Král Bulharů
Karel Jerie
První kniha z připravované komiksové trilogie vycházející z Voltairova románu Candide. První díl zavede čtenáře nejprve na nejkrásnější zámek ze všech, ze kterého bude Candide pro lásku k slečně Kunigundě nadobro vykopnut, aby po té vstoupil do bulharské armády a potýkal se s nástrahami vojenského života. Mnohá dobrodružství mu ukáží svět z nečekaných perspektiv, na kterých nebudou chybět jezdci na dinosaurech, létající zámky a mutanti těla ale i ducha. Karel Jerie provede čtenáře svébytným dějovým zpracováním, kterému nechybí humor, napětí ani nadsázka. Vzpomenete si na chvíli, kdy je člověku naprosto jasné, že změna je nevyhnutelná? Stačí jeden kopanec do zadku a i Voltairův Candide pozná, co to jsou změny, problémy a dobrodružství. Tolikrát popsaný a omílaný osudový moment. Ale dokáže jím Candide projít a nenechat si vzít naději, lásku a víru v opětovné setkání se slečnou Kunigundou? Vždyť svět se mu rázem ukáže ze zcela nové perspektivy a život vojáka bulharské armády mu připomene, že barvy života se neobyčejně rychle slévají do černé. Vezmou jatka reality Candidovi ideály? Udrží si bezstarostnost a vtip? Otázky, kterým se Karel Jerie rozhodně nevyhýbá. První knihou z komiksové trilogie Candide nás zve na dvůr krále Bulharů. Svou fantazií směle posunuje karikaturu, humor i hloubku Voltairova díla. Dnešek odráží minulost a groteska minulosti se zrcadlí v dnešku. Poznat, kým vlastně Candide je a do jaké míry ho utváří okolnosti a společnost, je nevyhnutelné, chce-li člověk vědět, co bude dál.... celý text
Přidat komentář
Nečekal jsem příliš, protože vůči tuzemské komiksové tvorbě jsem trošku skeptický, ale Candide příjemně překvapil po všech stránkách. Tedy hlavně po té výtvarné, protože Karel Jerie dostal maximum prostoru a barviček a bezezbytku toho využil. Především pak při válečných konfliktech a to jak v nápadité sekvenci okének, tak v tvůrčí imaginaci při ztvárnění strojů a potvor, které se na scéně vyskytují. Doslova vizuální orgie.
Ovšem ani scénář nezůstává pozadu. Ačkoliv se jedná o uměleckou parafrázi světoznámého díla mistra Voltaira, čtenář se v ději či pojmech neztrácí, ani když při studiu na střední škole nedával pozor a tahle filozoficko-existenciální klasika mu unikla. Vyprávění doslova uhání od první stránky, je nabito osobitým vtipem i morálním přesahem a zároveň si ponechává nadčasový obsah původního sdělení. A možná právě díky neznalosti originálu jsem si příběh tolik užil, protože jsem dopředu netušil, kam budou další kroky naivního hrdiny ještě směřovat. Takže hurá na pokračování.
Pustit se s komiksem do takových klasických děl chce odvahu. A tentokrát se to vyplatilo. Skvělá volná adaptace, kdy se autorovi podařilo vypíchnout hlavní myšlenky předlohy a přitom vytvořit osobité dílo. V druhé části knihy poukázání na nesmyslné válečné běsnění, kde lidský život nemá žádnou hodnotu. Krásná kresba, která v daném formátu knihy o to více vynikla. Např. dvoustránkové zahájení války či některé steampunkové libůstky nemají chybu. Ale nejen ony. Je dobře, že český komiks má co ukázat.
Jsem mile překvapen. Velký formát dává vyniknout prvotřídní kresbě, kterou je snad nemožné si neužívat. Každá stránka, každý panel, luxus. Příběh klasika, která neurazí a občas i řádně pobaví. Potěší i galerie. Škoda jen, že se u nás moc neuchytil komiks v tomto formátu, velikost má něco do sebe. No nic, půjčený komiks vrátím a objednám si svůj výtisk, který bude za čas řádně ohmatán....
Příběh tak trochu ve stylu Saudkova Arnauda plný různých parodií na různá historická jména, na postavy a hlavně na (ne)smysl války. Příběh o naivním chlapci, který se dá kvůli své milé na vojnu, je sice slabý, ale to vynahrazuje celková satira komiksu.
Trhání na kusy, nahrazování chybějících částí mechanickými protézami, nádech steampunku, galerie postav. Prima kniha.
Má to smysl, má to styl, má to všechno, co to potřebuje. Kresba ani to, že se jedná o český komiks, by nemělo nikoho odradit. Kniha má totiž navíc skvělé provedení a nechybí ani Galerie postav a náčrtů. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/378-candide-kniha-prvni-kral-bulharu-85.html
Fantastická hra se symbolikou, Jerie vypráví klasického Voltaira velice osobitě. V souvislosti s vyprávěním mě napadla jedna myšlenka; jak by si asi představovali postavy a prostředí z Shakespearova díla, mimozemští nájezdníci z budoucnosti? (samořejmě kdyby uměli po našim)
Mám Candideho, a tu malou část Voltairova díla, kterou jsem zatím stihl přečíst, hrozně rád. Takže na tento kousek, který byl napsán jako výsměch Leibnizovu optimistickému metafyzickému spisu o tom, že nic na světě nemůže být uspořádano jinak než tak jak uspořádano je a jelikož všecko bylo stvořeno za nějakým účelem, musí mít všecko účel nejlepší a proto žijeme na tom nejlepším ze všech možných světů a vše je správně zařízeno a nemůže to být uspořádáno lépe a jinak, jsem byl hodně natěšený a musím říct, že jsem spokojen.
Je to vskutku volná adaptace v brutálních a zběsilých kulisách, kdy Karel J. použil ten hlavní materiál z předlohy, ale mnohem více času věnoval vycpávkám mezi jednotlivými kapitolami původního románu. Na začátku, když je popisováno to nejkrásnější panství ve Vestfálsku, bych byl přešťasten kdyby tam byla vkomponována moje oblíbená pasážička: “Pan baron patřil mezi nejmocnější panstva ve Vestfálsku, k čemuž ukazovalo už to, že měl na zámku dveře a okna, v největší síni pak koberec“.
V původním díle se taky Candide nestal pobočníkem Bulharského krále, i když ten ho zachránil, ale na druhou stranu to dalo prostor k vykreslení válečné mašinérie a rozšmelcovaných mozků, krvavých jatek a probodávání dětí u prsou kojících matek, přesně jak to Voltaire vylíčil. A že to je nakresleno!! Radost si to prohlížet, kresba je naprosto fantastická a celé je to plné skvělých nápadů, jako třeba rakety V1 a V2 nebo dřevěný tank s klasickým hrazděním. Mám ale trochu obavu jak se vleze zbytek děje do pouhých dvou dalších knih, v první knize jsme se nedostali právě nejdál. To máme ztroskotání a zemětřesení v Lisabonu s inkvizitorem a židem, útěk s Kunigundou do Ameriky, Eldorádo, jízdu zpátky přes Evropu do Benátek a pak do Cařihradu, což je ještě spousta dobrodružství. Takže jsem zvědav jak se to povede dotáhnout do konce a už se těším na další pokračování.
No a když se tak dívám co a za kolik je schopen BBArt vydávat, tak mě napadá, že by měli převzít okamžitě Donžon a pokračovat ve vydávání pro radost svou i naší. To by byla paráda.
Autorovy další knížky
2013 | Král Bulharů |
2016 | Češi 1968: Jak Dubček v Moskvě kapituloval |
2015 | Velký inkvizitor |
2007 | Šifra mistra Hanky |
2007 | Oidipus Rex |
Tento komentář je společný pro všechny tři díly.
Předtím, než jsem se pustil do Jerieho trilogie, jsem si dal Candida jako rozhlasovou hru. To proto, abych mohl porovnat Jerieho scénář s předlohou a mohl si více užít jeho autorský přínos. Dopředu jsem věděl, že Karel Jerie zasadil svou adaptaci do bizarního světa, který je kombinací fantasy, středověku, steampunku a sci-fi. Nevěděl jsem ale, jaké jsou jeho změny v ději. Nyní po dočtení musím uznat, že se toho zhostil skvěle. Některé části předlohy změnil a některé pasáže doplnil, ale žádná ze změn neměla negativní dopad na celkové vyznění. Jerie navíc vyšperkoval svou adaptaci nepřeberným množstvím vtípků a popkulturních odkazů. A to jak čistě textových, tak i obrazových. Najdeme zde například odkazy na Švejka a na Hvězdné války, ale také na Saudkova Arnala a snad i na Cimrmana. Najdeme zde ale také politickou satiru a kritiku současného světa a Jerieho zapojení "Peacemakera" do děje je skvělé. V kresbě, nebo spíše malbě, se Jerie také vyřádil a do Candida vmaloval všechna svá oblíbená témata, jako jsou houby, dinosauři, sci-fi lodě a nebo také chapadla hrnoucí se z toaletní mísy. Měl jsem trošku strach, aby se mi při čtení nerozpadla vazba knih, ale přežila to a to je důležité. Je dobře, že Candide vyšel ve velkém formátu a v pevných deskách. Suma sumárum - maximální spokojenost a prosil bych více takových komiksů od domácích autorů.