Čarodějka
Martin Čáp
Už na vás někdy někdo vybafl: „Ahoj, já jsem čarodějka?“ Že ne? To budu asi první. Ano, já jsem čarodějka (prosím nezaměňovat s čarodějnicí, což je na rozdíl ode mě kolegyně z pohádkové sféry). Dlouho jsem to o sobě nevěděla. Že je na naší rodině něco zvláštního, mi mohla naznačit jména jejích příslušníků. Dědeček se jmenuje Hypolit, babička Polyxena, tatínek Adriel a maminka Hexana. Já jsem dostala jméno Oxana. Někdy mám pocit, že se jmenujeme jako kompletní řada čisticích prostředků. Jistě pochopíte, že člověk nesoucí si do života takové jméno to nebude mít vůbec jednoduché…... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem dostala jako dárek, a tak možná jen úplně nebudu cílovka. Ale...
Do poloviny knihy jsem absolutně nevěděla, o co jde. Nepřišlo mi to zajímavé, vtipné a ani k zamyšlení. A pak to bylo ještě horší. Nejen, že mě to nebavilo, ale svou zkratkovitostí, jednoduchostí a občas i nesmyslností mě to vyloženě rozčilovalo.
Čarodějka na mě působila jen jako prostředek, s jehož pomocí autor sděluje své názory na různé věci. A nejde ani snad tak o to, zda s ním souhlasím, nebo ne, ale doběla mě rozčilovala ta arogance a jistota správnosti vlastní pravdy.
Hlavní hrdinka mi od začátku do konce připadala jako pěkná blbka a její čarodějné schopnosti ještě více podtrhovaly nesmyslnost toho všeho. Její rádoby moudra vůbec neladila s tím, jak se chovala.
Po dočtení stále nevím, o co mělo jít. Že mě to nebavilo mi až tak nevadí, každý máme jiný vkus. Ale tahle kniha pro mě nemá žádné vyznění, smysl, něco, co by si z ní čtenář mohl odnést. Asi vážně nejsem cílovka...
Velka oddechovka, nic prevratneho, obcas mozna prilis prvoplanove az primitivni, ale celkem me to bavilo :) cte se rychle a clovek si u toho opravdu odpocine
"Tady na zemi je tolik kouzel, k nimž není zapotřebí žádná magie."
Nijak náročná knižní jednohubka, která však zaručeně pobaví!
Na doporučení kamarádky jsem se do ní pustila a určitě nelituju jednoho večera, který jsem u ní strávila. Písmo je velké, kapitoly krátké, má pár stránek a hlavně obsahuje vtipný, zábavný děj, který plyne sám. Překvapení! :-) Více píšu v recenzi v záložkách :-)
Parádní knížka, krásně se mi četla. Poprvé jsem přečetla 110 stran a druhý den dočetla. Knížka se mi líbila a Oxana musí být super holka. Doporučuji každému. Kniha má málo stránek, ale za to vás naplní a jsem mile překvapená, že jsem si takovou obyčejnou knížku oblíbila :)
Kniha mě úžasně překvapila. Nečekala od ní nic, než jen oddych na cesty do práce. A nemohla jsem si vybrat lépe. Je to napsáno svěže, děj rychle ubíhá a já se culím ráno do práce jak blázen. Kniha není "zatěžkána" zbytečnosti a čte se to prakticky samo. Líbí se mi, že oni prostě tak nějak čarují, tak nějak žijí, tak nějak řeší své problémy, ale já se rozhodně dobře bavím.
Myslím, že je kniha vhodná i pro nečtenáře. Kapitolky jsou krátké, svižné a nepotřebují velké soustředění.
Takže za mě lehké, vtipné cosi na cesty, která vám vykouzlí úsměv na tváři.
Autorovy další knížky
2015 | Můj psí život |
2016 | Čarodějka |
2013 | Cesta do středu mozku |
2009 | Záboj a Mlhoš ve službách Jana Husa |
2012 | Nevinní vrazi |
(SPOILER) To byla blbost, mám ráda tajemno, nadpřirozené situace, které nejdou vysvětlit rozumem. Líbí se mi, že je něco mezi nebem a zemí, že mají někteří lidé (spíše ženy) schopnosti vidět do budoucna nebo se podívat do minulosti, používat bylinky.
Tady to vypadalo nadějně. Že její rodina jsou čarodějky, předávají si umění triků po generace. Líbila se mi i myšlenka, že dokáže něco změnit, dokázat, když se na to soustředí. Ale pak to autor pokazil, že lítala na koštěti pro psa, myšlenkou přičarovala pečené kuře do trouby... To na mě bylo moc a divím se, že jsem knihu neodložila. Když tak už pořádné fantasy.
Naopak tam byla místa, která se mi líbila, myšlenkou si na dovolené přivolávala spisovatele, který by se jí dvořil. Povedlo se, jen to mělo jednu chybičku, pan spisovatel byl starší než Oxanin dědeček. :-)
Nu což, přečetla, ale půjde do knihobudky. :-)