Čas odejít
Jodi Picoult
Jenna se nikdy nevzdala naděje, že jednou najde svoji mámu Alici. Ta totiž zmizela, když její kolegyni v rezervaci udupal slon. Anebo to bylo celé jinak? Alice studovala chování slonů v Africe, když však poznala Jennina otce, vrátila se s ním do Ameriky, kde společně vedli sloní rezervaci. A jednoho dne, když zemřela za záhadných okolností jejich kolegyně, Alice zmizela. Jenna byla tehdy ještě maličká, přesto celé ty roky touží matku najít. Nevěří totiž, že by ji jenom tak opustila. Jde za vědmou, najme si soukromého detektiva, zkouší cokoliv, jen aby celé záhadě přišla na kloub. Někdy se však i zdánlivě jasné odpovědi mohou docela zamotat a svět nemusí být takový, jaký se zdá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Leaving Time, 2014
více info...
Přidat komentář
Tak nevím, minulá knížka od autorky (Vlk samotář) se mi líbila moc, ale tady jsem se pořád nemohla začíst, postavy mi přišly neosobní a takové nijaké, navíc mi Jenny na svůj věk 13l přišla příliš dospělá. Celkový dojem tedy hodnotím pouze jako slabší průměr, ani závěr mě nijak nešokoval.
"Čas odejít" byla moje premiéra, co se tvorby autorky týče. Zpočátku jsem se nemohl začíst, jelikož jsem měl poměrně zmatek v dějových liniích a postavách, každopádně cca od strany 100 jsem knihu skoro nedokázal odložit. Docela jsem bojoval s hlavními postavami, jelikož pro mě byly těžko přístupné (po konci knihy už chápu proč), ale bavila mě představená témata: pátrání, nadpřirozeno, ale i exotická tématika sloní rezervace a celkově odkrývání tajemství těchto zvířat. Níže v komentářích se rozebírá konec a onen "wow efekt" - ten mě velmi překvapil, každopádně každý, kdo má za sebou pár základních hororových/nadpřirozených snímků, s ním je už seznámen. (Kvůli tomu, jak je závěr "křehký" je bohužel nemůžu jmenovat.) Ve výsledku jsem s knihou velmi spokojený, dostal jsem víc, než jsem očekával - předně jsem nečekal, že nad příběhem budu tolik přemýšlet. Rád se zaměřím na další autorčiny knihy.
Po dlouhé době jsem se vrátila k Jodi. U ní člověk nikdy, ale většinou se mi její knihy líbí. Tahle byla trochu jiná než ostatní. Ze začátku jsem myslela, že se jedná o běžná pátrání dcery po nezvěstné matce, jak se píše v anotaci. Že mi čeká pátrání a výlety za slony. A ejhle. Jedna linka byla současnost s Jenou, a druhá vyprávěla minulost a život v rezervacích s Alicí. A poslední tři kapitoly celý děj otočily vzhůru nohama. To si musíte přečíst. I když pravda je, že ne pro každého to bude
Příběh to byl poutavý. Vůbec jsem nedokázala odhadnout jak to dopadne. Myslím, že tuhle knížku budu mít v hlavě dlouho.
Od Judi Picoltové jsem četla již mnoho knih a ani tato mě nezklamala. Miluji knihy, kde je příběh vyprávěn od více lidí a skládám si celou skládačku. Na to, že detektivky nečtu, se mi tato hrozně líbila. Závěr mě šokoval. Vše bylo pečlivě propracované.
Příběh Jenny, Alice, Thomase a Serenity se mi strašně líbil. A děkuji za ty slony, to bylo nádherné!
U této autorky jsem myslela, že jdu na jistotu, ale tato kniha mi vůbec nesedla. Čtení sice celkem ubíhalo, ale moc mě nebavilo. Nechci spoilerovat, ale ani překvapivý závěr hledání za mě příběhu nepřidal.
Jodi Picoult prostě umí. Zajímavý příběh, konec naprosto neočekávaný. A krásně popsané chování slonů.
Co napsat o této knize a přitom moc neprozradit? Autorka opět vybrala nelehké téma a zpracovala ho na několika úrovních. Mateřská láska, pouto mezi matkou a dítětem u lidí a u slonů. To je nosné téma. Netradiční zpracování se mi líbilo, i když nejraději jsem četla dějovou linku Alice. Serenity, Jenna i Virgil mi v něčem vadili. Přišla jsem na to až v samém překvapivém závěru. Bylo to odhalení, které jsem nečekala. Pro mě trochu knihu degradovalo, protože toto není až tak něco, co bych měla ráda a především už to bylo pro mě za hranou uvěřitelnosti. Celkově ale kniha moc vydařená a pro náročnějšího čtenáře jako stvořená.
Ke knize jsem se dostal jen díky čtenářské výzvě. Co mě hodně bavilo ,byl popis životů slonů a jejich chování, ale samotný příběh mě už tolik nechytil, moc mi nesedla ta duchařina. Nakonec jsem knihu dočet a kladně ještě hodnotím její dobrou čtivost.
Tak to bylo velké překvápko nakonec...ale nechci nic prozrazovat. Hodně zajímavostí o citovém životě slonů, o jejich nelehkém boji o existenci. Doporučuji.
Co ve mne po přečtení knihy Čas odejít nejvíce rezonuje? Vztah matky a dítěte je všemocný, láska prekonavajici bariéry, narušené manželství nevede k ničemu dobrému a ze Jodi umí..
Kniha se mi nečetla moc lehce,příšla mi taková rozvláčná.
Jako plus beru zajímavosti o slonech,hlavně vztah matky s mládětem.A dost překvapující konec.
Skvěl napsaná kniha, velmi zajímavý námět. Zjistit tolik informací o slonech se mi moc líbilo. Příběh je psán z pohledu 4 vypravěčů. Od začátku mě kniha zaujala, ale z té skutečnosti jsem pořád taková na vážkách. Název knihy pochopíte opravdu až na konci.
Knížky od JP mám moc ráda, tahle tedy nezklamala. Napřed jsem se nemohla srovnat s tím, že 13-tiletá Jenny mluví nějak moc dospěle, ale pak to bylo opravdu překvapivé, jak bylo již popsáno. Sloni super
Tak tohle. Tohle byla bomba. Musím říct,že mě to vůbec nenapadlo,jakože fakt vůbec. Takže tleskám za skvěle odvedenou práci.
Výborná kniha. Žádnou podobnou jsem nečetla. Jsem z ní nadšená. Informace o slonech byly velmi zajímavé - a ten příběh - to bylo něco. Prostě skvělá kniha. Posledních hodně stran jsem se od knihy nemohla odtrhnout - a ke konci a konec - to bylo tedy překvapení. Kniha má krásnou obálku a mám ji doma v knihovně. Vše skvělé a doporučuji.
Byla to má první zkušenost s touto autorkou a alespoň pro mě to byla opravdu změna. Nic podobného jsem zatím nečetla. Na jednu stranu vypráví příběh, pro někoho možná neuvěřitelný, pro někoho k zamyšlení, ale na stranu druhou je to studnice informací o životě slonů, které by jste i na National Geographic hledali jen těžko. Nečetlo se mi to úplně lehce, místy jsem se ztrácela, ale i když se mi hlavou honily všechny možné závěry, tohle by mě vůbec nenapadlo. Konec mě strašně překvapil a teda i rozesmutněl. Nevím v co věřím, ale v něco věřím určitě a sama bych si moc přála, aby něco z toho byla pravda.. Třináctiletá Jenna hledá svou matku, kterou před 10 lety za nejasných okolností ztratila. Rozhodne se oslovit vědmu a poté i policistu, který se dříve částečně tímto případem zabýval. Každý z nich má svou minulost, každý své velké trápení, své tajemství a i když to ani jeden z nich netuší, pojí je k sobě daleko víc, než by čekali. Pro mě to byla silná kniha s nečekaným zvratem a smutným osudem, donutila mě se zamyslet. Celou dobu jsem se přikláněla spíš ke 4*, ale za ten konec dávám zaslouženě 5*. Už jen obálkou mě teď zaujala Jodiina nová kniha - Kniha dvou cest a po dočtení téhle se na ni těším o to víc. Tak snad mě ani ta nezklame.
Štítky knihy
nevěra věštění psychologické romány sloni duchové a přízraky matky a dcery duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
První kniha od Jodi Picoultové, která mě nijak zvlášť nenadchnula. Zajímavý je popis života slonů v rezervaci.