Být normální je na hovno - Jak žít, učit se a být úspěšný mimo běžné mantinely
Jonathan Mooney
Co je to normální? Jsem normální? A vy? A kdokoliv z nás? Všichni jsme obklopeni institucemi, systémy a kulturními zvyklostmi, které vyžadují normálnost. Všichni si musíme vybudovat život a své vlastní já navzdory přísným soudcům zavedené teorie normality. Chci, abyste byli připravení. Chci, abyste věděli, jak žít a být úspěšní ve světě, který vám v určitou chvíli sdělí, že nejste normální kvůli tomu, jak vypadáte, koho milujete, jak se učíte, jak se cítíte, jak se chováte nebo v co věříte. Chci, abyste věděli, že normálnost je problém, se kterým je třeba bojovat... Jonathan Mooney na základě vlastních zkušeností i odborných názorů a příběhů lidí popisuje svět, kterému vládne „normálnost“ a který ubližuje. Svým myšlením vybočoval už jako dítě. Byl hyperaktivní, trpěl dyslexií a číst se naučil až ve 12 letech. Tvrdili mu, že jednou bude maximálně obracet hamburgery. Přesto vystudoval prestižní univerzitu a stal se z něj spisovatel. Jeho pohled na svět se zásadně změnil, když si uvědomil, že problém není v něm, ale v systému a běžném pojetí „normálnosti“. V knize zkoumá, co pro děti i dospělé znamená, když se odchylují od normy a když jsou lapeni v prostředí, které je škatulkuje, ztrapňuje a dává jim tvrdě najevo, že problém je v nich. Mooney ale tvrdí, že pokud změníme pohled na rozmanitost, schopnosti a postižení, můžeme tím spustit revoluci.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2020 , AudiolibrixOriginální název:
Normal Sucks: How to Live, Learn, and Thrive, Outside the Lines
více info...
Přidat komentář
Těžká nuda - obsah knihy by se dal shrnout do pár vět: Kromě popisu asociální rodiny, ve které autor vyrůstal (otec narkoman a alkoholik, on sám např. dlouhodobě močící v pokoji do rohu, dlouhá plejáda domácích mazlíčků s životností vždy snad jen pár měsíců,...) pak sáhodlouze a neuvěřitelně rozvlekle vyjmenovává, jak, kdy a kde bylo nenormálním/defektním jedincům ubližováno. Za pátou kapitolu jsem se už nedostal...
Autor zřejmě považuje za mega úspěch, pokud se on, jako on, jako "nenormální" jedinec proslaví tím, že o tom napíše knihu, kde se ze svých bolístek vypláče. Zhruba stejné, pokud je nám za vzor toho, jak to Rom umí dotáhnout vysoko, pokud onen v rámci studií romské kultury vypracuje na toto doktorandskou práci a následně se upíchne v nějaké radě, neziskovce věnující se tomuto úzkému tématu či památníku romské kultury. A pak jej už jen dokola prezentovat kam až to dotáhnul.
Kniha snad vhodná ke čtení pro podobně postižené jedince, kteří se nedovedou vyrovnat se svoji odlišností či hendikepem (fyzické či duševní postižení, homosexualita,...).
Chci věřit tomu, že už jsme o dobrých pár kroků dál, než popisují předložené výpovědi. Zároveň se bojím, že šlapeme na místě s tmavými brýlemi, na kterých je jen nakreslený chápavý a vstřícný pohled. Až se přestaneme pozastavovat nad odchylkami a jen přijmeme rozličnost a pestrobarevnost, uleví se nám všem. První polovina mě vyděsila, druhá uklidnila; to je dobrý průběh.
"Freud. Ano, ten muž se zálibou v kokainu v míře, která by zabila malé hospodářské zvíře, byl jedním z nejvýznamnějších myslitelů v historii normality."
"Chci, abyste se zbavili stop, které jsem na vás zanechal já, vaše máma, vaše rodné město a normál."
"Zjistil jsem, že William nebyl retardovaný. Měl emoční inteligenci Gándhího. Měl duchovní inteligenci Ježíše."
Hodně zajímavá kniha.
Zamyšlení nad vnímání odlišností společností a autorova osobní zpověď ohledně sebepřijetí. Místy velice vtipná a sarkastická a rozhodně obohacující kniha.
V knize jsem se našla, bohužel. Asi proto nechápu jak někoho kniha může uspávat.
Pokud zapadate do škatulky průměrnosti a nemáte osobní zkušenost s odlišných chováním k Vám samým budete mít asi stejný názor jako Alma-Nacida či Stanislav 0373.
Bohužel i v ČR Vám názor jednoho člověka, učitele, může změnit (nebo i zničit) celý život.
A nejde jen o vzdělání, či tělesný hendikep, ale může Vás ovlivnit třeba i velikost konfekčního oblečení, obuvi, výška apod. Což hodně lidem asi vůbec nedochází...
Kniha o zamyšlení na "normou" a slovem "normální" a jak jsou širokou veřejností vnímány i drobné odlišnosti lidí a jak je to celé absurdní.
Mě osobně v hlavě po přečtení rezenuje spousta myšlenek a i zklamání nad společností, ve které žijeme.
Pokud nejste "normální " budete z knihy nadšeni.
Spíš dvě a půl než tři hvězdy, po slibném začátku se autor poněkud zacyklí a nic převratného už se do konce knihy nezjeví. Vysloveně úsměvné mi přišlo démonizování "strašlivého" IVP - individuálního vzdělávacího plánu. To je zkrátka jen popis toho, co se učí daný žák jinak a jak, a vzniká na základě doporučení poradny nebo speciálního pedagogického centra. To opravdu neslouží k šikaně "jiných" děti systémem, ale naopak k úpravě systému k jejich specifikům. A že by byli odlišní lidé ve středověku přijímáni kdovíjak otevřeně, tak to teda nesouhlasím ještě víc. Ještě do poloviny 20.století vzpomeňme na smutný život tzv.vesnickych bláznů...
Jako audio měla kniha nespornou výhodu, a to že mě spolehlivě rychle uspala. ;)
Původně jsem očekávala příběh o malém chlapci s dyslexií, který navzdory zkostnatělému systému a okolí, které zraňuje všechny, kteří se odlišují, našel své místo i úspěch. Jenomže je to celé mnohem složitější, smutnější a naléhavější zároveň. Kniha naprosto předčila má očekávání a zanechala ve mně silný dojem. Ne, není to veselé čtení. Je to jako dvojitá facka a kopanec jako bonus. Ale zaručuji, že vás probudí!
Přijde mi, že se v příběhu autor snažil popsat svůj vlastní “americký sen”, jak se z outsidera dostal nahoru. Začátek se mi líbil, pak už to ale tak zábavné nebylo. Nějak jsem asi nepochytil to pravé poslání knížky.
Samotnou mě velmi překvapilo, co vše se v minulosti (nedaleké!) v rámci otázky normality řešilo. Co se v rámci toho muselo zlého udát a nikdy to nebylo pořádně prošetřeno. Seznámila jsem se s pojmy např. eugenika a Hitlerův řez. Místy mi bylo docela ouzko, jelikož mi to připomíná, jak můžeme být za dnešní dobu vděční (ačkoliv to dle některých asi není perfektní, ale co je?).
Autor píše občas odlehčenou vtipnou formou, což působí hned příjemněji a hezky se ty fakta pamatují. Kniha je rozdělena do několika kapitol, mně osobně nejvíce v paměti utkvěla kap. 4. Sám autor trpí dyslexií a nikdy si jako normální nepřipadal. Své vyprávění prokládá i příklady, což miluju.
Hlavně začátek knihy je velmi zajímavý a poutavý. Dozvíte se, že lidé od nepaměti touží vytyčit hranice "normálnosti", jak to dělali a jak se jim to (ne)dařilo. Čím dál v knize se dostáváte, tím kniha ztrácí na atraktivitě a přibývá nuda.
Zpověď dyslektika, který to dosáhl celkem vysoko popisuje svůj "boj" s touto "poruchou". Pro některé může být inspirativní, ale zas taková bomba to taky není. Na základce jsme měli taky pár dyslektiků, ale že by byli oběti šikany? HOVNO...
První třetina knihy je úžasná, vtipná a častokrát jsem přemýšlela, zda je myšlena vážně, nebo jde o satiru ala Saturnin. Další třetina se pak bohužel plácá někde mezi laciným škvárem seberozvoje, snahou šokovat za každou cenu a hroznou nudou. V poslední části se naštěstí objeví dalších několik vtipných momentů, které celkový dojem z knihy nakonec udrží v rovině lepšího průměru. Čtvrtou hvězdičku dávám za příjemné audio zpracování se skvělým vypravěčem.
P. S.: (SPOILER) Konečně někdo naplno řekl, že za všechno zlé na světě můžou matematici a statistici. :-D
Moje první audio. Vtipné vykreslení Jonathanovi rodiny :) dobrá půlhodinová oddechovka :)
Vlastně asi ani nejsem cílovka této knihy, ale název mne zaujal. Na začátku jsem si říkal, že to bude asi předvídatelný příběh muže, který se navzdory své jinakosti ( dyslexie) stal úspěšným, což mne moc neoslovovalo, už jsem to chtěl vzdát.. Pak se autor pustil do téměř filozofického zkoumání definice normálnosti a překládal samá zajímavá data a šokující informace o "léčení" různých druhů jinakosti v minulosti i přítomnosti, čímž moji pozornost okamžitě získal zpět a už nepustil.
Neuvěřitelně upřímný příběh je silný. Ale poselství a závěry jsou ještě silnější. Normálnost je statistická fikce. Realita je
přínosná směsice pestrosti. Stejně jako příroda je definována přínosnou biodiverzitou. Být jiný není nenormální. Být jiný je přirozené. To není jinakost. Je to rozmanitost. Jsem nadšen.
Must read především pro všechny, kdo se na základě své jinakosti považují za méněcenné!
První kniha u které jsem si musela dělat poznámky.
Pokud jste poznamenáni normativy současné společnosti, pak se Vám kniha bude líbit. Společnost se snaží o stejnost. Různorodosti se děsí. Žij a nech žít. Utopistický nonsence :)
Minimálně jsem v knize sehnala inspiraci na další čtení (Barkley,Kinsey,Tompson, Foucault,Hughes,Arendt).
A věta, kterou plně chápu ve všech rovinách jejího významu, se mnou silně zarezonovala: " Protože když nezapadáme, mnoho z nás si myslí, že bychom neměli existovat a snažíme se zmizet."
Eugenika a přínos pro totalitáře všech zemí. Mrazivé, leč skutečné. Strach je motivátor a manipulátor jak prase...