Čas odejít
Jodi Picoult
Jenna se nikdy nevzdala naděje, že jednou najde svoji mámu Alici. Ta totiž zmizela, když její kolegyni v rezervaci udupal slon. Anebo to bylo celé jinak? Alice studovala chování slonů v Africe, když však poznala Jennina otce, vrátila se s ním do Ameriky, kde společně vedli sloní rezervaci. A jednoho dne, když zemřela za záhadných okolností jejich kolegyně, Alice zmizela. Jenna byla tehdy ještě maličká, přesto celé ty roky touží matku najít. Nevěří totiž, že by ji jenom tak opustila. Jde za vědmou, najme si soukromého detektiva, zkouší cokoliv, jen aby celé záhadě přišla na kloub. Někdy se však i zdánlivě jasné odpovědi mohou docela zamotat a svět nemusí být takový, jaký se zdá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Leaving Time, 2014
více info...
Přidat komentář
Autorka má pro mě strašně sympatický styl psaní, moc se mi líbí střídání jednotlivých postav, výborné čtivé dialogy - navíc sloni, to mě fakt nalákalo (pak jsem si dokonce na internetu zjišťovala více o útulku, který byl pro příběh inspirací :-) Příběh prima, zajímavý, originální, poutavý, ale musím říct, že mě prostě zklamalo, jak to všechno dopadlo, nebudu prozrazovat těm, kdo nečetli, ale mně konec úplně zkazil celý dojem z převážně výborného čtení. Jinak bych dala klidně 5 hvězdiček
Kniha mi připomnĕla dospívání kdy jsem četla buď knihy o zvířatech,nebo knihy o stejnĕ starých dospívajících a jejich starostech.Dočetla jsem jen proto,že jsem jí mĕla zapůjčenou od ženy které si moc vážím a která chtĕla znát můj názor na knihu.
Jodi Picoult je mistryní nečekaných a šokujících rozuzlení, která mě vždy překvapí v každé její knížce - a jinak tomu nebylo ani tady. Opět jsem koukala jak puk, co si to pro nás čtenáře autorka vymyslela. Tohle jsem teda nečekala.
Vyprávění o slonech bylo velmi zajímavé a poučné. Začátek byl pro mě trochu zdlouhavější, ale když se příběh rozjel, jeden zvrat střídal druhý a já se nedokázala odtrhnout. Jodi Picoult je prostě sázka na jistotu. Jsem zvědavá na její další dílo.
Další ze série strhujících příběhů Jodi Picoultové. Jako vždy i nyní má příběh nečekaný zvrat, pro mně jedna z jejích nejlepších knih.
Ze střídavého vyprávění několika zúčastěných osob vylézá příběh odehrávající se na sloní farmě. Vztahy mezi lidmi, kteří tam pracují, se zašmodrchají a vyústí v tragický konec. Jennina matka Alice přitom zmizí a její dcera se po letech pustí do pátrání.... Celý příběh je paralerně provázen příběhy a poznatky ze života slonů.
kniha se mi moc líbila,ale mám problém-jsem realista a tak vyprávění o setkání s duchem a komunikace s ním je pro mně jen pohádka,zato vyprávění o slonech je velký zážitek,ale celkově hodnotím příznivě,autorku miluju
Autorka píše čtivě, forma, střídání postav i celková nálada mi velice seděla. Uplně mi však neseděl životní příběh (nemyslím část výzkumu) Alice, který mi celkový dojem dost kazil (několikrát jsem si během čtění říkala, že mi ta linie v něčem připomíná Hartlovu Veroniku z Okamžiků štěstí). Veliké plus nicméně za zajímavé informace o slonech, které by měly být dle doslovu autorky založeny na skutečných studiích, a hlavně za závěr (resp. pointu příběhu), který mi celkový dojem z knihy naopak dost pozvedl.
Jodi je jedna z mých nejoblíbenějších autorek.
A tahle kniha je pro mě asi nejlepší. Je to něco úplně jiného. Četlo se to krásně, příběh byl originální a střídání postav mě hodně bavilo. Kniha mě doslova chytla od první strany a pustila až na konci.
Ten byl nečekaný a pro mě i dojemný.
Rozhodně doporučuji!
Úžasná kniha nenechala mě chvíli klidnou.. chtěla jsem číst a číst a hltala jsem každou stránku.. napínavé překvapive zajímavé poučné jedním slovem jsem byla unesena do jiného světa.. moc děkuji a vřele knihu doporučuji
Moje druhá kniha od této autorky (první byla Je to i můj život). A opět naprosto překvapivý závěr, o kterém budu asi chvíli přemýšlet.
Kniha celkově se mi líbila, četla se příjemně, povídání o slonech velmi zajímavé a poučné. Nejvíce mne bavilo vyprávění Jenny.
Má druhá kniha od této autorky, a musím říct, že tentokrát jsem byla spokojenější, než při četbě Vypravěčky. Děj mě strhnul od prvních stránek, a s každou další jsem byla napjatější. V hlavě jsem měla rej všelijakých teorií, co se vlastně v minulosti v rezervaci stalo, a s každou další kapitolou, se mi ty teorie bořily jak domeček z karet.... Nádherné popisy krajiny, a Aliciny zápisníky o slonech. Visela jsem na každém jejím slově.... A posledních sto stránek, jsem musela dát na jeden zátah. A konec? Tak ten mě doslova šokoval. Nechal s pusou dokořán a se slzami v očích. Tolik emocí mě prostě dojalo... Tahle možnost konce, a rozpletení příběhu mě skutečně nenapadla.
Knihu určitě doporučuji k přečtení !!
Tak to byla opět nádhera. I když ten konec byl velké překvapení a pro mě trochu zklamání. Knihy od Jodi Picoult vždy přečtu jedním dechem a u téhle to platí dvojnásob. Jak se příběh vyvinul mě fakt překvapilo, posledních 50 stránek jsem přečetla doopravdy jedním dechem, protože se tam dělo tolik věcí. A k tomu, že se mi kniha četla dobře, určitě přispělo i to, že od mala mám strašně moc ráda slony a tahle kniha mi je opět více přiblížila a dozvěděla jsem se věci, o kterých jsem neměla ani tušení . Doporučuju!
Kniha se mi velmi líbila.
Nádherné prostředí sloní rezervace, příběh plný emocí, příběh nejen o lásce mateřské, ale hlavně o víře a naději.
Zamilovala jsem si postavu Serenity, kterou obestíralo tajemno a která ukázala, že nic nemusí být takové, jak si myslíme.
Jak to formulovat? knihu bych přirovnala k pytlíku slaných buráků...když začnete číst(jíst),nemůžete skončit, ale když skončíte nemáte dobrý pocit...Vím, že to je oddechová četba, navíc ze zajímavého prostředí, ale ten obrat k duchařině mne fakt otrávil....
Opět skvělý příběh.
Vyůstění, jaké jsem opět absolutně nečekala. Že to nakonec je vlastně obráceně, cože???
Jodi prostě umí.
Solidní oddechovka o slonech, mateřské lásce, slonech, šílenství, slonech, schopnosti odpustit, slonech, (ne)možnostech odejít a slonech, slonech, slonech... Nečekala jsem nic, ale nakonec si užila jak tu zdánlivou průzračnost, tak cliffhanger před koncem.
Pro mě naprostá lahůdka. Mám ráda detektivky, duchařinu a překvapivé konce. Tohle je moje druhá knížka od JP a jsem opět nadšená. Příběh opět vypráví několik postav - Jenna, hledající svou matku, věštkyně, která jí v hledání pomáhá a policista, který se účastnil událostí, po kterých se matka ztratila. Mimoto všechno doprovázejí výpisky z deníku nezvěstné Alice (matky Jenny). Ta svůj život věnovala studiu chování slonů a specializovala se zejména na jejich truchlení nad svými mrtvými. Tedy já nevím, jestli to takhle s těmi slony skutečně je, ale věřila jsem vypravěčce každé slovo. Nejsem bůhvíjaká milovnice zvířat, ale tohle čtení jsem si užívala v každé větě. Obrovsky laskavé, dojemné i smutné. Úplně jsem před sebou viděla celá stáda i jednotlivé slony s jejich příběhy. Zkrátka já knížku doporučuju těm, kteří mají rádi to, co jsem zmiňovala na začátku.
Kniha, co se dobře četla, i přesto, že podle mě byla lehce překombinovaná. Přece jenon sloni, duchovno, kriminálka... Ale ty sloni v tom byli dost oživení, spoustu informací (plus ta osvěta skrz vybíjení slonů, za to dávám hned o hvězdičku více!) a je znát, že autorka než napíše knihu, tak si téma hodně nastuduje. Jen mě osobně docela zklamal ten konec, i když je jinak dost ozpěvovaný.
Kniha se mi moc líbila, k autorce jsem se vrátila po knize Velké maličkosti a opět mě nezklamala. Mimo krásného vyprávění jsem se dozvěděla hodně zajímavého o slonech.
Štítky knihy
nevěra věštění psychologické romány sloni duchové a přízraky matky a dcery duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Jenna se už od dětství vyzná ve slonech, je něco jako encyklopedická příručka. To vše ji naučila matka , která jednoho dne za nejasných okolností zmizela. Její tehdy malá dcera se jí od té doby snaží najít. Povede se jí to teď v dospělosti? Může mít souvislost s matčiným zmizením smrt její kamarádky a kolegyně z přírodní rezervace, kde obě pracovaly?