Canterburské povídky (11 povídek)
Geoffrey Chaucer
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/2535/bmid_canterburske-povidky-AXz-2535.jpg
4
97
97
Je to rámcová skladba, která ve formě vzájemného vyprávění skupiny poutníků, cestujících ke hrobu Tomáše Becketa, přináší řadu humorných i melancholických historek, pohádek a legend. Vypravěči jsou zástupci nejrůz. společenských skupin, šlechtic, voják, mnich, sedlák..atd. Autor s velkým pochopením a smyslem pro humor a pro individ. typizaci postav čerpá ze svých vlastních zkušeností s lidmi a vytváří před námi velmi živé, skutečné postavy, se všemi jejich chybami i přednostmi. Vyprávění skupiny poutníků, putujících ke hrobu Tomáše Becketa přináší řadu humorných i melancholických historek, pohádek a legend.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1941 , Družstevní práceOriginální název:
Canterbury Tales, 1936
více info...
Přidat komentář
Musím říci, že když jsem tuto knihu dostal poprvé do rukou, moc se mi do ní nechtělo, hlavně kvůli tomu, že je veršovaná, ale musím říci, že je to úžasné počtení. Nejvíce se mi asi líbí rozmanitost žánrů, od rytířského románu až po bajku. Z povídek se mi nejvíce líbila rytířova a abatyšina povídka.
Příběhy psány v rýmech ... nebylo to špatné ... některé příběhy se mi líbily více a jiné zase trochu méně ...
K těmto povídkám jsem se dostala přes Čtenářskou výzvu...jinak by mne asi nenapadlo je v nejbližší době číst. Zajímavá sonda do života různých skupin lidí ve středověku, některé povídky mi připadaly vtipné a poučné, jiné mi nic neříkaly.
Nadčasovost, skvěle přeloženo, vtipné, trefné, ohromující kvalita popisu jednotlivých charakterů
Některé povídky jsou brilantní a vtipné, u některých jsem se málem ukousala nudou a rozvleklostí. Ale stojí za to to zkusit a minimálně pár si jich určitě oblíbíte :).
Několik povídek, z nichž se mi líbily pouze dvě, ta první a dvou rytířích a ještě jedna s tím kouzelníkem…
Středověký humor se mi nelíbí, nepřipadá mi vůbec vtipný, ale hrubý a krutý a jednoduchý!
někdy je srovnávána s Boccaciovým Dekameronem - tím nápadem vyprávění příběhů. Četla jsem obě a obě se mi líbily. Každá má svoje kouzlo, svůj základní příběh, silnější i slabší povídky.
Část díla
Povídka abatyše / Povídka převorkyně
Povídka fráterova
Povídka kněze jeptišek
Povídka mlynářova
Povídka námořníkova / Povídka lodníkova
Autorovy další knížky
| 1970 |  Canterburské povídky (24 povídek) |
| 1941 | Canterburské povídky (11 povídek) |
| 2017 | Ptačí sněm / The Parliament of Fowls |
| 2007 | Sen o rytíři |
| 2001 | Troilus a Kriseida |
Nejsem zvyklá číst poezii, takže veršovaná forma mě dost vadila. Je jasné, že ve 14. století se psalo jinak než ve dnešní uspěchané době. Navíc číst uměl jen málokdo a těžko si Chaucer mohl představovat, že přijde doba, kdy si jeho spisy bude umět přečíst každý. Proto se snažím být maximálně shovívavá k jeho dost rozvláčnému stylu psaní. Chaucer určitě svou dobu předběhl.
Co velmi oceňuji jsou příběhy, které se v tom zdlouhavém a veršovaném stylu ukrývají. Lidé jsou prostě pořád stejní :-) a Chaucer měl natolik odvahu (i když také to zřejmě nesla doba, ve které žil), aby o lidských slabostech, touhách a nedokonalostech vyprávěl bez obalu.