Autorovy další knížky
| 1962 |  Labyrint |
| 1956 | Dalekohled aneb Kdo nevěří ať tam běží |
| 1963 | Mrakodrapy v pralese |
| 1958 |  Made in Japan |
| 1958 | Kavárna Union |
| 1962 | Labyrint |
| 1956 | Dalekohled aneb Kdo nevěří ať tam běží |
| 1963 | Mrakodrapy v pralese |
| 1958 | Made in Japan |
| 1958 | Kavárna Union |
Tuto vzácnou knihu jsem objevil v antikvariátu, stačilo pouze málo prolistovat a věděl jsem, že si ji odnesu domů.
Autor byl ve špičce čs. intelektuálů, vybaven bezvadnou znalostí základních světových jazyků, ale co je důležité, byl vyhledáván svými přáteli, aby jim za chvilku předal jejich věrnou karikaturu.
V knize vzpomíná, že nejčastějším prosebníkem byl V. Nezval, který si na těchto obrázcích postavil cosi jako své logo.
Jde o roztomilé vzpomínky na setkání s jeho generačními druhy (a že jich bylo), kromě Nezvala třeba J.Trnka, bratři Čapkové, Jan Werich, Jiří Voskovec,Alfred Radok, Tristan Tzara, Pablo Picasso, H.G.Wells a další.
Hned na začátku knihy je vzpomínka na V.Nezvala , který maturoval o dva roky dříve:
"Znal jsem ho jen z pověstí, žije v Karlíně, píše verše, chodil na filosofii, Wolker a já na práva.
Napsal jsem mu epigram, který ho asi potěšil."
Vít Nezval
Nikdo ho nezval přišel sám
Já jsem básník vám povídám
Ach jeje jeje ach jeje
Proč tedy píše eseje
Víte Víte že nevíte
Že to ani neumíte
Básnictví hra je básník si hraje
Jejej jejejej jejej nesahej na esej
K básni brk k eseji dláto
Mlčeti stříbro mluviti zlato
Od chvíle, kdy jsme se seznámili, jeden druhého si pro něco oblíbil. On můj způsob jednání s lidmi, já jeho odvahu bít se za věc.Říkali jsme mu tank moderního umění..."