Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Druhý román o Geraltovi a Ciri. Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , LeonardoOriginální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
I další kniha těží hlavně z atmosféry Geraltova světa. Ikdyž kniha nepřináší ze začátku nic nového, postupně se děj vyhrotí. Na obálce knihy je sice napsáno Zaklínač IV. a tak by se mohlo zdát, že bude hlavním hrdinou, ale není tomu tak. Spíše je jen velmi významnou figurkou ve světovém dění jeho světa. Žádný nepřemožitelný hrdina, ale ve svém nitru jen člověk. Obsah knihy se totiž z velké části věnuje intrikám a životními příběhy jeho přátel a hlavně Ciri. Ostatně Sapkowski sám knihu pojmenoval Čas opovržení, což o knize mnohé říká. Kniha mírně překonává předchozí, ale nevýhodou je dále větvící se příběh. U některých ság pokračování nevadí, ale u Sapkowského lze zřetelně cítit, že to psal prvoplánovitě jako ságu. Tak jako nemá žádnou pointu první díl, nemá ji ani tato kniha. Dokonce i zde pokračují některé dějové nitky z povídek a to zas umocňuje dojem z knihy. Při čtení pomáhá dívat se do mapy: http://i.imgur.com/iBPt9.jpg . Některé dějové nitky končí a jiné zase začínají. Kniha tak není úžasná sama o sobě, ale pouze jako součást ságy. Proto jen 4 hvězdy, ale jinak úžasné. 90%
Stalo se toho hodně, ale posunul se nějak zásadně děj? Přibyly další postavy, další místa, další intriky. Geralt se v podstatě vytratil, monstra tam byla asi dvě. Zaklínač už nění zaklínač, ale hledání osudu vyvolené Ciri, dítěte starší krve. Přesto se kniha čte stále velmi dobře, až snadno. Autorovi se také daří držet pozornost čtenáře, což vzhledem k výše zmíněnému je takřka zázrak.
Trochu mi to připomíná Agathu Christie: autor ví, ale neřekne; až na konci. Celá série skvělá, ovšem zde režisér spíše rozestavuje herce po jevišti. Tak trochu druhé jednání dramatu, tedy, jak je pravidlem, poněkud slabší.
Dopředu se přiznám, že hodnotím dle audio knihy, čili s Geraltem a spol jsem usínal poslední čtvrtletí. Oproti prvnímu románu má Čas opovržení spád i atmosféra je ( skoro ) povídková. Elfů je člověku vyloženě líto, tuším velkou minulost etc a najednou jsou z nich pohunci, poskoci ( a nebál bych se ostřejších slov ). Jen těch čarodějů bylo na můj vkus až moc
Už se trochu opakuju, ale je to prostě super počteníčko. Snažím se jednotlivé díly Zaklínače prokládat jinou knihou a vždycky se těším, až ji dočtu a budu se moct vrátit k Zaklínači. Což asi hovoří za vše :)
Jinak spousta politických a čarodějnických intrik a občas jsem se zamotával do jmen králů a všech čarodějů a čarodějek, a taky jsou trochu abstraktní jednotlivá území, když člověk nevidí nějakou mapku. To bych asi Zaklínači (knize, nikoliv Geraltovi) vytknul... Teď zas dočíst knížku, ať můžu na pětku :)
Knížku jsem četla poměrně dlouho, první třetina mě prostě nechytila. Zlom přišel na sté stránce - Divokým honem to nabralo neuvěřitelnou rychlost a spád - a najednou jsem to měla dočteno. Občas jsem se trochu ztrácela v různých politických léčkách a jako u předchozích dílů mi vadila těžko čitelná jména a názvy a nepřeložená řeč Staršího lidu - které v tomto dílu bylo věru dost - ale má to svoje kouzlo a k této sérii už to tak nějak patří.
Mám pocit, že teprve teď se dostáváme do víru a jádra tohoto skvělého příběhu a už teď lačním po následující knížce.
Od krve máš ruce, Falko,
od krve máš šat.
Shoř, shoř, Falko!
Ještě o stupeň lepší než první díl. Zároveň velice zajímavé rozšíření světa a mytologie vykreslené Sapkowskim. Kniha místy nabírá dech beroucích obrátek a zvratů, přičemž se nebojí dále servírovat nové zajímavé postavy. Knihu jsem přečetl doslova jedním dechem.
Začíná nám to nabírat na obrátkách. Zaklínač brečí, vraždí, plive na etiketu a zabíjí čarodějky, šlechtu i čtenáře svým pohrdáním a neskutečným cynismem , začíná se v mnohem větší míře intrikařit a masakr v baště magie je literární koncert. Málokterá postava si nezaslouží opovržení i pochopení zároveň. 8/10 a letím dál.
Kniha byla skvělá, ale co mně na sérii velmi vadí, jsou krkolomná jména měst, království a bůhví čeho ještě.
Z mého pohledu nejslabší kniha z celé série. První polovina knihy je stále velice čtivá, děj krásně plyne jako voda, avšak v druhé polovině, kdy se Ciri objeví na poušti pro mě nastává naprosto úmorné a nudné okecavání téměř o ničem. Poté co se Ciri vymotá z pouště se kvalita čtení trochu zlepšuje, ale stejně už se do konce nechytám tolik, jako tomu bylo doposavad u zaklínačovských knih zvykem. Stále však velice slušné čtení.
No to je něco jiného! Čtvrtá knížka mne nejen bavila z toho pohledu, kdy se nic nedělo, tak i když byly postavy v ohrožení života. Tahle kniha mne prostě zaujala svou existencí. Jisté zlepšení oproti trojce. Části na "sněmu" byli sice dlouhé, ale zábavné a napínavé zároveň. Myslím, že nyní na tom budeme líp a líp. Bravo, pane Sapkowski.
Po zatím dvou dílech ságy o Zaklínači si myslím, že Sapkowski není zdaleka tak dobrým romanopiscem, jako je povídkářem. I tak šlo o velmi pěkné čtení, které ale místy doplácelo na přílišnou překombinovanost. Chvílemi jsem měl pocit, že mě autor prostě zahlcuje zbytečnými informacemi. Stále si nicméně myslím, že jeho osobitý styl ho řadí nad naprostou většinu fantasy tvůrců. Pořád to je Zaklínač a já se pořád nemůžu dočkat dalších dobrodružství Geralta a Ciri.
Z mého pohledu lepší než první díl. Víc se toho dělo a hlavně "nedodělo" a to mě nutí číst další díl.
Původní kouzlo povídek se v románech čím dál, tím více vytrácí. Geraltovo putování "za prací" a lovení monster je definitivně fuč. Místo toho přichází často až otravné politikaření, nekončící seznamy fantasy jmen a osudová Ciri. Tedy přesně to, co mi vůbec nechybělo. Část s plesem mágů na Thaneddu a nadcházející události, ovšem celou knihu zdárně vytahují ze stojatých vod průměru. Pořád jde o parádní fantasy se skvěle napsanými postavami a nečernobílým světem. Rád bych však zpět tradičního zaklínače, který loví originální nestvůry se zajímavou minulostí.
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Prozatím jednoznačně nejslabší díl celé série. Ačkoliv mám Geralta a jeho svět velice rád, dle mého měl Sapkowski investovat více času do povídek, které byly dokonalé. Upřímně doufám, že mě další díly chytnou víc.