Přidat komentář
Skvělá knížka, škoda, že se mi nedostala do ruky dříve, určitě bych ji ocenila ještě více.
I když už jsem tuto knihu četla před několika lety jako asi 13letá, mám ji v paměti jako moc příjemnou a myšlenkově bohatou knihu. :) Kdyby mi bylo méně, hned se k ní vrátím.
Škoda, že se mi nedostala do ruky tak kolem dvanácti třinácti roků. Poslední měsíce a dny války očima sourozenců Zdeňka a Venduly. Přestože jde často o život, je vše podáno s lehkostí jako dobrodružství, běžné sourozenecké hašteření a vyhýbání se domácím průšvihům, při tom ale se srdcem na správném místě.
Autorovy další knížky
1979 | Léto, jako když vyšije |
1989 | Nemožná holka |
1985 | Štěstí má jméno Jonáš |
1985 | Tománek je rád na světě |
1980 | Stěhovaví ptáci |
Knihu jsem si přečetla po několika letech a zjištuji u toho jak spousta věci dost unikla. I když uveřejnit v dětské knize o táboře Svatobořicích vyžadovalo v jistých letech asi dost odvahy. Když jsem to četla tak jsem nechápala o čem se to hovoří. ( o některých věcech se nemluvilo). Později jsem si o tom přečetla knihu a ejhle paní Horelová o tom píše. No vlastně proč ne. Tuto dobu vlastně zažila na vlastní kůži a dokonce se s dětmi a lidmi z tohoto tábora setkala. Takže kniha je zajímavá, pěkná i poučná.