Být dlužen za duši
Jan Florian , Aleš Palán , Gabriel Florian
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/82501/byt-dluzen-za-dusi-82501.jpg
5
17
17
Staroříšské nakladatelství Josefa Floriana Dobré dílo objevilo české společnosti celou řadu osobností ve své době zcela neznámých. Za čtyřicet let činnosti vydal Josef Florian přes 400 mnohdy zásadních knižních publikací. Dobré dílo nebylo pochopitelně jen Josef Florian, ale i mnozí spolupracovníci a jeho početná rodina. Krátké vzpomínky na uhrančivé a vizionářské prostředí Staré Říše publikovalo mnoho návštěvníků, kteří se u Florianů jen mihli. Informovaný hlas zevnitř ale dosud nezazněl. Až dodnes. Synové Josefa Floriana Jan (nar. 1921) a Gabriel (nar. 1924) v tomto svazku vydávají jedinečné svědectví nejen o vydavatelské činnosti Dobrého díla – sami se jako mladí spolu s dalšími sourozenci na přípravě otcových titulů podíleli –, ale hovoří o věcech, do kterých nikdo zvenku nemohl ani nahlédnout. Komplikované rodinné vztahy i složitá osobnost Josefa Floriana vyvstávají díky jejich svědectví velmi plasticky a v mnohém opravují či přímo vyvracejí zažitá klišé a stereotypy. Josef Florian pro své syny pochopitelně není jen vydavatelem knih, ale i milujícím (sic!) otcem, který své potomky zasvěcoval do svých představ Hory studia i je s sebou bral ven, když chodil hledat poklady. Kromě vzpomínek (často i kritických) na Josefa Floriana, svou matku, tetu Antonii (která vedla Dobré dílo ekonomicky) a sourozence – mezi nimiž byla také řada podnětných osobností –, vzpomínají Jan a Gabriel Florianové na mnohé návštěvníky Staré Říše. Jsou mezi nimi například Jakub Deml, Otokar Březina, O. A. Tichý, Jaroslav Durych, Jan Čep, František Bílek, Bohuslav Reynek, Suzanne Renaud, Jan Zrzavý, Josef Čapek a další. Respondenti se otevřeně staví i k rozkradení jedinečné staroříšské knihovny na začátku tohoto desetiletí. Text doprovázejí mnohé faksimilie a fotografie pocházející z rodinného archivu – často opět dosud nikde nepublikované.... celý text
Přidat komentář
Cekal jsem to jine... asi bych se ptal na jine otazky. Cimz netvrdim, ze tyto, v knize polozene, jsou spatne. To urcite ne. Jen me prozatim knihy pane Palana uplne nevtahuji.
Na druhou stranu skutecne vyvstal plasticky obraz o kulturnim kvasu Stare rise za dob Floriana. A prislo mi hezke, jak oba dva synove o svem otci mluvi hezky, ale ne nekriticky.
A tak nejvetsim trapenim pro me, je osud Florianovi knihovny. Co se s ni vlastne stalo...
V rozhovoru se syny Janem a Gabrielem nakladatele Josefa Floriana postupně vyvstává obraz nejen jeho, ale i ovzduší okolo něj soustředěné komunity ve Staré Říši. Dotýkají se jak témat uvnitř rodiny, provozu nakladatelství, ale i mnoha osobností, které se Starou Říši byly spojeny - spolupracovníci, návštěvy, odběratelé, mecenáši, věřitelé... Místy sklouzává k "drbům", ale většinou zní hodnověrně a obstojí v konfrontaci s podobnými knihami o Reynkových nebo A. Opaskovi. Pokud si po přečtení knihy rodinu Florianových přímo neoblíbíte (jak se stalo mně), tak si jich určitě alespoň začnete vážit za to, co pro českou kulturu vytvořili a jak mimořádnou cestu dokázali vyšlapat. Dobré čtení o Dobrém díle;-)
Přesně!! Aleš Palán má talent naslouchat a z mozaiky vzpomínek a zážitků vytvořit zářivou vitráž ve které lze zahlédnout mnoho moudrosti, inspirativních myšlenek i obohacujících zkušeností.
Ticho a zákoutí o samotě s kávou či čímkoli je nutným doprovodem . . .
Vyprávění Jana a Gabriela plyne nenápadně, bez dramatických zvratů, čtenář si knihu vychutnává, ponořuje se zcela do rozhovorů a vyprávění, rázem se ocitá v době dávno zmizelé… Kniha se četla hezky, nejlépe v tichu a o samotě. Jedině tak se dá vychutnat…
Kniha rozhovorů se dvěma syny pozoruhodné, dnes již vlastně zapomenuté, osobnosti vydavatele a překladatele Josefa Floriana, který tak nějak zázračně dokázal v prvních desetiletích minulého století vydávat řekněme vzácnou a ojedinělou překladovou i českou literaturu v nevšední podobě, tedy jako ucelené umělecké dílo - včetně grafické úpravy, ilustrací, často i na ručním papíře. A to vše ve skromných podmínkách, za pomocí rodiny a několika mecenášů. Měl dvanáct dětí, z nichž většina disponovala nevšedním talentem řemeslným, výtvarným i hudebním. Mimořádná rodina v zapadlé vesničce - dnes městysu Stará Říše. Aleš Palán se zasloužil o velmi cenné dobové svědectví a zachování mnoha detailů, které poskytují čtenáři představu o všestrannosti Josefa Floriana a tehdejších poměrech. Počátkem devadesátých let jsem měla to štěstí, že jsem ten pozoruhodný dům ve Staré Říši navštívila a viděla Florianovu knihovnu ještě dříve, než se tato nesmírně cenná sbírka tak nešťastným a ne zcela jasným řízením rozdělila a rozptýlila kdesi ve světě.