Nesmírný
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 6. díl >
Oddělení Q se pod velkým tlakem vrací k sedmnáct let starému a mimořádnému případu dívky, která jednoho dne zmizela ze školy a později byla nalezena mrtvá vysoko ve větvích stromu. Střízlivě uvažující Carl tentokrát čelí velice záhadnému případu a jeho protivník, zkušený manipulátor se železnou vůlí, chrání sebe i své blízké všemi dostupnými prostředky a nedopustí, aby se mu kdokoliv postavil do cesty. V průběhu vyšetřování se Rose, Asad, Carl i nováček Gordon seznamují s prostředím alternativního přístupu k životu a osobitým způsobem se s ním vyrovnávají, zároveň však odhalují staré tajemství, které hrozí položit čtyřlístek na lopatky.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Den Granselose, 2014
více info...
Přidat komentář
Nie je to jeho najlepsia kniha ale určite lepšia ako Marco. Rozuzlenie je na konci nečakane takže aj keď som si myslela že viem kto je vrah tak som bola na veľkom omyle
Nj prostě příběhy jsou příběhy a nejméně do půlky jsem nevěděla, kdo je vrah. Pěkné jako vždy :)
Čtu postupně od začátku a když se podívám na své hodnocení, vidím (a samotného mě to překvapuje), že tato série patří mezi mé nejoblíbenější detektivky. 4x jsem dal plný počet, 1x to bylo za 4 hvězdy (Zabijáci) a jen jednou jsem klesl na 3. To bylo po přečtení minulého, pátého, pokračování (Marco), kdy už mi připadalo, že autorovi dochází šťáva. V Nesmírném se naštěstí ukazuje, že nápady a invence jsou zpět. Poměrně složité pátrání s naprosto překvapivým koncem, občas vtipné, dokonce i s posunem záhady z první části, jsem si tak pěkně (poslechem při úklidu garáže) užil.
90 % (789 hodnotících s průměrem 84 %).
Poslední díl, který mi scházel, abych dočetla celou sérii. Přišel mi trošku roztahaný a ne až tak napínavý, jako předchozí díly, určitě nepřekoná Vzkaz v láhvi nebo Ženu v kleci. Případ samotný mě až tak moc nezaujal, mnohem víc mě zajímaly osudy a chování vyšetřovatelů oddělení Q : Carla, Rose a Asada. Psáno s nadhledem a vtipem, a já doufám, že se už Asadovi paleček zahojil:)). A závěr? Je to pořád ještě dobré čtení na pěkné čtyři hvězdičky.
Nebudu tu: "Hýkat jako velbloud, který se nažral písku", takže jen stručně.
Olsen už asi mistrovský "Vzkaz v láhvi a Složku 64" nepřekoná, ale i tak mě jím stvořená trojice baví čím dál víc, protože Carlův sarkasmus je zde ještě černější než dřív, stejně jako Asadův "čaj" (hlášky, slazení, přísloví:), takže za mne máš Jussi dalšího "velbloudího hudlana":)
Byla to moje první detektivka od tohoto autora. A byla jsem nadšená. Začátek mi přišel trochu dlouhý, ale jinak to bylo velmi čtivé. Měla jsem problém se od toho odtrhnout.
Carl, Asad a Rose, tuhle trojici z Oddělení Q si člověk celkem snadno oblíbí. A samozřejmě velbloudi, protože bez nich by to nebylo to pravé ořechové.
Během první poloviny knihy jsem si dal trochu delší pauzu ve čtení, ale ve výsledku jsem se opět s chutí začetl a kniha mne bavila. Vyšetřování starých zločinů Carlovu oddělení jde a přiznám se, zakončení příběhu bylo mimo má očekávání.
A abych nezapomněl, kromě ústřední trojice jsem se opět měl možnost shledat s mým ne tolik oblíbeným čtvrtým členem, Gordonem. Avšak, toho tu zase tolik nebylo a některé části s ním mě i bavily: „No tak jsem mu prostě dal do držky, co jsem měl dělat? Vždyť se, goddamnscheisse, navážel do mýho oddělení a mýho šéfa.“
Tento díl mi přišel poněkud zdlouhavý, chvílemi mě až nudil.
Naopak Asadovi hlášky a Carlovo sarkasmus mě utvrdili v tom,že tahle série je prostě moje srdcovka.
Po menším zklamání z předchozího dílu Marco jsem tentokrát opět nadšená. Oddělení Q se zase stalo hlavní složkou příběhu.
Carl, Asad a Rose- tak tuto trojici ráda uvidím v dalších dílech.
Trápím se s touto knihou už několik dní a končím na straně 238. Bohužel nedočteno, nudím se, nedá se to srovnat třeba s knihami Lindy Castillo, je to tak ploché, bez energie, bez emocí, chtěla jsem to dočíst, ale kašlu na to. Je tolik skvělých knih ...
Úplně nadšený z knihy nejsem. Kniha byla pro mne spíš zklamáním. Pozitivní věcí jsou pouze Asad a jeho dromedáři.
Někde už jsem zmiňoval, že mě baví víc série Kurta Wallandera, než Carla Morcka, ale tahle kniha ten náskok razantně smázla. Myslím, že tomu docela pomáhá ten rozvoj postav kolem Carla, dost mě to baví v posledních dílech, hlavně Asada jsem si dost oblíbil. Jeho přirovnání s velbloudem mě vždycky dostanou do kolen. A ten závěr byl perfektní, musím říct, že jsem to rozhodně nečekal.
Velmi mě mrzí, že o zkouškovém období mi studentský život neumožní se dostat do stadia, kdy neodložím knihu (kterou CHCI číst) až do úplného přečtení... Nicméně i přesto ani šestý díl vůbec nezklamal. Je pravda, že asi ve třetině knížky jsem si byl jistý, kdo je vrahem, ale na konci mě Adler Olsen perfektně vyvedl z omylu! Dávám 5 hvězdiček a už se těším na Selfies - teď ale šňůru jeho detektivek proložím Mankellem :)
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Na začiatku rozťahané, ináč v pohode. Opäť veľmi dobrý príbeh, kde nechýbajú vtipné Asadove hlášky a Carlov sarkazmus pobaví:-). Ale chýbalo mi napätie z prvých dvoch častí série.