Čas žen
Jelena Čižova
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278255/bmid_cas-zen-5VC-278255.jpg
4
93
93
Oceňovaný román významné ruské prozaičky. V jednom z typických leningradských komunálních bytů společně žijí tři osamělé stařeny. Glikeria je dcerou bývalých nevolníků, Ariadna pochází z bohaté rodiny a mluví francouzsky a Jevdokia je nevzdělaná a zatrpklá. Jejich život se změní ve chvíli, kdy je do uvolněné místnosti v jejich bytě přidělena svobodná matka, dělnice Antonina se svou šestiletou dcerou. Ženy se holčičky ujmou a stávají se jejími adoptivními babičkami. Potajmu jí vštěpují znalosti o dějinách své země, tak jak je samy zažily: revoluce, první dny Sovětského svazu, blokáda a hladomor za druhé světové války… Děvčátko reaguje kreslením nádherných obrázků, protože je němé. Kdyby na to přišly úřady, poslaly by dítě do ústavu. Když Antonina těžce onemocní, babičkám hrozí, že milovanou holčičku ztratí — musí jí proto najít nevlastního otce dřív, než bude pozdě.... celý text
Přidat komentář
Na Čas žen jsem se těšila od té doby, co vyšel - anotace totiž zněla skvěle a spousta mých přátel mi knihu doporučovala.
Bohužel mi ale na maximum nesedl styl psaní. Ale opravdu vůbec! Kdyby kniha neměla jen nějakých 240 stran, tak bych ji snad i odložila… Přitom příběh byl silný a dojemný… Mně to ale nesedlo, je to ale velmi subjektivní a vám kniha sednout rozhodně může!
Za mě ale zklamání.
Čas žen je pro mě ve výsledku spíše zklamání. Už od začátku mi celé zpracování knihy a způsob vyprávění přišel velmi chaotický a nepřehledný. Autorka nám dokázala zajímavě přiblížit život žen v tomto obdob ruské historie, což bylo určitě příjemná změna, protože jsem doposud nic z Ruska v tomto stylu nečetla. Obecně ani ruské autorky nikterak nevyhledávám.
Příběh Antoníny jako takový se mi velice líbil. Díky tomu, že velká část knihy je vyprávěna z jejího pohledu, čtenář ji dokáže velice dobře porozumět a vcítí se do ní. Naopak mi přišlo, že charakter maličké Sofie/Zuzanky mohl být popsán hlouběji. TO stejně platí u babek. Charakterově jsem je, až na malé výjimky, od sebe zas nerozeznávala.
Rozhodně ale milá zkušenost z pohledu na režim bývalé SSSR. Lidé co tvrdí, že jim chybí komunismus, by se měli zamyslet nad tímto masivním problémem komunismu. Nikdy nevíte, že nebudete jeden z těchto lidí.
Výborná, čtivá kniha, která Vás okamžitě vtáhne do děje. Popisuje relativně nedávnou a velmi těžkou životní zkušenost několika (především) žen v bývalém SSSR. Historické zvraty a události zde jsou spíše jen naznačeny, přesto jejich popis působí velmi silně. Svým tématem je kniha těžká, přitom však není smutná, jen hluboce lidská.
Velmi silná kniha. Složitě psaná,přeskakuje z osoby na osobu. Příběh žen a dětí v sovětském Rusku. Malí lidé a velké dějiny.
Niečo neskutočne krásne a smutné zároveň. Príbeh troch žien a ich nezdolateľnej vôli pomôcť a príbeh jednej, ktorá chcela veľmi žiť a pomáhať, ale nebolo jej to dopriate.
Krutý pohľad na realitu ruských pomerov v čase tvrdého komunizmu. Človek pri niektorých pasážach ostáva v nemom úžase, čoho bol ruský totalitný režim schopný...
Zobrať dieťa..., určovať kde a s kým budeš bývať... Doporučujem, aby si to prečítali všetci, tí, ktorí nie sú schopní vážiť si toho, čo dnes máme a čo je pre hlavne dnešnú mládež asboslútne nepredstaviteľné.
Úžasný román, ktorý vo mne zanechal hlbokú stopu.
Skoda, ze to Bylo tak zmatene ze zacatku, ze se to rozjelo AZ ke konci, ze anotace na prebalu vyzrazuje dej, ktereho je uz I tak jak Safranu, a ze ty tri babky splyvaly. Protoze jinak to bylo super. Prakticky v kazdem odstavci tragedie. My jsme na vylete v Rime taky bydleli v komunalnim byte, a ve vedlejsim pokoji byla Ruska omladina, tak jsme se ptali, jak se zije v Rusku, a oni ze v Rusku se vzdycky zilo SPATNE, tak na Tom asi neco Bude.
Málokdy se dostanu k současné ruské literatuře, tak většinou nemám vysoká očekávání. Nicméně Čas žen mě opravdu nadchl a s chutí jsem se přenesla do Ruska nedávné doby.
Povinná četba pro ty, kteří věří, že za komunistů bylo lépe. Pro mě návrat a připomínka přídělů, normovaných metrů v bytě a času, kdy mohl do života druhých mluvit kdekdo.
Silný a dobře zpracovaný příběh. Dýchl na mne Mistr a Markétka, i když tohle je drsnější a drží se víc při zemi.
Jsem unešená. Je to silný příběh napsaný z pohledu žen. Je těžké si dnes představit, jaké muselo být žití v této době, na tomto místě. Doporučuji.
Úžasná záležitost. Hodně mě dostaly části, kde malá Zuzana/Sofie přemýšlí, sní a odvozuje si svým dětským chápáním to, co se děje kolem ní. A tři babičky - tři různé druhy moudrosti. Přečetla jsem téměř najednou a celou dobu věřila, že to nakonec bude dobré. Ale co mohlo v té době v Sovětském svazu dobře dopadnout?
Vcelku zmatené čtení... než jsem se zorientovala jaký, který, čí... tak byl konec... a vlastně už teď nevím o čem to celé bylo... velká škoda, protože jsem se těšila na něco rusky velkolepého a dostalo se mi jen nemastného neslaného boršče, který se mi chvílema zajídal...
Čas žen
Mám ráda ruskou literaturu, a tak mě Čas žen velmi potěšil. A zatímco v Zeleném stanu jsme dostali kroniku ruské inteligence druhé poloviny dvacátého století, Čas žen nás zavedl mezi nižší střední třídu, dělnice v továrnách a komunální byty se sdílenými kuchyněmi v šedesátých letech, ve vzpomínkách hlavních hrdinek pak až do dob válečné blokády Leningradu. Kniha vyžaduje soustředěnou pozornost, protože střídá vyprávění z pohledu několika osob, příběh je velmi lidský, citlivý, a ukazuje, že dobro se dá najít i v nejbeznadějnějších situacích.