Čachtická paní
Jožo Nižnánsky

Slovenský autor Jožo Nižnánský napsal mnoho historických románů. Všechny jsou velmi čtivé, a proto je o ně stále mimořádný zájem. Mezi nejznámější rozhodně patří Čachtická paní, která od roku 1990 vyšla již čtyřikrát a vždy byla po krátké době vyprodána. Je tomu tak zejména proto, že téma románu každého zaujme hned od samého začátku. Děj je nabitý nejen zajímavými historickými a dobovými fakty, ale je především napínavým až detektivním čtením. Vyvrcholením děje je nekonečná až chorobná touha Čachtické paní být za každou cenu krásnou. Tato touha byla příčinou zmaření života několika nevinných a mladých dívek.... celý text
Přidat komentář


Jedna z mých nejoblíbenějších knih.Krásný příběh prostě top.Vracím se k ní již od mládí.Vždy mě z ní mrazí.


Tento příběh ve mně vyvolával pocit napětí, znechucení i zadostiučinění. Nemůžu hodnotit věrohodnost příběhu, ale kniha se mi moc líbila.


Styl psaní a atmosféra je u této knížky na vrcholu. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četl. Absolutně se to nedá srovnávat s filmem od Jakubiska, který asi jen nedokázal překousnout, že Báthoryová ze Slovenska byla největší vražedkyně všech dob, a tak si nasadil růžové brýle...


Kniha o hraběnce Báthory je psaná velmi poutavou formou, dobře se čte. Atmosféra je napínavá a protkaná takřka horrorovými prvky. Nedílnou součástí jsou intriky, ale také romantika.
Knížka na mne zapůsobila a autora za toto dílo velmi obdivuji.


Často prohledávám katalogy nově vydaných knih. Mám pocit, že mě jejich obsah jen zřídkakdy překvapí. Tato kniha mě překvapila téměř na každé druhé stránce, a to nepatří mezi knihy vydané po roce 2 000. Asi přehodnotím, kde knihy vybírat.
Knihy, které dokládají historickou událost, ač v tomto případě některými fakty přibarvenou, jsou pro mě jako magnet. O to víc si knížky cením, že byla napsaná jistou, neotřelou rukou. Příběh ve mě vzbudil na každé stránce jinou paletu emocí a pocitů. A hlavně ve mně vzbudil zájem. Zájem o okolí Čachtic a historické skutečnosti období Alžběty Báthoryové i jejích poddaných.
Pane Nižnánsky, děkuji.


Četl jsem pred lety a několikrát byl taky na výletě na Čachtickém hradě, bohužel v současnosti zřícenině.
Skvěle vystavěn historický příběh jak že to vlastně mohlo nebo nemuselo být s těmi pannami.
Pro milovníky historie povinná četba!


Tak tohle mě vůbec nebavilo a do čtení jsem se musel neustále nutit. Čekal jsem něco jiného a ne zbojnickou romantiku.


Asi po čtyřiceti letech jsem knihu znovu otevřela a hned se začetla, že jsem neviděla, neslyšela. Moc hezký román, i když pravda, hodně krutý. Vrátila jsem se do mládí a nenudila jsem se ani minutku. Škoda, že už je konec.


Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Sice 650 stran bylo i na mě moc, ale mělo to spád, pořád se tam něco dělo. Prostě skvělá kniha. Až mi nakonec bylo líto, že jsem ji dočetla.


Plastický obraz života venkovského lidu v Horních Uhrách, jak ho tak mohl vidět, anebo chtít/moci prezentovat spisovatel v sedmdesátých letech minulého století. Přijde mi, že i tou dobou by to mohlo přijít čtenáři dlouhé. V některých momentech se děj vůbec nikam neposouvá a všechno to vzdychání a objímání, kupříkladu, by se dalo i zkrátit a stále by to mělo vypovídací hodnotu. Krev cáká, maso se škvaří, oběti úpí docela dost a znovu, kdyby se to celé neopakovalo, mohl být text kratší a čitelnější. Pro mě nejzajímavější byl ten folklór a uspořádání stavů. Postavení městských občanů a vesnických nevolníků, různé možnosti, které měl feudál k tomu, aby dostal, co chce. A také základní představení Uherska v rámci monarchie, které bylo úplně jiné, než postavení naše. Místy je to hodně napínavé, dobrodružné a úplně se mi chtělo některým osobám i nadržovat.


Jedním slovem „skvělé“. Knihu jsem četla už hodně dávno, ale stále si ji vybavuju a nemohla jsem se od ní odtrhnout.


Když se ke knize postavím jako k fikci, tak nemám skoro vůbec žádné námitky. Hrozně mě fascinuje, jak strašně dobře je to napsané: autor odvádí skvělou práci v rámci popisu vnitřních pochodů postav a osvětlování toho, proč která postava je taková, jaká je, a co z její minulosti a z okolností ji k tomu přivedlo, a zároveň skvěle střídá úhly pohledu, aby se čtenář vyznal ve složité spleti dějových odboček a množství postav, kterých se týkají. Opravdu jsem nečekala, že mne Čachtická paní bude takhle bavit. Ale jak říkám, musí to člověk brát jako čistou fikci a nikoliv jako snahu mrknout do minulosti.


Nemám moc ráda silné knihy, ale tuto jsem přečetla jedním dechem za 2 dny. A to jsem ji četla v originále v roce 1983.
Tak mě vtáhla do děje, že jsem nemohla přestat číst, byla jsem zvědavá jak se to všechno vyvine.


Už je to nějaká doba, co jsem knihu četla. A byla skvělá. Dobře se četla, byla napínavá a postavu Andreje Drozda jsem milovala ... asi si ji přečtu znovu.


Úžasná knížka, dost temná a ponurá, ale pěkně napsaná a velice hezky se mi četla. Zajímavé byly hlavní postavy kolem Čachtické paní. Všechno pěkně odsýpalo a spousta překvapujících okamžiků a přátelství, zrady a intriky.


Grófka Alžběta Báthoryčka je fénomenom, aj pre mňa. V mojich rukách ocitolo sa vydanie od Tatranu. Čítal som jaj po slovensky. Slovenčina je naozaj skvělom jazykom. A ja som sa prvý stretnutie sa slovenskom řečou užíval. Dokázal by som sa predstaviť, že dakto sa to skutečno mohlo odohrať (okrem romantickej línie). Čahtická pani, nie jedinou pútavou figúrou. Jožo Nižnánsky vie ako písať.
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614 16.-17. století sadismus Slováci a Maďaři Uherské království krev slovenské pověsti mučeníAutorovy další knížky
1971 | ![]() |
1971 | ![]() |
1993 | ![]() |
1992 | ![]() |
2008 | ![]() |
Celý kraj se třese strachem, je to nemoc zlá
lidé hlavy sypou prachem, když se podívá
Dívky mizí v bráně hradu, jako v tlamě lva
podobá se zlému hadu, když se podívá
Countess Bathory...
Odmítám historické zpochybňování, spiknutí a intriky! Alžběta musí zůstat vražedkyní, krvavým upírem a inspirací pro mistry děsivých knih, filmů a hudby!