Čarodějné pohádky pro malé kouzelníky
Jiří Žáček
Svět, ve kterém žijeme, je plný kouzel, která by lidem z počátku minulého století připadala neuvěřitelná. Díky televizi vidíme, co se děje na druhém konci světa, díky letadlům létáme rychleji a výš než ptáci. A přece nás kouzelné zrcadlo fascinuje mnohem víc než televize a létajícímu koberci se nevyrovná ani seberychlejší letadlo. Pohádkový svět je prostě krásnější, kouzelnější a zábavnější než obyčejná skutečnost. Jiří Žáček a Adolf Born slovem a obrazem znamenitě vyprávějí pohádky z celého světa plné kouzelníků, čarodějnic, kouzelných předmětů, magických zaklínadel, zázračných schopností a divotvorných proměn, veselé i strašidelné, uvěřitelné i neuvěřitelné. A malí kouzelníci po přečtení pohádek pochopí, že na nejmocnější ze všech kouzel - lásku - jsou však i nejstrašnější čarodějové krátcí. Tato výpravná sbírka lidových pohádkových příběhů je pokračováním úspěšných Hrůzostrašných pohádek pro malé strašpytlíky, oceněných Zlatou stuhou.... celý text
Přidat komentář
Opět naprosto skvělá pohádková kompilace. Žádné otřepané příběhy, pohádky sesbírané ze všech koutů světa v jedné báječné knize.
Autorovy další knížky
1983 | Aprílová škola |
2010 | Krysáci |
1996 | Slabikář |
2015 | Ezopovy Bajky |
2007 | Okurková sezóna |
Jiří Žáček sestavil a sepsal další velkou knihu pohádek z různých zemí, ve které jsou tentokrát tmelícím prvkem kouzla. Což znamená téměř neomezený výběr, složitější by bylo hledat pohádky bez kouzel. Leda sesbírat předvolební sliby + programy (nejen) českých politických stran a nazvat vydanou obskurnost "Tragikomické pohádky pro velké naivky". Čímž jsem se odklonila od příjemné četby pro děti k čirému masochismu, fuj, takže rychle zpátky. Zastoupeny jsou rozličné světadíly i kultury, forma od stručných anekdot, přes moudrá poučení, po delší drsné příběhy, od známé klasiky k neotřelým podivnostem.
Většina pohádek jistě osloví, najdou se však i méně povedené kousky - např. lokální kouzelník Žito ve zkratkovitém podání spíše nudil. A nemůžu si pomoct, Žáčkovo oblíbené "všecko/všecky" (místo obvyklejšího "všechno/všechny") mi odmítá přejít přes hlasivky, je to pro mě pokaždé jako mentální zaskřípění vidličky o talíř... a právě tahle malichernost zvrátila misky vah pod 85%. Přesto knihu vřele doporučuji dětem i rodičům - a milovníci výtvarného stylu Adolfa Borna si samozřejmě opět přijdou na své.