Nesmírný
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 6. díl >
Šéfa oddělení Q Carla Mørcka vyruší z obvyklého ranního šlofíku v práci telefon. Neznámý kolega, policista z ostrova Bornholm, ho požádá o pomoc, ale Carl odmítne. O několik hodin později za to ponese následky a svou tvrdohlavou asistentku Rose tentokrát rozžhaví doběla. Oddělení Q se pod velkým tlakem vrací k sedmnáct let starému a mimořádně tragickému případu dopravní nehody, při níž byla mladá dívka vymrštěna vysoko do větví stromu. Střízlivě uvažující Carl tentokrát čelí velice záhadnému případu a jeho protivník, zkušený manipulátor se železnou vůlí, chrání sám sebe i své blízké všemi dostupnými prostředky a nedopustí, aby se mu kdokoliv postavil do cesty. V průběhu vyšetřování se Rose, Asad, Carl i nováček Gordon seznamují s prostředím alternativního přístupu k životu a osobitým způsobem se s ním vyrovnávají, zároveň však odhalují staré tajemství, které hrozí položit čtyřlístek z oddělení Q na lopatky. ----- Kdyby byl Nesmírný koktejlem, byl by to „Velký Jussi“. Silný koktejl ve vysoké sklenici s černým deštníčkem a plátkem citronu, profesionálně namíchaný ze strašlivých okolností a tajemných motivů. - Politiken Jussi Adler-Olsen opět potvrdil, že dokáže sestavit příběh ze součástek, které z něj dělají dobrý detektivní román. Zvolil správné tempo, pracuje s napětím, používá extrémně vypjaté scény, břitké repliky, stvořil zvláštní postavy a čtenářům důvěrně známého, ač napůl neschopného hlavního hrdinu, který oplývá bodrým humorem a vykazuje i přiměřenou dávku sociálního cítění, jež zahřeje u srdce, aniž působí násilně nebo polemicky. - Merete Reinholdtová, Berlingske... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Den Granselose, 2014
více info...
Přidat komentář
Dávám za pravdu všem, kteří tento příběh vidí jako jeden z těch autorových slabších. I tak je u mě ale hodnocen velmi slušnými 4 z 5 hvězdiček.
Opět skvělá detektivka. Tento autor mě nikdy nezklame. Přečteno jedním dechem. Doporučuji.
Olssen opět nezklamal, kniha je bez vycpávek a pět hvězd dávám za skvělý závěr knihy, který čtenáře nečekaně překvapí. Mimochodem Gordona by měl v příštím románu více do oddělení zapracovat, bude to zajímavá postava dost odlehčující děj.
Na další knihu pana Olsena s oddělením Q jsem se vskutku těšil. Marco nebyl vysloveně špatný, ale předchozí Složce 64 se ani nepřiblížil a tak jsem čekal, jak to bude s dalším příběhem, kde hlavní roli hraje Carl Mørck, Rose, Asad a nově i Gordon – Nesmírný.
Šestý případ oddělení Q, opět 17 let stará záležitost, k jejímuž vyšetřování je oddělení Q donuceno okolnostmi. Vtaženi takříkajíc přímo do děje se Carl a jeho kolegové stávají součástí příběhu, který se zdá být na první pohled jasný.
Autor v knize opět rozbíhá dějově a časově dva příběhy, které se mají střetnout v závěru knihy.
Na začátku je podmět vskutku dramatický a jak se později ukáže, jeho role je jen doplňující. Na téměř šesti stech stranách se opět ponoříme do děje, který překračuje klasické detektivní nastavení a předkládá čtenáři další fenomén doby – nejrůznější alternativní přístupy k životu a meze, kam pod vírou své pravdy se dá až zajít.
Proti týmu oddělení Q stojí zkušený protivník a dobrý manipulátor, který až do poslední chvíle brání a chrání svou pravdu, svůj úhel pohledu na život a svět a to takříkajíc za každou cenu.
Zdánlivě jasný případ dopravní nehody odhalí mnohá tajemství a poklidně plynoucí děj a vyšetřování, kde před necelou půlkou knihy již čtenář tuší kam vítr vane, nabere v poslední čtvrtině nebývalý spád, který doslova smete vše ze stolu.
Olsen poodhalí další tajemství Asada či Rose a nakonec „boží mlýny“ semelou vše. Případ je objasněn, tajemství rozkryta, jen jaksi není koho soudit . . .
Přesto bych řekl, že první část knihy plyne až moc poklidně a může vás odradit, závěr je naopak strhující, pro mne něco mezi 3,5 - 3,7 - nakonec tedy dávám 4 hvězdy, ale jen pro ten závěr knihy . . .
Nelze jinak než za 5. Téměř probděná noc a Asad, který toho skrývá stále více a více. Mám jisté obavy o Rose. Nezbývá než si počkat na další díl.
Nebylo to špatné, ale na předchozí díly to podle mě nemělo. Částečně to sice říkám proto, že téma sekty mě úplně neoslovilo, ale částečně taky proto, že stará dobrá parta tentokrát neměla v zásobě tolik úsměvných chvílí jako obvykle. V předchozích dílech jsem se více nasmála, byla jsem taky více napnutá, co se týká vyšetřování vražd. Na druhou stranu oceňuju, že oproti Marcovi byla knížka více soustředěna na Carlovu mordpartu.
Pro Olsena mám slabost, ale poslední díl série o oddělení Q zůstal za očekáváním. Nesmírný se pomalu a dlouho rozjíždí, o napětí se dá mluvit až v závěru, je to ukecané... S žádnou Olsenovou knihou jsem se netrápil tak dlouho.
Tragédie,když někdo píše v intencích "nejslabší","obsáhlý" a pod.Já pravím: úžasné,skvělé,výborné a komu se to nelíbí,ať se dívá na Kobru jedenáct....Kriminalista není Robocop,ale člověk se svými city,emocemi,touhami,radostmi i frustracemi,které tato práce hlavně přináší.A tomu přišel Olsen na kloub! Policejní práce je mnohdy nezábavná piplačka a psaní úředních záznamů,ale taky úžasný adrenalin,když nasajete stopu,nebo když to začne do sebe zapadat.Tohle právě umí Adler skvěle popsat,jakoby snad toho policajta někdy dělal.Jasně, že jsou tam nějaká klišátka - polda bez rodiny,věčně neoholený a drsně sarkastický,chodící bez pistole atd., ale to mi nevadí a nějak to k tomuhle žánru patří.Sám si docela těžko dovedu představit detektiva,který ráno čile vyskočí plný empatie,na balkoně si zacvičí jógu, nebudí manželku,přebalí dvojčata a připraví všem snídani,aby radostně dorazil na služebnu dychtivě očekávající zazvonění telefonu.Takhle to opravdu nechodí.A Olsen to ví a prostě umí,a v tomhle díle to dokázal podle mne asi nejvíc.
Olsen zatim nenapsal knihu, ktera by me nebavila, nicmene toto je z meho pohledu jeho zatim nejslabsi pocin.
Marca jsem úplně vynechala, o to víc jsem se těšila na další knihu.
Příběh se mi v celku líbil, ale je fakt, že poslední dobou jsem, možná shodou okolností, četla vícero knížek s dost podobným tématem. Problém byl, že v předchozích dílech jsem doslova hltala stránku za stránkou, při čtení mě mrazilo a byla jsem nedočkavá, jak to celé dopadne. U téhle knihy to bylo trošku jinak, asi proto, že mi příběh tolik nesedl, tak jsem knihu četla docela dlouho, napětí se nedostavilo a na konci mi pak už bylo tak trošku jedno,jak to vůbec skončí.
Jsem z toho pořád rozpačitá, možná, že si ji ještě někdy přečtu znovu a změním názor.
...postavy v téhle knize jsou velmi uvěřitelné a příběh plyne takovým syrovým venkovským tempem.Jenom se mě zdá,že kriminalita na severu Evropy nebývale vzrůstá...
Tahle parta vyšetřovatelů mě prostě chytla. V této knize najdeme skvěle propracovaný detektivní případ, humor a napětí. Navíc nás autor pěkně napíná rozvíjejícím se příběhem hlavních postav. Co bude dál?
Pan Olsen píše neuvěřitělně poutavě a rozsáhle...Každá kniha, kterou čtu mě neuvěřitelně vtáhne do děje, tak že mi přijde jako bych tam byla s nimi a ani tato nebyla vyjímkou.Vše co napsal se mi líbilo, žel toto dílo pro mě bylo o maličko slabší, ale opravdu jen o nepatrný kousek.Těším se na další.
Opět přečteno jedním dechem. Carl a jeho "mužstvo" mě nepřestanou nikdy bavit. Hlavně Asad a jeho průpovídky.
Začátku série se tato kniha nevyrovná, ale pořád Olsen patří k tomu nejlepšímu, co se dá v severské krimi číst.
Kniha mě moc bavila, stejně jako všechny předešlé z oddělení Q... rozsáhlost knihy mě vůbec nevadila.... jsou to takové inteligentní detektivky, které mají i určitý přesah, nejde jen o samotný případ, ale i o mezilidské vztahy, poněkud zvláštní přístup vedení k oddělení Q, které je celé vlastně takovým outsiderem, stejně jako jeho šéf Karl atd..... kniha je místy i dost vtipná, hlavně v dialozích, prostě za mě určitě plný počet hvězdiček, moc povedené !
Štítky knihy
sekty dánská literatura severská krimi dánské detektivky
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Sice to nebyl až zase takový "akčňák", jako v prvních dílech, ale i tak dávám plný počet hvězdiček, protože jsem knihu přečetla jedním dechem a rozhodně jsem se nenudila. :-)