Čaroděj Zeměmoří
Ursula K. Le Guin
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543392/bmid_carodej-zememori.png
4
564
564
Zeměmoří / Čarodej Zememorí série
< 1. díl >
Audiokniha Čaroděj Zeměmoří je první z hrdinských písní Zeměmoří, které napsala Ursula K. Le Guinová a vypráví Tomáš Juřička. Zeměmoří #1 Zeměmoří je fascinující svět, kde se někteří lidé rodí obdařeni magickým talentem. V obyčejném kovářském synku Dunym rozpozná jeho teta, vesnické čarodějka, velké kouzelnické schopnosti. Když pak krajem prochází mlčenlivý mág Ogion, pošeptá chlapci při obřadu průchodu jeho skutečné jméno – Ged a nabídne mu, že jej vezme do učení. Ctižádostivému a nadmíru zvědavému Gedovi však brzy Ogionova moudrost přestává stačit. Odchází tedy do Velkého přístavu a pak ještě dál, na ostrov čarodějů, aby se zde učil od devíti mistrů. Netuší však, jaký osud mu jeho ctižádost a slepá odvaha připraví...... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
Tympanum
Originální název:
A Wizard of Earthsea, 1968
Interpreti: Tomáš Juřička
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem zachránila od popelnic a aspoň rok mi nepovšimnutá ležela doma (což u mě není nijak dlouhá doba), aby mě následně nadchla ve své audiopodobě. O co se Lewis v (podle mého mínění nepříliš povedených) Letopisech Narnie urputně snažil, totiž o chytrý příběh pro děti s poučením, to se Ursule Le Guin později podařilo na menším prostoru a s větší elegancí. Kniha mě zaujala jakmile se Ged vydal na cestu a pak už mě zájem neopustil. Je, pravda, napsaná velmi stručně a to je i důvod, proč dávám jen čtyři hvězdičky, ale vezmu-li v potaz, kdy byla kniha napsána a pro jakou věkovou kategorii je určena, nejde to autorce zase až tolik vyčítat. Přijde mi úplně mimo srovnávat dětskou knihu z konce 60. let s tvorbou současných autorů fantasy pro dospělé. Kdyby mi bylo 12 let, moje nadšení pro Čaroděje Zeměmoří by neznalo mezí. Chtěla jsem si vypsat všechny skvělé kousky, ale bylo jich tolik, že jsem to brzy vzdala. Určitě knihu budu číst znovu a přečtu si i další díly Zeměmoří.
"Promáčený a rozmrzelý Ged se skrčil mezi keře, z nichž crčela voda, přemítal, k čemu je moc, když je člověk příliš moudrý, než aby ji použil, a litoval, že se raději nedal do učení k tomu starému počasníkovi z údolí -- to by aspoň spal v suchu."
Pěkné počtení, Krahujcovy příběhy mi připomněly knihy Johna Morressyho o čaroději Kedrigernovi.
Fantastický příběh, který má rozměr báje ze starých časů. Kniha z dob, kdy se literární talent a vypravěčské umění ještě nenahrazovali potoky krve a spermatu. Poprvé jsem četl před mnoha lety a nyní vyposlechl ve výborném podání Tomáše Juřičky.
Nemám chuť se zase zdlouhavě a v jednotlivých bodech rozepisovat nad tím, co všechno je s touhle knihou špatně, protože je špatně úplně všechno.
To jediné pozitivum, které v mých očích vykouzlilo téhle zbytečnosti jednu hvězdičku na hodnocení, je přítomnost aury bezstarostné atmosféry klasických, naivních fantasy ze staré školy, pro něž mám velkou slabost.
Kniha je v mnoha ohledech poplatná době svého vzniku. Proto od Čaroděje Zeměmoří rozhodně nečekejte velkolepé epické bitvy, akci stíhající akci ani neuvěřitelně popletenou pavučinu dvorských intrik. Autorka nám předkládá pohádkový příběh o chlapci, který se má jednoho dne stát arcimágem ve světě ostrovních zemí.
Tato skutečnost nebo spíš Gedova zářná budoucnost, je čtenáři oznámena již na prvních stránkách, takže ti, kteří neholdují spoilerům, budou nejspíš velmi rozčarováni. Tempo vyprávění je pozvolné a text obsahuje obrovské množství popisů, detailů a přídavných jmen. Ten kdo je tedy navyklý na modernější fantasy, krátké strohé věty a nespočet stránek přímé řeči, bude z Čaroděje nespíš velmi zklamán a znuděn.
Násilí, souboje a prolévání krve všeobecně, je v knize popsáno velmi minimalisticky. Autorka se zaměřuje především na popis světa, jeho historii a národy, které v něm žijí. Za mě osobně je v knize zajímavě zpracovaný systém magie, který je založený na znalosti pravých jmen věcí a osob. Čarodějnictví je v Zeměmoří běžným jevem, avšak vysokým uměním se věnuje pouze hrstka nadaných, kteří se naučili trpělivosti a nepodlehli vlastní domýšlivosti.
Kniha je plná úvah o rovnováze, hodnotě lidského života a významu každé, byť na první pohled nepodstatné věci. Dnešní děti budou v Čaroději Zeměmoří vidět asi jen starou nudnou pohádku, zatímco náctiletí z něj budou naprosto zklamaní a otrávení. A generace čtyřicátníků a výš bude naopak nostalgicky vzpomínat, že tuhle knihu četli jako malí špunti.
Pro mě osobně, jakožto pro fanouška Carla Junga, má příběh o hledání a souboji s vlastním stínem trochu jiný a hlubší význam. Autorka sice popřela, že by se při tvorbě nechala inspirovat Jungovými pracemi, ale rozhodně není pochyb o tom, že sama někde, možná ve starých pohádkách, narazila na věci, které Jung nevymyslel, ale pouze jim dal pravá jména. Z tohoto hlediska tedy mohu Čaroděje Zeměmoří vřele doporučit, ale jinak asi moc ne.
Ve finále se mi kniha moc líbila, byla čtivá, ale na styl mi dlouho trvalo si zvyknout. Také jsem měla problém ztotožnit se s hlavním hrdinou a v událostech, místech a pojmech jsem se ztrácela. Zato prozkoumávat, jak v tomto světě funguje magie byla bezesporu zábava.
Celkově hodnotím 7/10. Kniha mě tolik nezaujala, ale uznávám ji jako velmi dobrou. Hodlám číst i další díl.
Čtivý příběh o kouzelnické škole, budoucím arcimágovi a střetu s temnou silou - a Harry Potter to není! Ne, je to Ged, Krahujec. Rudohnědý kluk s obrovským talentem pro čáry, ale bez životních zkušeností. První kniha tak je o učení se chybami, budování přátelství a pochopení sebe sama. Jako správný young adult příběh je tedy o dospívání. Putování Zeměmořím je zajímavé a také je předestřen větší příběh a geografie, fauna i dějiny tohoto fantasy světa. Celkově příjemná knížka a těším se na pokračování.
Tak tohle bylo moc pěkné, doporučuji. Věděl jsem, že se jedná o proslulé dílo a musím potvrdit, že právem. Že začátku mi přišlo, že autorčin styl je trochu stručný. Nicméně po jisté době jsem mu přišel na chuť a pochopil jsem to. Text totiž neobsahuje zbytečná slova navíc, je zcela výstižný. Co se týče fantasy, má kniha vše, co má mít.
Co se týče Gedova příběhu, líbilo se mi putování i vývoj postavy. I když v několika málo případech byly jeho schopnosti na můj vkus až supermanské - např. vsadit na jedinou možnost v dialogu s drakem, ale v příběhu pro určenou cílovou skupinu to nevadí (Můj problém, že když jsem v uvedeném věku byl, o knize jsem nevěděl a tak to teď doháním :-))
Ještě jsem nezmínil systém magie, který je krásně vymyšlený a hlavně vyvážený. A ano, Paolini by se nemohl vylhat z inspirace touto knihou, i když dle mého názoru kouzlení v Odkazu dračích jezdců ještě mírně vylepšil.
Za mě tedy objevená legenda v tom pravém významu slova (to, co má být čteno). Doporučuji všem s doplněním, že úroveň nadšení z knihy poroste přímo úměrně zálibě čtenáře ve fantasy a nepřímo úměrně věku.
Už se těším na další příběhy ze Zeměmoří.
Krásné fantasy vyprávění vhodné jak pro mladší čtenáře, tak i pro ty, kteří s fantasy nemají moc zkušenosti. Sice psané stručnějším jazykem, ale přesto odhaluje bohatou dějovou linku, která vypráví o putování malého Dunyho, který měl být pasáčkem koz, než jeho teta u něj objevila nadání pro čarování.
Zdejší svět je opravdu lehce uchopitelný pro každého, magie funguje skrze skrytá jména věcí, které pokud čaroděj zná, může věci ovládat.
Příběh o tom, že i ti nejnadanější z náš dělají chyby, a když už je člověk udělá, je potřeba se jim postavit čelem.
Vyšlo také v audioknižní podobě v podání Tomáše Juřičky, který svým klidným hlasem jako by příběh záměrně situoval před spaní, kdy se výborně poslouchal na dobrou noc.
výborná kniha o mladém chlapci, který je od narození nadán magickým talentem a díky starým mágům je jeho talent rozvíjen. Moc se mě bavila zápletka, kdy se Ged musí postavit vlastnímu stínu
Souhlasím, že dnes se nám kniha může zdát jednoduchá, ale nesouhlasím se SONP a jeho srovnání s Tolkienem. Ten psal úplně jiným stylem (hrdinská sága). Le Guinová několikrát potvrdila, že se nějakou koncepcí příliš nezabývala a prostě vyprávěla příběh. Rovněž příliš nesouhlasím s tvrzením, že příběh je nekonfliktní. Le Guinová postavila svůj úspěch na probourávání stereotypů: většina obyvatel "civilizovaného světa proto v příběhu není bílé barvy pleti, ale tmavé, čarodějové nejsou nutně všemocní, magie nedokáže vyčarovat trvalé věci, a stejně tak z tohoto důvodu i hlavní hrdina nezachraňuje celý svět, bojuje se svými vlastními pochybami a démony. Konflikt tam tedy je, ale nikoliv celosvětového rozměru. Navíc nikde v příběhu není definováno Dobro a Zlo. Vše na světě se může přeměnit v jedno či druhé. Nicméně rovněž musím ocenit koncept "pojmenovávání věcí", filosofický základ celé magie spočívající v rovnováze sil ve světě a samozřejmě celkového poselství, že velká moc sebou obnáší nutnost vědět, kdy ji použít a posléze nést za své činy odpovědnost.
Poněkud krotká fantasy z jiné doby. Čaroděj zeměmoří na rozdíl od jiných zástupců klasické doby 50. a 60. let z mého pohledu zestárl poměrně mohutně - na dnešní dobu je to příliš přímočaré, černobílé a nekonfliktní (zajímavé, že totéž mi u Tolkiena tak nějak nevadí). Nezapře v sobě určení pro mladší čtenáře (ale pamatuji si, že ani při mém teenage čtení v 90. letech mne zvláště za srdce nevzal) a dnes už je spíš asi jen vzorem pro dnešní zástupce téhož žánru. Má totiž v sobě trochu Harryho Pottera nebo trochu Hraničářova učně. Nicméně občas jako by se autorka utrhla ze řetězu a přidala do knihy skvělé temnější pasáže - tak například líčení bezútěšného života dvou dětských a následně zestárlých ztroskotanců na písečné výspě nebo proměna oceánu v šedý písek, na nemž se odehrává finální souboj vůlí, stálo opravdu za přečtení (v mém případě za poslech audioknihy). Též mě zaujal koncept "jménové" magie a všudypřítomný motiv rovnováhy a až stoického sebeomezování. Zkrátka šikovně propašované dospělé motivy do téhle spíše mladě (dnes bychom řekli young adult) zaměřené knížky. 70%
Kniha se mi četla dobře. Má svoje kouzlo. Místy mi přišla velmi "jednoduchá" , strohá. Uvidím, co se stane s Gedem v následujících dílech.
Při hodnocení takových příběhů a hlavně originality člověk nesmí zapomenout na dobu vzniku, knížka rozhodně obstojí ve srovnání s novější fantazy. Není to jen tuctový příběh o učení a zrání výjimečně nadaného čaroděje. Je to víc.
Zaujaly mě tam dvě myšlenky.
1. Síla a moc by měla být provázena odpovědností a rozvahou při jejím používání.
2. Postav se čelem tomu, před čím stejně nemůžeš utéct.
Poetika a jakasi vnitrni rovnovaha sveta (ve smyslu zla, dobra, moralky, magie..) mi pripominala Tolkiena, styl vypraveni a atmosfera zase kouzelna, staromilska fantasy ve stylu Feista a jeho Midkemie. Moudri carodejove, tisove hole, s laskou vykreslene lokality - hvezdy nad temnym morem, tajuplne dalavy, ostrovni vesnicky, magicka akademie; a predevsim nadherne vystaveny pribeh, sic podany v temer pohadkove havu, hlubsi nezli u vetsiny zastupcu zanru. Citim vuni kuze, vosku, krbu, dreva, more, lektvaru a simrani pavucin. Kouzlo.
Poetické fantasy s výrazným duchovným rozmerom. Najmocnejší je ten najmúdrejší a najsilnejšia zbraň je videnie vecí také, aké naozaj sú. Príbeh je síce naozaj vystavaný jednoduchým, priam rozprávkovým spôsobom, no tým sa nenechajte v žiadnom prípade odradiť, spravili by ste veľkú chybu. Rozmery mu dodáva práve ono duchovno a istá nezmieriteľná, udivujúca logika celého sveta. Kniha stranami útla, no obsahom bohatšia, ako mnohé mnohostostranové maratóny.
Keď som bol mladší, videl som v knižnici túto knihu, a viackrát som ju mal doma požičanú, avšak nikdy som sa nedostal k jej prečítaniu. Tento rest som sa rozhodol napraviť práve teraz, kedy po dlhšej odmlnke v knihách, som siahol práve po ňej (poznáte to, akási intuícia) a som šťastný, že som vybral práve ju. Čarodej zememorí je presne tou knihou, akú som potreboval, aby som si jednak oddýchol, a jednak zažil nevšedný literárny zážitok a nabil sa aj akousi umeleckou inšpiráciou. Kniha sa mi veľmi páčila, pretože pre mňa ponúka príbeh, hoci jednoduchší, avšak s krásnymi myšlienkami a posolstvom. Páči sa mi, že každý kamienok vo svete, ktorý vytvorila autorka má svoje miesto, a každá situácia dotvára atmosféru a charakter cesty, na ktorú sa pri čítaní s Krahulcom vydáte, pričom to slovo cesta používam zámerne. Autorka napísala túto knihu v štýle cestopisu, čo knihe len prospieva a dodáva autentickosti, takže naozaj máte pocit, že púť, na ktorú ste sa vydali, je púťou a nie len napísaným zážitkom. Takisto je kniha písaná ako akási legenda, pamäti, rozprávka tradovaná z pokolenia na pokolenie, povesť...jednoducho tento spôsob písania knihe veľmi prospieva, a pre mňa je to základný kameň jej výnimočnosti. Svet je veľmi kúzelný, hoci drsný a reálny (keby mágia existovala v našom svete v takej podobe ako v knihe, viem si predstaviť, že by to bolo presne takto) a kniha ulahodí každému milovníkovi rôznych kultúr (ani nezbadáte, že sú vymyslené). Páči sa mi, že autorka písala knihu priamočiarejšie, takže žiadne komplikovano zvraty či vzťahy medzi postavami nečakajte, a že si nechala i nejaké tie otvorené okienka do ďalšej knihy, ktoré ale nenabádajú na pokračovanie a preto nemáte pocit účelnosti a lákania na pokračovanie, kedy by táto kniha nebola príbehovo uzavretá. Autorka vie aj pracovať s emóciami a práve strasti krahulca, ale i radosti s jeho kamarátom hrachom, či hnev voči Jaspisovi či tieňu, pocítite tak, ako sa na pravý príbeh patrí.
Vyhnem sa hodnoteniu číslom, namiesto toho poviem, že pokiaľ máte radi nevšednú fantasy, s dušou a srdcom, a neprekážajú vám jednoduchšie príbehy s cestovateľským nádychom, kde nejde o záchranu planéty a hrdina nemá najvyššiu moc, ale zato problém, ktorému čelí, je nemenej dôležitý, a ste ochotný s ním putovať a zdielať jeho osud, hoc i nie najkrajší, potom je kniha práve pre vás. Čím dlhšie budete čítať, tým viac sa budete do knihy ponárať a sympatizovať s postavou, a na konci, tak ako ja, budete sa púšťať s nadšením do ďalšieho pokračovania. Hrobky atuanu...idem k vám :)
Štítky knihy
zfilmováno čarodějové rozhlasové zpracování fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2003 |  Čaroděj Zeměmoří |
| 1995 |  Levá ruka tmy |
| 2022 | Velká kniha Zeměmoří. Svazek první |
| 2003 | Atuánské hrobky |
| 2005 | Nejvzdálenější pobřeží |
Malá, velká pohádka o moci slov a pravé, nitrotvárné magii; v přijetí chyb a odhození pýchy leží tajemství skutečné síly, neboť ta vyvěrá z úplnosti. Vždyť meč be šrámu je jak drahokam bez kazu; pouhou ozdobou.
Banální? Ano a vůbec mi to nevadí.
5 jak víno zrajících *****