Casper, kocour cestující autobusem
Susan Finden
Susan Findenová si jednoho dne v roce 2005 přinesla domů z útulku černo-bílého kocourka. Pro jeho schopnost mizet jako duch ho pojmenovala Casper a v té době ještě netušila, jak zásadním způsobem změní její život i životy ostatních. Tenhle kocourek projevoval neuvěřitelnou touhu objevovat svět a rozhodně si na rozdíl od lidí nemínil dělat starosti s konvencemi. Zatímco si Sue lámala hlavu nad tím, kam Casper mizí na celé hodiny, znal ho již skoro celý Plymouth. V čekárně u lékaře, v lékárně, v nedalekých kancelářích…, byl všude a lidé se těšili z jeho přítomnosti. A co teprve, když se Susan dozvěděla, že jezdí pravidelně autobusem! Casper nejen že jím jezdil, ale na zastávce spořádaně čekal ve frontě, ve voze měl své oblíbené sedadlo a všichni řidiči na lince číslo 3 toužili mít to privilegium ho svézt. Svým cestováním se stal natolik proslulým, že o něm záhy začaly psát noviny a reportáž o neobyčejném kocourovi se objevila ve zprávách BBC. Fotografie s Casperem v Susanině náruči zdobila jeho oblíbené autobusy, lidé si o něm vykládali a každého zajímalo, co všechno tenhle kocourek dělá. Jeho příběh v knižní podobě se stal bestsellerem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , PráhOriginální název:
Casper the commuting cat, 2010
více info...
Přidat komentář
Bohužel je znát, že paní autorka není psavec, ale nejde jí to vyčítat, když ji do psaní přemluvili ostatní.
I tak celý ten příběh bolí jako vepř už od včera, kdy jsem ho vyčerpaná dočetla. :-(
A zjistila jsem proč:
Pokud se ptáte, jestli her na city tam není opravdu nějak moc, podle Goodreads se na knize podílela ještě jedna paní, která pomáhá s pravdivými příběhy unesených dětí a dalších dramat - v tom bude asi zakopaný kocour:
Občas padne ujištění, že panička se svým Casperem prožila spoustu krásných a veselých chvil. O těch se ale dozvíme hlavně z vyprávění řidičů, do jejichž autobusů kocour utíkal, jak mohl. Doma jen jedna tragédie za druhou, a kniha celou dobu jen spěje k té největší, o které víme od začátku. Čtenáři tak nezbývá než věřit, že spolu pod tím vším skutečně strávili šťastná a dobrodružná léta.
Nádherný příběh, který doporučuji každému, kdo má rád kočky a zvířata. Doporučuji jak čtenářům mladšího věku, tak čtenářům dospělým, protože se v knize skrývá spoustu ukrytého moudra. Majitelka Caspera je člověk, který mne velmi inspiruje, strašně se mi líbí, jak krásně příběh napsala a jak dokázala vykreslit každou kočku jako živé bytosti s osobnostními rysy, přáními a svými cíli.
Oddechová kniha, která vás pobaví, ale také trochu rozesmutní.
Je to příběh, který mne opravdu chytl za srdce a vřele ho doporučuji.
Je to kniha od milovnice koček, která neumí psát. Kocour Casper musel být úžasný, ale tahle kniha měla zůstat někde na Facebooku.
Příběhy o životě zvířat má ráda, ale tohle byla nuda, některé knihy by se neměly vydávat.
Velké zklamání.
Nazev knihy mě zaujal, ale po přečtení mám dojem, že jsem se o příhodách kocoura Caspera zas tak moc nedozvěděl. Dost velkou část knihy zabírá popis života autorky a přímo s Casperem to nemá souvislost. Na internetu se o něm dají ještě dohledat nějaké zprávy a nezdá se mi, že by kniha obsahovala o moc víc, než co jsem našel.
To bylo strašné. Naprosto. V životě se mi stalo asi jen 3x, že jsem něco nedočetla a tohle je jeden z těch případů.
Styl psaní k ničemu, otravný a hloupý. Navíc z knihy tak moc odkapává autorčina touha vydělat za každou cenu nějaké peníze, že to snad ani není možné. Nejtrapnější mi přijde psát něco za kocoura. Kočky jsou tak úžasná stvoření a tohle si nezaslouží... ale proti gustu...
Co se příbehu týče, jedná se spíš o sled vzpomínek a útržky, takže k tomu není co napsat. Nevím, jak moc je to pravdivé, ale jestli je, mrzí mě to, že se autorka o ostatních kočkách téměř nezmiňuje, přestože tvrdí, že je má ráda.
Já nemám ráda kočky, já je přímo miluju a přišlo by mi opravdu hloupé vydat něco takového.
Není to první kniha, co jsem o kočkách přečetla, ale je to určitě ta nejhorší kniha o kočkách, co jsem kdy přečetla.
Jsem milovnice koček, ráda o nich i čtu a příběh kocourka Caspera je milý, zajímavý i dojemný. Ale tato knížka není vlastně literatura, je to jakýsi slepenec vzpomínek, kočičích příběhů, dopisů fanoušků, facebookových komentářů, neustálého stěhování z místa na místo včetně historických reálií jednotlivých míst a připomínání toho, že měla majitelka o kocoura strach. Mnoho věcí se v knize několikrát opakuje a pak je ještě jednou shrne Casper ve své části vyprávění. Ale není to dlouhá kniha, takže jsem s ní nestrávila tolik času, i když by klidně mohla být poloviční.
Kočičí příběh mě dostal. V poslední době jsem přecitlivělá a mám raději veselé konce. U této knihy jsem se střídavě usmívala a brečela. Smutný konec Caspera mě zarmoutil, ale kniha je čtivá a doporučuji.
Vždycky říkám, že už nikdy nebudu číst o zvířátkách!!! A je to tady zas...Dočteno, dobrečeno, zase to ve mně tolik doznívá a doznívat bude!!! :-) Bylo to překrásný!
Sice jsem se nabrečela skoro v každé kapitole, ale vyvážil to i smích a tolik krásna a dobra, která přesně ta zvířátka umí bezděčně tolik dát...Casper bude tímto žít navždy a je super, že může takhle rozveselovat i ty, kteří bohužel neměli tu ČEST se s ním svézt... A paní Susan byla taky skvělá!!!!! 6 hvězdiček bych dala! :-)
Dočteno a slzy utřeny! Ale srdíčko ještě dlouho zůstane knihou, autorčinou láskou a příběhem úžasného kocourka dojato! Jsem rozhodnutá sednout ke stolu a napsat autorce dopis, protože tento příběh nemůžu nechat bez osobního vyjádření. K nám si také našel cestu jeden podobný, a to nejen chováním, ale i vzhledem, kocourek jménem Pan Kocour a z křoví si nás ochočilo odrostlé velmi vystrašené koťátko s jizvou nejen na duši, ale i na nožce Mikeš. A já jim určitě budu při hlazení kožíšků vyprávět Casperovo příběh!
Velmi zábavný a emotivní příběh. Před nějakou dobou jsem se školou byla týden v Plymouthu a když jsem se vrátila, tak se mi strašně stýskalo. Bydlela jsem u jedné paní, která sama měla krásnou černou kočku. A po návratu jsem narazila zrovna na tuto knihu, tak jsem si říkala, že si ji přečtu. A Casper si mě rozhodně získal. Líbilo se mi, že autorka svoje vyprávění popisovala i z jeho pohledu. Byl to kocour, který miloval lidi a tak se rozhodl trávit s nimi čas v autobuse. Konec mě velice zasáhl a rozhodně jsem se nebránila slzám a doufám, že toho řidiče taky postihl trest. Sama jsem už zažila smrt mnoha svých mazlíčků, hlavně koček, protože všechny máme venku a tak se stalo, že už nám zbyl jen zrzavý kocour Macík, kterého máme už osm let. Zbytek se ztratil nebo umřel. Smrt zvířete není lehká, ale vždycky se přes ni musíme přenést a jít dál. Tento příběh mě zasáhl na správném místě. Rozhodně nezapomenu na tak výjimečnou kočku, jakou byl Casper, kocour cestující autobusem. :)
Kniha byla napsaná přímo z duše autorky. Z textu jde vycítit že je to milovnice koček. I když příběh kocoura Caspera na konci špatně dopadne, kniha chytne za srdce každého čtenáře. Čte se velmi rychle. Přečtenou jsem ji měla za pouhý 1 den.
No je pravda, že ke konci jsem se trochu dojala, ale asi to bylo situací, která se mi v poslední době děla. Příběh je rozhodně zajímavý, jen by to chtělo zvolit trochu čtivější formu, bylo to takové jakoby ušité horkou jehlou....
Netradiční kniha vyznávající se z lásky k našim čtyřnohým věrným kamarádům - kočičkám. Autorce se podařilo napsat knihu, která chytí všechny milovníky koček za srdce. Jejího "lidského" kocourka Caspera proslavilo cestování autobusem, díky němu změnila Susan svůj pohled na svět a mnohé se naučila. Ve své knize s citem a láskou vysvětluje, co všechno a proč pro vás může znamenat zvířecí kamarád. Jelikož sama chovám a miluji kočičky, stala se tato kniha pro mě jednou z nejkrásnějších na světě.
Naprosto úžasný a nádherný příběh. Jakoby mi autorka mluvila z duše. Casper musel být bezvadný kocour.
Tohlu knížku nejdřív četla moje babička a té se líbila pak mi jí půjčila a já si říkal že si jí přečtu protože mám kočky a zvířátka moc rád. Kdyby tam nebyli kapitoly kde říkají casper jak se mají lidé chovat ke kočkám a byl by tam jenom samotní příběh tak by to bylo lepší. Já jsem se i párkrát i knížky zasmál. Hlavní problém téhle knížky je to že jsou určité kapitoli které jsou nudné a člověk musí přeskakovat.