Nesmírný
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277957/bmid_nesmirny-MjI-277957.jpg
4
1685
1685
Případy oddělení Q série
< 6. díl >
Oddělení Q se pod velkým tlakem vrací k sedmnáct let starému a mimořádnému případu dívky, která jednoho dne zmizela ze školy a později byla nalezena mrtvá vysoko ve větvích stromu. Střízlivě uvažující Carl tentokrát čelí velice záhadnému případu a jeho protivník, zkušený manipulátor se železnou vůlí, chrání sebe i své blízké všemi dostupnými prostředky a nedopustí, aby se mu kdokoliv postavil do cesty. V průběhu vyšetřování se Rose, Asad, Carl i nováček Gordon seznamují s prostředím alternativního přístupu k životu a osobitým způsobem se s ním vyrovnávají, zároveň však odhalují staré tajemství, které hrozí položit čtyřlístek na lopatky.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Den Granselose, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILERY !!!
Opět se mi to četlo velmi dobře, opět děj plynul příjemným tempem a opět to nebyl žádný hnusný krvák a i ta vražda tentokrát byla taková nějaká "komornější". Konečně jsem pochopila, kde ve filmu vzali sebevraždu policisty kvůli vyšetřovanému případu, jehož rozlousknutí věnoval osobní život. Oddělení Q postupovalo obvyklým pozvolným tempem, prověřovalo každou stopu, šetřilo sebemenší zmínku a nepodstatný detail. (V tomhle ohledu si říkám, že jsou ty knížky opravdu fikce, že každé jiné "standardní" policejní oddělení by nemělo tak štědrý rozpočet, mraky času a volné ruce.) Díky tomu se ovšem čtenář dozvěděl velkou nápovědu týkající se vraha hned na začátku, a ačkoli hrdinové do indicií několikrát šlápli, vždy je nechali stát ladem a věnovali se něčemu jinému (už jen ta písnička a Hardyho telefonát!!). Autor se pokoušel svést tipování pachatele na slepou kolej vylíčením Pirjo a její žárlivosti, aby pak ke konci obrátil a ukázal na někoho jiného. Ale pokud je čtenář stižen paranoiou a přemýšlí nad každou zmínkou, dokáže vraha odhadnout poměrně rychle, i když mu třeba chybí vražedný vůz a deska.
Celá zápletka kolem Habersaata mi přišla trochu přitažená za vlasy, a pokud bych ji přijala za svou, o to víc by mě bolel jeho promarněný život, když pro řešení by se stačilo jen rozhlédnout kolem sebe... Děj točící se kolem alternativních hnutí mě tentokrát moc nevzal, i když uznávám, že myšlenka společného jmenovatele všech náboženství byla zajímavá. (Jen se zrovna Adler-Olsen u mě asi nestrefil do té správné struny.) Pořád také nevím, co si myslet o Atuovi / Frankovi - celou dobu je vlastně jen líčen očima jiných postav. Zprvu působí jako typický sektářský vůdce, později se mění hlavně v charismatického svůdce žen, na něhož (a na jehož orgasmy) nejsou s to zapomenout, chvíli je docela i sympatický, ke konci sympatie opět ztrácí, a když už čtenář doufá, že se o něm dozví víc, mizí šmahem ze scény. Nález dopisu pod kamenem vyloženě zabolel - toto v knihách nesnáším i miluji. Jak málo by stačilo, aby k ničemu z toho nedošlo? Celá kniha se tak pro mě stala vlastně takovou historií jedné zmařené velké letní lásky.
Všichni padouši a zainteresované osoby opět umírají (!!!), tohle schéma mi u autora začíná už silně vadit. (Nemluvě o mučení hlavních hrdinů, které v různých variacích figuruje na konci téměř každého dílu - zavírání do klece, údery tupými předměty do temene, svázání a téměř upálení v garáži, dýchánek s čajem a formaldehydem, ...) Budu ale číst dál, protože kromě toho, že mě zajímají osudy Rose, jsem opravdu zvědavá, jak to bylo s tou vraždou Carlova strýce a co je Carl vlastně zač. Doposud jsem si tuto otázku kladla zejména u Asada (nebo bychom měli říct: u Saida??), ale v tomto díle došlo k určitému posunu a vzniklé hypotézy mě dráždí. Pořád jsem chtěla doufat, že Carl do všeho kolem Ankerovy smrti zapletený není, ale stačila jedna malá hypnóza a sympatie vůči hlavnímu hrdinovi se začínají otřásat. Jen doufám, že tentokrát další návnada přijde v následujícím díle a ne ob několik knih, jak to Jussi zlomyslně dělá.
Mě se tento díl velmi líbil, stejně jako díly předchozí. Nedovolím si jednotlivé díly srovnávat, prostě každý je originál. Za mě tedy opět velmi povedené!
Za mě perfektní kniha. V tomto dílu oddělení Q je důraz kladen na opravdu mravenčí práci Carla, Asada, Rose i Gordona. Vyšetřování se posouvá po milimetrech, včetně různých falešných, resp. nepodstatných stop. Nicméně kniha má pořád spád a nenudí. Velice se mi líbila paralelně se odvíjející zápletka z prostředí alternativního přístupu k životu.
Jussi Adler-Olsen píše velice zajímavě a čtivě a každá jeho kniha má neotřelý námět. Musím říct, že jeho příběhy jsi (jako jedny z mála detektivek) vybavuji docela jasně i po čase.
Za mě průměr. Oproti předchozímu dílu jsme hned měli kontakt s oddělením Q, žádná stostránková omáčka na úvod, ta byla hezky včleněná. Tematicky také dobré, ale vlastně mám pocit, že se třičtvrtě knihy dá zahodit kvůli zavádějícím informacím. Taková bomba, jako super propracovaná jednička ze série (Žena v kleci), už asi žádná kniha nebude.
Audiokniha. Mně se naopak tento díl moc líbil. Více, než předešlý Marco. Tady se naopak naše parta více věnuje vyšetřování už od začátku, což je dovede k překvapivému rozuzlení. Kniha mě bavila a rozhodně jsem se nenudila.
(SPOILER) Zas příklad toho, jak jsou sekty a různí rádoby guru špatná volba. Nejvíc mě zarazilo, že chudák Atu ani nevěděl, že jeho Pirjo vraždí a ta to dělala na základě 20 let staré domněnky a ten jeho konec byl teda taky nějak rychlý. Ale příběhy v této sérii mě všechny baví.
Kniha je pěkně napsaná, to ano. Ale až moc rozebírá náboženství, což k tomuhle příběhu sice patří, ale na můj vkus už to bylo hodně.
Ke knize se nedá napsat nic, co bych již nenapsala k předchozím knihám.
Autor si stále udržuje stejnou hladinku a opět přichází se skvělým případem.
Paráda, jako vždy, zajímavá zápletka, oddělení Q perfektní a nesmrtelné :-)) , uz se těším na další
Co ještě napsat o téhle sérii, aby jsem se opět neopakovala.
Začátek zdlouhavý, ale konec skvělý.
Asad, Carl a Rose opět nezklamali a je to zábavná parta, která nějakým zázrakem vyvázne z každé situace a ještě vyřeší případ starý několik desítek let.
A můžu s klidem říct, že se těším i na další díl. :)
V první třetině jsem měla pocit, že už znám vraha a že mě už nemá co překvapit. Naštěstí jsem se spletla. Po pomalém rozjezdu jsem ji nakonec dočítala do půl druhé v noci.
Po předchozí knize tato měla větší spád, zajímavou zápletka. A i jako ostatní knihy této série se velmi dobře četla.
Tak po minulém díle, který mě opravdu nebavil opět super. Těším se na další
Oproti ostatním knihám ze série tady skutečně věřím, že se to mohlo stát. Vyústění je opět afektované plné rádoby zvratů a slepých cest.
Děj Pirjo je nejvíc úsměvný a ráda bych se někdy podívala, jak na louce někdo na skútru pronásleduje s lopatou v ruce svojí oběť. Pokud to tedy nebyl skútr sněžný.
Četlo se opět dobře, i když tento příběh z Oddělení Q se mi zdál místy poněkud rozvleklý. Některé pasáže mi přišly nadbytečné, spíš mě pletly. Kdyby autor tentokrát ubral na počtu stránek a držel se více samotného příběhu, mohlo to být na plný počet. Tak snad příště. Víc se mi ale líbilo rozvíjení přátelského vztahu s Asadem.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Pro mě hodně povedený díl. Moc se mi kromě případů a vyšetřování líbilo popisování života v sektě.Moc zajímavé byl i zážitek vyšetřovatelů s hypnózou.V tomto dile jsem měla strach o Asada,když svoji odvahou zachránil kolegů.Četlo se mi dobře,díl měl spád.