Čarodějky na cestách (limitovaná sběratelská edice)
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483915/bmid_carodejky-na-cestach-limitovana-sbe-rMW-483915.jpg
5
1667
1667
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 12. díl >
Dvanáctá kniha ze série Úžasná Zeměplocha v limitované edici. Celé poslání se jevilo velmi jednoduché. Koneckonců, co těžkého je na tom, postarat se, aby si obyčejné služebné děvče nevzalo prince, zvláště když ho nechce? Jenže poněkud netýkavá a samolibá kmotřička sudička tak jednou rozhodla a na sňatku trvá. Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková chtějí ubohému děvčeti pomoci, a vydávají se proto na cestu do dalekého města Genovy. Háček je v tom, že kromě svých kouzel, založených především na hlavologii, s sebou mají pouze tajemné vúdú paní Gogolové, jednookého kocoura Silvera a magickou hůlku, která dokáže jediné – vykouzlit dýně.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2021 , TalpressOriginální název:
Witches Abroad, 1991
více info...
Přidat komentář
Dočtena dvojkniha Sekáč/Čarodějky na cestách. Jsem ráda, že je to za mnou. V porovnání obou knih v této tlusté knize musím ovšem říci, že Sekáč, jakkoli se mi na něm ledacos nelíbilo, byl pro mne lepším soustem. Četla jsem ho přátelům nahlas a na mnoha místech jsme si to užívali. Čarodějky na cestách jsem přelouskala sama, a to snad jen z úcty k autorovi. Kromě jiného mě nebavily drobné cizojazyčné zmínky, u kterých nebylo vysvětleno, co znamenají. Nejsem si jistá, zda se pustím do dalšího Pratchettova příběhu.
No, druhý den po tomto zápisu jsem se podívala, kolik zátrhů jsem si udělala v této přečtené dvojknize a opravdu mě překvapilo, že jich je tolik - zvláště v Čarodějkách! Tak možná ještě změním své strohé mínění a podívám se, cože jsem si to poznačila...
(Audio)knihe nech slúži k cti, že som sa bavila, aj keď sa mi nahrávky v mp3-ke poprehadzovali a došlo mi to niekde pred polovičkou knihy… Takým tempom budem mať tie tri ženské z celej Zeměplochy najradšej.
Navyše odjakživa milujem prerozprávania klasických rozprávok a zatiaľ čo väčšina autorov príbehy len zasadí do inej doby a pod., Pratchett vytvoril rozprávku a v nej paródiu rozprávok. Ak som vám stále nenavnadila, pssst, nikomu o tom nehovorte, ale v knihe sa jeden nemenovaný kocúrik na chvíľu premení na sexi človiečika :D. Mňau!
Jedna z mých nejoblíbenějších....
Bábi, Stařenka a Magráta se vydávají do Genovy zrušit sudbu.
(2009)
Zeměplocha je láska.
Tento díl je o nezlomné síle předurčenosti příběhů a pohádek. Tyhle věci prostě nezastavíš. Mají setrvačnost nevyhnutelnosti.
Jestli ti v dětství přišlo podezřelé, že je běžné malé holky posílat přes temný les k babičce, nebo, že chudé děvečky nemají pochybnosti a rovnou se vrhají princům do náručí a nasazují si koruny- tady si přijdeš na své .
Znovu se setkáváme s čarodějkami:
Bábi Zlopočasnou - věčně nakrknutou osobou v jádru s dobrým srdcem.
Magrátou Česnekovou- nejmladší z čarodějek s velmi otevřenou myslí ale bohužel taky s velmi nefunkční hůlkou.
A Stařenkou Oggovou- stmelovacím prvkem skupinky s početnou rodinou a tudíž mistryní v potyčkách a žabomyších válkách.
Vydávají se do cizích krajů zabránit jedné zlé(?) sudičce rozvrátit království.
Terrymu musíš přijít na chuť. Být naladěn/a na jeho humor, sarkasmus, ironii a narážky napříč obrovskou paletu oborů a pak už jen nechat proplouvat rukama jednu knížku za druhou a s každou další měnit favority.
Přiznám se, že mi tu chyběl Ankh-Morkpork se smrdutou řekou a v ničem nezaostávajícími cechy, strážemi a Neviditelnou univerzitou.
ALE
Čarodějky bezmála 400 stran utáhly svou vzájemnou chemií a popichováním.
Nu, tohle nějak nezafungovalo tak, jak mělo. Od začátku mě moc nechytila linie s přisouzeným pohádkovým osudem děvčeti, které o něj až tak moc nestálo... a pak už se to nezlomilo. Občas byly okamžiky humorné, zejména během cesty trojice čarodějek. Občas byly lehce napínavé až vážné - při rozplétání vztahů mezi čarodějkami z Genovy a při závěrečné konfrontaci. Ale toho zajímavého bylo pomíň. Hodně toho bylo zamotaného - těch odkazů na klasické pohádky tady bylo strašně moc. Jo a ukrutně mě štvala Bábi Zlopočasná - ač ji jinde mám fakt ráda, tak tady mě tou věčnou buzerací Magráty fakt už docela vytáčela. Tady to prostě na nic lepšího, než je průměr, dát nemůžu. Špatné to nebylo, ale kdovíjak dobré taky ne.
Některé knihy vás ihned uchvátí, některé se budou líbit časem, ale tahle kniha mezi ně fakt nepatří. Strašlivě jsem se ztrácel v ději (a jak zjišťuji, je to u čím dál tím více Pratchettových knih) a i když je autor mistrem v hledání těch správných přirovnání na správná místa, tak to ten zbytek prostě nezachrání.
Abych řekl pravdu, některé Pratchettovky mě baví, některé moc ne. Tato bohužel patří ke druhé skupině. Ne že bych se občas nějakému vtipu nezasmál, ale nějak mi tam chyběla postava, se kterou bych se sžil. Trochu jsem se musel do čtení nutit a překousávat spoustu nudných či nelogických pasáží. Dohromady s dobrým řemeslným zpracováním a kvalitním převodem do našeho jazyka tak 50 %.
Poslouchala jsem jako audioknihu načtenou Zuzanou Slavíkovou.
Pratchettovy knihy nekriticky miluju, Čarodějky taky, poslech jsem si velmi, velmi užila.
Až budu velká, chci být jako Stařenka Oggová :)
Tieto 3 čarodejnice boli kráľovnami fantasy v 90-tych rokoch. Vlastne, neviem o tom, že by ich o tento post niekto pripravil. Abonentky by sa našli. Ale, nie. Nikto ;))
Druhé části bych dal jen pět hvězdiček, což po šestihvězdičkové první pasáži pravda představuje mírný pokles, ale co by za to jiné knihy daly. Terry Pratchett oprášil čarodějky z království Lancre a já se budu opakovat. V Zeměplošské sérii mám jiné favority a charakter Bábi Zlopočasné není přesně podle mého gusta, ale už zase nemůžu jinak, než smeknout. Možná bych měl svůj žebříček nejoblíbenějších postav trochu přeházet.
Co dodat k předchozím komentářům, čarodějky mám rád, protože dovedou narušit chování různých osobností a těch pohádkových obzvláště. Zatímco o rodině Oggových se dozvídáme něco zajímavého v každém díle o čarodějkách, tak v tomto díle malinko nakoukneme do rodiny Zlopočasých a zjistíme, že Esme Zlopočasá chtěla být tou zlou čarodějkou, ale okolnosti to určily jinak.
Určitě bych si taky rád dal banánové dajkiri s aligátořím chlebíčkem.
Hlavologie, sen-buddhismus, trpasličí chléb, drobné odzbrojující poznámky Smrtě, předělávky pohádek a k tomu skvěle fungující magické předměty jako Bábino koště a Magrátina hůlka. Pratchett jak lusk! Doporučuji!
Po Soudných sestrách zde máme již podruhé naše trio čarodějek Bábi Zlopočasnou, Stařenku Oggovou a Magrátu Česnekovou. Tentokrát se vydávají mimo území malého království Lancre, až do daleké ciziny, aby bojovaly se zlem, které se tváří jako dobro. Protože hlavologií čarodějek, nutit někomu dobré konce, když o ně nestojí, není správné.
V tomto díle jsou hlavním tématem klasické pohádky, kdy Pratchett se zamýšlí nad tím, jaké by to pro postavy těchto pohádek doopravdy bylo, kdyby byly skutečné, a vtipně je paroduje. První polovina knihy je o putování čarodějek do pohádkového města Genovy, kdy zde Pratchett vytváří epizodické příběhy, kde hlavními aktéry jsou naše tři čarodějky. Mimoděk tak přepisují dějiny jen tím, že některými místy prochází. Zachraňují životy trpasličích horníků, svým osobitým způsobem se účastní běhu býků, vypořádavájí se s místním upírským vládcem nebo narušují běh pohádkových příběhů. Mou oblíbenou částí pak je, kdy Bábi hraje karty s podvodnými karbaníky. Za zmínku pak stojí i krátké intermezzo s postavou, kterou si Pratchett vypůjčil od Tolkiena.
Druhá část knihy se pak týká hlavního děje, kdy se čarodějky snaží bojovat proti zlu, které vládne Genově. Přestože je i tahle část zábavná a kvalitní, je znát, že Pratchettovi více sedí vyprávění krátkých povídkových příběhů.
Snad víc než na komické eskapády čarodějek budu vzpomínat na zrcadlovou magii a voodoo paní Gogolové... To totiž dodalo příběhu temnější nádech (osobně jsem si na pár místech připomněla Řbitov zvířátek, což je silné kafe) a taky trošku filosofična k zamyšlení. Nakombinovat to všechno, aniž by byl výsledek patvarný, ale čtenář si z něj odnesl kopec srandy, uznalý úžas a obrovskou chuť na pokračování - to chce zkrátka um. A tvořit s lehkostí, bystře a důvtipně, to Pratchett umí skvěle...
Hvězdičky do plného počtu dávám konkrétně za hráčskou hlavologii Bábi Zlopočasné a Silverovo alter ego. :-)
Pratchettova schopnost vzít nějaký známý příběh a vtipně (ale hlavně smysluplně) ho předělat, mě nepřestane fascinovat. Stejně jako jeho originální smysl pro humor, dokonalá hravost, vytříbený cit pro jazyk a neuvěřitelná fantazie.
Keď je treba zabrániť svadbe, Pratchettove čarodejnice sú ideálne kandidátky na splnenie misie a Ich jasne vyprofilované akčné charaktery neomylne ťahajú celý príbeh, dávajúc na frak všetkému a všetkým. Takže sa vydajú na cestu, počas ktorej neustále narážajú na situácie kde sú ľudia aj zvieratá kýmsi zmanipulovaný aby sa správali podľa klasických rozprávok. Najviac ma asi zaujal ten schizofrénny vlk, aj keď to nebola práve jedna z tých vtipných vložiek. Inak je to ale neprekvapivo o tom ako sú fúria Zlopočasná a veselá starenka Oggová ťažko nad vecou a silou arogantného uragánu riešia všetky problémy napríklad tak že proste sfackujú stádo býkov valiace sa mestom, nehovoriac o tom ako dokážu sebedrsnejšieho protivníka psychicky zlomiť len pomocou diabolsky rafinovaného špárania sa v uchu. Ich mladšia a neistejšia kolegyňa Magráta sa im viac menej iba pletie pod nohy ( aj keď je to celé oficiálne jej akcia ) a mení svojou tvrdohlavou kúzelnou paličkou všetko na dyne. Takže z toho vychádza fajn oddychová zábavka s hláškami ( starenkine svojrázne pokusy hovoriť vlastnoručne spatlanými cudzími jazykmi boli brilantné ) a tentoraz menej abstraktným "zlom" než v pár predchádzajúcich Zemeplochách. Miestami som uvažoval či nedám štyri hviezdičky, ale tie tri sú nakoniec tak akurát.
Čarodějky jsou v bezvadné formě. Příběh si bere na paškál klasické pohádky a svérázným Pratchettovým humorem je překrucuje, tedy, pokouší se je narovnat. (Je tu však ještě další postava, velmi nečekaná, která je v pozadí všeho, ale ať nespoiluji.) Co mě však bavilo nejvíc, jsou dialogy, které zdůrazňují typické postoje všech třech čarodějek. Kromě parodie na pohádky je kniha nabitá právě humorem, vycházejícím z charakterů čarodějek. Sice je známe už z předchozích knih, ale přestože se to opakuje v bledě modrém dokola, pokaždé to znovu pobaví. Nemá to chybu.
Malé ochutnávky pro ty, kdož nečetli, připomenutí pro ty, kdož četli:
„Poslyš, s tím pitím bys měla začít brzdit, Gyto,“ ozvala se Bábi, když hospodský před Stařenku
Oggovou postavil další láhev. „Já bych nevěřila žádnému pití, které je takhle zelené.“
„Ale vždyť tohle není opravdický alkohol,“ uklidňovala ji Stařenka. „Tady na té vinětě se píše,
že je to vyrobené z různých bylin. Pořádný alkohol z bylin nikdy neuděláš. Okoštuj kapku.“
Bábi čichla k hrdlu otevřené láhve.
„Voní to jako anýzovka,“ připustila.
„Tady se píše ,Absinth’, na té láhvi,“ upozorňovala ji Stařenka.
„Ale to je přece jen jiný název pro pelyněk,“ usmála se Magráta, která se v bylinkách vyznala
dokonale. „Můj herbář říká, ,zze to na pokazzenj zzaloudek dobré geft, a kdyzz fe bere przed
gjdlem, przedchazj to zzaludecnjm tezzkoftem’.“
„Tady to máš,“ prohlásila s převahou Stařenka. „Bylinky. Vždyť on je to vlastně lék.“
Bábi strhla z blízkého stromu kus liány a švihala s ní do vody.
Stařenka Oggová o krok ustoupila.
„To bys neměla dělat, Esme! To bys neměla!“ zadrmolila poněkud poplašeně. Aligátor zuřivě rozvířil vodu a couvl.
„Takového drzého přerostlého niloka si můžu mlátit, kdy chci!“
„Můžeš, to víš, že můžeš,“ uklidňovala ji Stařenka Oggová, „ale možná…, že bys to neměla…
dělat… tím hadem…“
„Nic se neboj,“ utěšovala Magrátu Bábi, „budeme tam taky.“
„A to by mě mělo podle vás uklidnit, ano?“
„Nenávidím je!“
Stařenka zatahala Magrátu, která se nehýbala, za rukáv.
„Tak pojď už!“
„Já je fakt nenávidím.“
„Budeš je moct nenávidět ještě lip, když od nich budeš dost daleko.“
A krátká zmínka o sen-buddhistech mě zcela rozebrala: "Sen-buddhisté jsou nejbohatší náboženskou sektou ve vesmíru. Základní pilíř jejich náboženství spočívá v přesvědčení, že hromadění bohatství je velké zlo a nesmírně zatěžuje lidskou duši. Sen-buddhisté se proto bez ohledu na osobní risk a oběti snaží získat co největší bohatství, aby tak snížili nebezpečí, ohrožující ostatní lidi."
Doporučuji.
Neboť jak píše Stařenka Oggová v jednom ze svých neskutečně pravopisně zprzněných dopisů, "... protože dobro na konci pokaždý vyzraje."
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Za právo vzdorovat příběhu! Za možnost rozhodovat se bez vlivu druhých! Za svobodnou vůli! Za pohádky bez pohádek!
...a také příběh, kde je hranice mezi dobrem a zlem (resp. mezi hrdiny a padouchy) tak tenká, jako je rozdíl mezi pohádkovou žábou a princem (tedy někdy skoro neznatelná). Kde se hlavní hrdin(k)a prakticky neukáže a není ani tolik důležitá. Kde můžete být čímkoli bez ohledu na tvar - a to jak ve smyslu tvarismu, tak "přeměňování", které by si ale profesorka McGonagallová do rámečku rozhodně nedala. Kde je důležitá znalost zeměplošského esperanta, vúdú i cizozemské kuchyně. A kde příběhy touží po šťastných koncích, ale kašlou na to, kdo šťastně skončí...
PS: Pátá hvězdička putuje Zuzaně Slavíkové a celému týmu zodpovědnému za skvělé zpracování Čarodějek do formy audiobooku. Všechna čest, zdaleka nejen hlasy všech čarodějek jsou nezapomenutelné.