Nesmírný
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 6. díl >
Šéfa oddělení Q Carla Mørcka vyruší z obvyklého ranního šlofíku v práci telefon. Neznámý kolega, policista z ostrova Bornholm, ho požádá o pomoc, ale Carl odmítne. O několik hodin později za to ponese následky a svou tvrdohlavou asistentku Rose tentokrát rozžhaví doběla. Oddělení Q se pod velkým tlakem vrací k sedmnáct let starému a mimořádně tragickému případu dopravní nehody, při níž byla mladá dívka vymrštěna vysoko do větví stromu. Střízlivě uvažující Carl tentokrát čelí velice záhadnému případu a jeho protivník, zkušený manipulátor se železnou vůlí, chrání sám sebe i své blízké všemi dostupnými prostředky a nedopustí, aby se mu kdokoliv postavil do cesty. V průběhu vyšetřování se Rose, Asad, Carl i nováček Gordon seznamují s prostředím alternativního přístupu k životu a osobitým způsobem se s ním vyrovnávají, zároveň však odhalují staré tajemství, které hrozí položit čtyřlístek z oddělení Q na lopatky. ----- Kdyby byl Nesmírný koktejlem, byl by to „Velký Jussi“. Silný koktejl ve vysoké sklenici s černým deštníčkem a plátkem citronu, profesionálně namíchaný ze strašlivých okolností a tajemných motivů. - Politiken Jussi Adler-Olsen opět potvrdil, že dokáže sestavit příběh ze součástek, které z něj dělají dobrý detektivní román. Zvolil správné tempo, pracuje s napětím, používá extrémně vypjaté scény, břitké repliky, stvořil zvláštní postavy a čtenářům důvěrně známého, ač napůl neschopného hlavního hrdinu, který oplývá bodrým humorem a vykazuje i přiměřenou dávku sociálního cítění, jež zahřeje u srdce, aniž působí násilně nebo polemicky. - Merete Reinholdtová, Berlingske... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Den Granselose, 2014
více info...
Přidat komentář
Další zajímavé pokračování z oddělení Q. Téma alternativního přístupu k životu není můj šálek kávy, ale byla to příjemná změna.
Těším se na další díl.
Konečně dočteno. S touto knihou jsem se prala hodně dlouho. Příběh byl opět zajímavý, ale děj se mi zdál až zbytečně rozvleklý. Spoustu pasáží bych vypustila, hlavně v prostřední části knihy. Konec byl strhující, jen po těch zdlouhavých pasážích jsem ho zhltla tak dychtivě, že to možná byla škoda. Viděla bych to asi na 3,5 hvězdičky.
Začátek knihy mě nesmírně nebavil, vydržela jsem jen kvůli staré známé partě z oddělení Q
a také panu spisovateli. Vždy to bylo čtení na jedničku. Také zde jsem se k tomu dočetla, takže kratší začátek bych uvítala. Sekty také moc nemusím, je mi líto lidí - zoufalců, kteří jim podlehnou. Ale to už děj pěkně odsypával, stránky ubíhaly s dějem a vrněla jsem spokojeností. Líbila se mi v překladu knihy užívaná česká rčení - jako třeba "nachytat někoho na švestkách - myslíte, že se tento výraz užívá i v Dánsku? A takových tam bylo víc.
Jo, a tu holku nebohou zabil někdo úplně jiný, než jsem si myslela:)
Stejně jako ostatní díly Oddělení Q, je i zde zajímavá zápletka protkána vtipem a historií vyšetřovatelů. Co více o řešení sedmnáct let starého případu říci? Ve zkratce, že pasáž “ze sekty” byla dobrou půlku knihy zajímavější než putování hrdinů Oddělení Q.
A to vůbec nepřeháním, když tvrdím, že Pirjo a prostředí kolem Atua mne nadchlo více, než prohledávání pozůstalosti a řešení, do čeho se Carl v mládí zapletl! Celý příběh se dlouho vine ve dvou liniích, kapitoly jsou od sebe rozlišovány rozdílnou datací. Když se tedy věnujeme policejní linii příběhu, je tak nějak více filosofická, kdy se Carl zamýšlí nad nesmrtelností brouka, Asad se nějak více modlí a rozjímá, Rose dumá a sexuje. Sebevražda nad nevyřešeným případem je zvláštní, člověk další mrtvolu jen přejde pohledem, hm, hm, super, kdy se dostaneme k Pirjo?
Více: https://kockomilkaknihy.blogspot.com/2020/04/nesmirny.html
Není na světě síly, aby dokázala přimět člověka někoho milovat, když nechce. Ale najde se síla, která dotyčnému dokáže znepříjemnit život, nebo mu ublížit, nebo si jej nárokovat sama pro sebe. Ze začátku mě příběh moc nechytil, ale nakonec se to rozjelo a vydrželo napětí až do konce. Asad se tu ukazuje v tom nejlepším světle, a i Carl musí prokázat, že se života jen tak nevzdá. Konec je určitě úvodem k dalšímu dílu a rozhodně se máme na co těšit.
Ačkoliv to ezo téma není můj šálek čaje, tak konečně mě kniha hodně bavila a to z důvodu, že jsem poprvé dopředu netušila, kdo je vrah. Super! :-)
Určitě lepší než Marko, ale po přečtení komentářů, opravdu jste všichni od začátku věděli kdo zabil Alberte? Já tedy ne a docela mě to překvapilo.
Série mě ohromně baví, protože navzdory neuvěřitelnému množství vražd má (minimálně v posledních dvou dílech, které jsem četla) humor, a to hned v několika plánech. Šílené vražedkyně, které vraždí, jako když si jdou pro mrkev do obchodu, mrtvoly na stromech, honičky a (ne)ohrožení detektivové bez bázně a hany - to vše je zábavná nadsázka a jsem zvědavá, co autor ještě vymyslí. Tým vyšetřovatelů je barevný a jejich příběh mě táhne stejně jako promyšlená kriminální zápletka, která v závěru dokonale zaklapne.
Dobré počtení, zápletka i konec super. Jen škoda, že jsem pár dílů přeskočila, kvůli osudům Carla, Rose a Asada... Je zajímavé je sledovat.
To bylo jedno velké utrpení roztroušené na nekonečných 600 stranách. Byl to takový náš Guru Jára na severský způsob. Musela jsem se dlouho a několikrát přemáhat, abych knihu dočetla. Jinak mám knihy o oddělení Q ráda, ale toto byla zdlouhavá nuda.
Wooow, naprosto nečekaný, dojemný závěr, kdy naprosto marná ztráta lidských životů dere se do popředí. Téměř celou dobu jsem měla pocit, že čtu spíš román, ale kniha nakonec nabrala spád a zcela nečekaně skončila. Postava Atua mi, přiznám se, byla sympatická a celé to tajemno okolo Asadovy minulosti ve mně budí zvědavost. Tato detektivka se svým dějem zatím naprosto vymyká všem knihám stejného žánru, co jsem kdy četla.
Připadá mi, že příběh je v každém díle propracovanější, hlubší a celkově lepší. V každém díle se sice objevují jisté podobnosti, některé jsou již poměrně předvídatelné. Přesto mi to u Adler-Olsena nijak nevadí. Snad i díky tomu, jak jakákoliv akčnější část působí přirozeně. Knihy tohoto autora se mi moc líbí, hlavní hrdinové mi přirostli k srdci a s každým novým dílem jsou mi sympatičtější a bližší.
Detektivové z oddělení Q mě baví. Od té doby, co jsem viděla některé díly ve filmové podobě, mám i jistotu v tom jak vypadají :-). V tomto díle byl zajímavý pohled na fungování byznysu náboženských sekt - jenom místy až moc dlouhý.
Za mě zatím nejslabší ze série. Kdybych tento díl četla první, už bych další asi nečetla.
Do předcházejícího Marca mi přišlo, že si série drží svou kvalitu, ale tento díl mě moc nebavil. Jak jsem psala u Marca - čím dál tím méně mě baví linie s vyšetřovateli, což platí i u tohoto dílu, nicméně tady to korunovala druhá linie, která se mi líbila ještě méně..
No, knížky mám pořízeny včetně nové Oběti 2117, takže sérii dočtu, ale doufám, že mě Selfies i přes nižší hodnocení budou bavit více než Nesmírný..
Štítky knihy
sekty dánská literatura severská krimi dánské detektivky
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Po hrozném díle Marco jsem se obávala, že další kniha nebude nic moc ... A měla jsem pravdu, nebylo to dobré. Pro mě možná čteno v nesprávný čas.....