Čáry

03.11.2023

Zajímavá zkušenost, která ve mně stále doznívá. Jen mám obavu, že za pár dní už si nevzpomenu ani na jednu báseň. Emoční zásah nula, ale jako náhled na další Kleeovu tvorbu velmi vítané.

07.10.2023

Četl jsem Morgensterna a narazil pak na Paula Klee. Když zemřel, jeho žena objevila sešit, kam si psal verše. Nekonečná hravost. V jedné básni píše:

Přístroj na cvrlikání, Velbloud v rytmické krajině, Diana v podzimním větru, Lohengrin v kině, Revoluce viaduktů, Milostná píseň za novoluní, Falešná hlava na falešném místě, Zpěvačka komické opery...ad.

Je to jak zpívá J. Suchý v písničce Kamarádi. Když se objeví jeden, objeví se i druhý a další. V tomto gardu bych se chtěl ještě zmínit o některých kouscích Bohumila Hrabala (Toto město je ve společné péči obyvatel, Morytáty a legendy ad). Na něj se hodí Kleeho poznámky:

Nietzsche v ovzduší. Oslava vlastní bytosti a instinktů. Bezuzdný pohlavní pud. Nová etika. Necudnosti jakožto výraz hojnosti a plodnosti. (Z Deníků 1898)

A přidám báseň Voda:

Voda, na ní vlny,
na nich loďka,
na ní žena,
na ní muž.
Vymyšleno už v létě 1904.

No jo, už tenkrát...
Hravé jsou i jeho obrazy. Mám je rád. Kleeho verše přebásnil pan Ivan Wernish. Jak píše:

Zrýmoval
šprýmoval
velké utrpení
když člověk k ničemu není.

Jo jo: Pábitelé všech zemí spojte se! Spěchám si přečíst tu Pekařovu nůši!

18.05.2012

Rozhodně výborný a zajímavý pohled na Paula Kleea skrze slova.

K historii knihy výpisek z knihy Ivana Wernische Pekařova noční nůše: „Vyprávěla mi onehdy Anita Pelánová, jak kvůli mým Čarám musela vyjednávat se stařičkým synkem Paula Kleea. 'A on se ti ten dědek, ten Felix Klee, na mě najednou podívá,' podívala se, jak se stařičký synek podíval, 'takhle smutně se na mě podívá – a řekne: Víte, milostivá paní, já kdybych neměl ty miliony, já bych snad ani neměl z čeho být živ.' "