno i na zadní obálce), paní Šimková jej popisuje tak opravdově, jako byla její touha po svobodě. Bylo to tak dojemně sepsáno (třeba i ta slova od cikánů...), že jsem si myslela, že se na konci ukáže, že to byl jen sen. Mimořádná kniha!
Povinná četba pro všechny, kteří nezažili komunismus na vlastní kůži. A dost možná i pro ty, kteří už stihli zapomenout.
Knihu jsem četla povinně, ale nikdy by mne nenapadlo, že ve mně nechá tak silný zážitek. Nevadil mi styl psaní, naopak se mi k tématu hodil. Je velmi těžké představit si, že toto je skutečnost, opravdu se to dělo. Silné myšlenky autorky mi v hlavě zůstanou ještě hodně dlouho.
Pro mne nikdy nepochopitelné , že něco takového se odehrávalo. Lituji osoby,které byli ochuzené o svůj čas bytí.
Jedna z těch silných knih, které stačí samotný příběh. Nikdy nepřestanu obdivovat sílu lidí, kteří přežili toto nepředstavitelné utrpení a vlastně zůstali vnitřně plně svobodnými.
Přečetla jsem knihu rychle a to myslím hodně rychle. Příběh je to velmi dramatický a po všech stránkách smutný. Ubírám hvězdičku za trochu rušivý styl psaní.
Z mého pohledu kniha zcela zásadní. Chvílemi jsem se přistihla, jak čtu s otevřenou pusou a vytřeštěným výrazem. Bylo mi ctí, Dášo.
Je smutné a hrozné, že se něco takového dělo, ale pořád jsem čekala kdy mě začne mrazit v zádech. Bylo to nudné. Kdyby to mělo lepší dějový spád, určitě by to bylo lepší. Ano, je to smutné, ale co my víme jestli se takových příběhů nedějí na světě stovky, možná tisíce.
No...nějak nemohu najít vhodná slova. Snad jen: v tomto případě anotace nelže, nepřehání...
Skvělá kniha a svědectví o hrozné době. Pokud ještě existuje něco jako povinná/doporučená četba na středních školách, tohle by nemělo chybět. Viděla jsem i jako divadelní představení s Nelou Boudovou.
Obsah sdělení ano, forma bohužel nikoliv. Nemohu uvěřit tomu, že jsem těch sto stránek četla tři dny.
Nejhorší na této knize je fakt, že se to všechno stalo! Běhá mi mráz po zádech!
Možná proto se mi kniha četla tak ztuha.
jasná výpověď o komunistických žalářích a komunistech. Hodně syrová a hodně drsná, hlavně proto, že je realistická. Komunisté se nikdy nezmění
Drsný příběh, drsnější o to, že se skutečně odehrál. Ještě teď mi z toho skáče husí kůže.
Knížka se mi četla dobře, občas jsem měla chaos v ostatních osobách, ale nic, co by mě hodně rušilo. Našla jsem i okamžiky, kdy jsem se zasmála. Ale neumím si představit, že bych v takové životní situaci dokázala najít tolik síly a ještě mít energii na žerty. Obdiv všem nevinným ženám, které lágry přežily... Tohle by měla být povinná četba.
Štítky knihy
paměti, memoáry Československo 50. léta 20. století komunismus autobiografické prvky socialismus političtí vězni pracovní tábory ženské věznice
Velmi silný příběh. Doporučuji.