Catherine
April Lindner
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175294/catherine-FGQ-175294.jpg
4
148
148
Moderní zpracování slavného románu Na větrné hůrce Emily Brontëové. Catherine je už unavená z toho, jak se jí snaží každý vetřít do přízně jen proto, že její otec je majitelem slavného klubu The Underground na Manhattanu. Pak ale potkává nadaného, ale také velmi záhadného muzikanta Hence. Prvotní přátelství dvou mladých lidí rychle přeroste ve spalující romanci… Chelsea vždy věřila tomu, že její matka umřela náhle po krátké nemoci. Dokud nenajde dopis, který pro ni otec po léta schovával. Dopis od matky Catherine, z něhož vyplývá, že matka neumřela, nýbrž utekla. Zpáteční adresa na obálce – Klub The Underground.... celý text
Přidat komentář
Kniha byla dějově velice zajímavá. Závěr pro mne překvapující. Ale dle mého zbytečně zdlouhavý děj.
Na větrné hurce jsem necetla,ale příběh me překvapil,je vyprávění ze dvou pohledu a to matky a dcery a taky to každá vypráví ve své časové době..nelituji že jsem si ji přečetla
Velmi čtivé, příběh reálný. Myslím, že vše už bylo napsáno od čtenářů přede mnou a není třeba nic dodávat.....
Knížka byla čtivá a pro mě osobně rozhodně stravitelnější než klasika Emily Brontëové, líbilo se mi, jak autorka zvládla sympatickým a nápaditým způsobem upravit nejen původní zápletku, ale trošku i charaktery postav :-) K tomuhle příběhu se na rozdíl od Větrné hůrky ráda v budoucnu někdy vrátím :-)
Knihu jsem dostala darem a k jejímu čtení jsem se dostala až po delší době díky osobní výzvě nepřečtených knih z domácí knihovničky. Slavnou předlohu Na větrné hůrce jsem nečetla, tudíž nemám s čím porovnávat a možná i díky tomu se mi kniha velmi líbila. Dobře se čte, má spád i napětí. Určitě si plánuji přečíst předlohu, kterou mám na seznamu "chci si přečíst" už od gymplu a už teď se na ni moc těším.
Knížka se četla dobře, ale nemám ráda tenhle né moc originální přístup k psaní románů. Každopádně by tohle mohl udělat každý, že vezme už skvělé dílo , které má už po tu dobu co existuje a kvůli jeho kvalitě nějaké jméno, a přepíše ho. Má tím tah na bránu pro diváky, kteří vidí souvislost s oblíbenou příběhem a jdou do toho.
No jak už jste z mého,, vylévání srdce pochopili,, pro mě naopak znamená dát od takové knížky ruce pryč. Ale tuhle jsem dostala, tak jsem ji přečetla,.....a musím říct, že nebyla špatná, ale pr mě to stejně nemá smysl protože budu vždycky právem věrná těm neskutečně úžasným originálům.
Hodnocení 3+ Tak nějak nevím jak hodnotit abych neprozradila děj. Kniha se mi celkem líbila.Když se ale nad dějem zamyslím tak snad poprvé jsem od poloviny knihy věděla co se stalo. A když to napadlo i mě tak se divím, že to nenapadlo i hlavního hrdinu. Takže buď to byl blbec nebo je kniha v tomto dosti najivní a pro mě nesmyslná. Vzhledem k jeho možnostem bych čekala jiné chování. Ale to by pak zas nebyla kniha.Ale určitě nelituji že jsem četla.
Příjemné čtení, knihu jsem přečetla za pár dní :-) Asi se časem mrknu i na předlohu, čeká na mě v knihovně ….
Ani nevím jak se tato knížka ocitla v mé knihovně, ale příběh mě celkem rychle vtáhl do sebe. Sice místy mi to přišlo přehnaně naivní, asi už jsem přeci jen z pubertálních knížek dospěla, ale jinak to bylo hezky napsané a musím přiznat, že jsem čekala v jiný, šťastnější konec. Jen jsem musela pak přemýšlet v čem je to podobné románu Na Větrné hůrce.
Moderní zpracování slavného románu "Na větrné hůrce".
Román v původním znění jsem sice nečetla, ale tato kniha se mi líbila. Děj byl zajímavý a napínavý až do konce. Jen ten konec jsem trochu probrečela...
Myslím, že se autorka oproti JANE poučila, a tentokrát se nechala Větrnou hůrkou jen inspirovat a nesnažila se násilím vnutit 19. století do 21. století.
I přesto, nebo právě proto, je to pouze obyčejná romance pro náctileté, která má jasnou zápletku a nemusíte čekat na konec knihy, abyste se dozvěděli, jak to bylo a jak to dopadne.
Takže za mě opět ne ... .
knihu jsem dostala jako dárek. Čtení jsem chvilku odkládala, nakonec jsem se do toho pustila a přečetla jedním dechem. Žánr jiný, než čtu obvykle, proto to pro mě byla příjemná změna.
Tahle kniha je, nejspíš to nenazvu správně, ale je to slovo, které mi momentálně uvízlo v hlavě, zvláštní - ale ve dobrém slova smyslu. Ze začátku to skáče z jedné slečny na druhou, takže se čtenář musí zorientovat, kdo co vlastně v tom svém životě prožívá a co jde. Kniha se četla rychle a dobře - upřímně nechápu proč jsem jí jednou odložila. Dokázala mě u obou dívek, která zrovna byla "na řadě" vtáhnout do děje a to bezvýjimky.
Samozřejmě šlo především o příběh Catherine, která spolu se svým romantickým příběhem byla přiřazena anebo "přepsána" do příběhu Na větrné hůrce. Nechci tvrdit, že takový základní kámen či neúplnou kostru příběhu to nemělo, ale rozhodně nesouhlasím, že zpracování této knihy něco jako "je" moderní záležitost Hůrky. Tu klasiku jsem měla čest číst.
Hence jsem místy nenáviděla a místy mi ho bylo líto. Především na konci, kdy mě přesvědčil, že byl vlastně za tou maskou dobrým člověkem. O matce Chelsie jsem byla přesvědčená, že opravdu 14 let nebo kolik nebude někde na Havaii na dovolené, ale i tak ten její osud, jak skončil mě dostal.
Celkově příběh i zpracování se mi líbilo. I když jsem měla pocit, že místy to bylo uspěchané. Byl to silný příběh plný emocí, veškerých, od lásky po nenávist. Romantika s kapkou detektivky. Bylo to napsáno v reálném smyslu, což je něco pro mě a tedy k doporučení říkám, no a proč ne? :)
Mám ráda retellingy a Catherine se mi opět zalíbila. Kdysi jsem četla i samotnou Větrnou Hůrku a musím říct, že to pro mě bylo veliké zklamání. Přiznám se, že Catherine jsem přečetla až napodruhé, poprvé jsem ji odložila hned po první kapitole, zkrátka mi v té době nepadla do noty, ale tentokrát tomu bylo pravě naopak.
Děj knihy byl pěkně plynulý a poutavý, jednotlivé postavy byly skvěle umístěny do současnosti a přiznám se, že závěr mě velmi překvapil a ve finále mi bylo Hence vážně líto. Docela by mě zajímalo, jak by vypadalo filmové zpracování. Doufám, že April zase převypraví nějaký další román a je jedno, jestli bude od sester Bronteových nebo ne, určitě si ho ráda přečtu.
Opravdu nádherná kniha. Opět patří mezi několik knížek, ke kterým jsem se musela nejdříve nutit, aby se mi pouze nepovalovaly v knihovně, ale nakonec jsem je přečetla jedním dechem. Knize nemám naprosto co vytknout a předpokládám, že se k ní časem vrátím. Rozhodně patří ke knihám, které ve mně zanechaly pocit smutku, když jsem přetočila poslední stránku knížky.
Catherine doporučuji všem budoucím (předpokládám, že spíše) čtenářkám, které zatím stále váhají. Já jsem osobně v knihkupectví zprvu také váhala, ale koupě nelituji. :-)
Kniha se mi opravdu moc líbila. Je fakt, že jsem nečetla Na větrné hůrce, takže nemám s čím srovnávat, ale přišlo mi to jako napínavý dívčí román, který je svěží a plný aktuálních témat. Ke konci mi to přišlo už ale trochu moc přehnané, každopádně díky téhle knize bych se chtěla přečíst i knihu Na větrné hůrce a sama jsem zvědavá, která to u mě nakonec vyhraje. Ale knihu určitě doporučuji, četlo se to lehce a líbila se mi více než předchozí kniha Jane.
moderné spracovanie knihy Búrlivé výšiny
tak tu mám trošku problém s porovnaním pôvodného príbehu, nakoľko si ho nepamätám podrobne, takže myslím, že autorka si zobrala len základnú myšlienku a toto nové spracovanie poňala trošku inak
príbeh je rozdelený na dve časové línie, kde vystupujú aj dve hlavné hrdinky a ich príbeh sa prelína, pričom na konci knihy sa spojí
Chelsea bola celý život presvedčená, že jej matka zomrela a len náhodou sa dostane k fotkám a listom, kde sa dozvie, že jej matka zmizla
preto sa zbalí a odchádza ju hľadať na adresu, kde matka v mladosti žila
tu nachádza jej denník, z ktorého sa dozvedá príbeh lásky svojej mamy
no a tento príbeh, to je príbeh Catherine /z Búrlivých výšin/ a tu sa dostávame k pôvodnej knihe, k príbehu zakázanej lásky a jej následkov
no myslím, že pôvodná kniha nemala taký záver, ako je podaný v novej verzii a aj preto sa príbehy odlišujú