Čas vlčích máků
Corina Bomann
Nicole svého otce nikdy nepoznala. Její matka Marianne o něm nemluvila a minulost halila mlčením. Nicole vždycky toužila po sourozencích, po velké rodině, vyrůstala však jako jedináček. O to větší má radost, když téměř ve čtyřiceti letech zjistí, že je těhotná – ačkoli otec dítěte ji opustil. Pak se ale dozví, že dítě nejspíš nepřijde na svět zdravé, protože má dědičnou srdeční vadu. Vyděšená Nicole se vydá za svou matkou, aby se od ní konečně dověděla, kdo byl její otec. Marianne jí po mnoha letech mlčení začne vyprávět o svém dospívání v poválečné době, o své lásce k francouzštině a pozůstatcích staré nenávisti mezi Němci a Francouzi, kterou měla na svědomí válka. A také o jedné dodnes bolestné ztrátě…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Das Mohnblütenjahr, 2016
více info...
Přidat komentář
I když je děj celkem zajímavý, tak se hrozně táhne. Mně se líbila jen část z minulosti, týkající se Marianny. Tam měl příběh aspoň trochu dynamiky. Ostaní je takové nemastné-neslané. Postava Nicole mi byla nesympatická a její myšlení v 39 letech mi připadalo dost pubertální.
dočetla jsem, ale nijak nezaujalo
tak nějak se už od začátku dalo vytušit, že to všechno báječně dopadne
(SPOILER) Velmi krásný příběh, který mě úplně pohltil. Pět hvězdiček si zaslouží. Německé autorky tyto příběhy opravdu umí. Jedná se i z části o historický román, i když historie zde nebyla nijak dávná. Tímto mi připomíná knihy od Jojo Moyesové, které jdou rády do minulosti s prolínáním současnosti. Moc dobře jsem chápala přání a sny hlavních hrdinek a nechápala mužské postavy a jejich jednání - ano, to se stále nemění ani v reálném životě. Bylo mi trošku líto Kiliana, protože David byl fakt pěkný prevít. Ale v závěru mi přišlo pěkné, že se kniha snaží o nápravu vztahů mezi osobami. Za to jsem pak na Davida pohlížela jinak (oproti Michelovi, ten mi k srdci nepřirostl a jeho lásku k Marianně jsem mu nevěřila). Asi nikdy nepochopím, proč mají muži tendence před problémy utíkat, dělat, že neexistují nebo rozhodnutí nechat na jiných. Tohle asi není cesta, jak můžou ženy vzhlížet k mužům a vážit si jich (i když by velice rády). Moc se mi líbila závěrečná linka s Rémym, škoda, že nebyla víc rozpracovaná.
Úplný začátek mě bavit, pak jsem přeskakovala, konec byl skvělý. Celkově hodnotím kladně.
Nejdříve mě kniha nijak zvlášť nezaujala , hlavně jak se na začátku střídaly kapitoly , nechápala jsem , kdo je kdo....
Ale asi tak od půlky už mne příběh oslovil a těšila jsem se , jak nakonec dopadne.
Kniha me zaujala krásnou obálkou a já miluji vlčí máky. Byl to příjemný příběh, konec se hezky vyjasnil a jsem ráda, že jsem u knihy vydržela... Protože první půlka knihy mě moc nebavila. Je to taková připomínka toho, že nám život utíká rychleji než si myslíme, ale nikdy přece není pozdě.. Určitě ne na lásku.
do poloviny knihy mi příběh přišel jak pro 15ti leté, klasická červená knihovna. U knihy m udrželo jen jméno spisovatelky a naštěstí pak se to krásně rozjelo. Úžasná zápletka i konec. Nádherný příběh. 4 hvězdičky jsou za tu poloviny knihy, která za moc nestála.
Hezké pohodové čtení - žádné drama, nic překomplikovaného. To je to, co jsem zrovna v této nelehké době potřebovala. Určitě není poslední knihou autorky, kterou jsem četla.
Nedočetla jsem, protože se mě kniha nijak nedotkla, hrdinka mi přišla jako oběť (nebo aspoň kam jsem dočetla) a to mě hrozně dráždilo
Tak tato kniha byla opravdu jízda, u které mi i slza ukápla. Nádherný, dojemný a místy velmi smutný příběh, který chytí za srdce. Prolínání minulosti (matky) a přítomnosti (dcery), které se v jedné chvíli střetne, to je styl, který mě moc baví. Moc doporučuji a určitě zkusím další knihy autorky.
Krásná knížka, děj se prolíná ve Francii a Německu. Mám ráda knihy od této spisovatelky.
Další příjemný příběh z pera Coriny Bomann. Tentokrát se příběh odehrává dilem v Německu a dilem ve Francii , aby se nakonec minulost protnula s přítomnostíí.
3,5* - zakokrouhleno na 4*.
Moje první kniha od této autorky, velmi mi sedl její styl psaní. Děj pěkně hrnula vpřed, bylo to milé, příjemné vyprávění dvou dějových linií, které se na konci pěkně spojí. De facto jde o tuctový děj, podobný spoustě jiným, ale momentálně mi to prostě sedlo! :) Určtiě doporučuji a k autorce se brzy vrátím.
Štítky knihy
pro ženy romantika poválečná doba vrozené nemoci matky a dcery romány prolínání minulosti a současnosti nemanželské děti matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
2014 | Motýlí ostrov |
2015 | Zahrada v měsíčním svitu |
2018 | Čas vlčích máků |
2017 | Vůně jasmínu |
2020 | Agnetino dědictví |
Vlastní děj knihy, se vlastně odehrává ve dvou časových liniích. Přítomnost zde zastupuje Nicole a minulost vypráví její matka Mariana. Děj byl zajímavý , ale místy mi přijde příliš rozvláčný. Ale jinak se kniha čte dobře a je dost pravděpodobné, jak asi dopadne.