Medová past
Unni Lindell
Cato Isaksen série
6. díl >
Jednoho letního podvečera záhadným způsobem zmizí sedmiletý chlapec. Několik dní poté zahyne pod koly neznámého vozu lotyšská dělnice. Jakkoli je to nepravděpodobné, postupem času se ukáže, že obě tragédie spolu těsně souvisí. Policejní vyšetřovatel Cato Isaksen má z tohoto dvojitého případu noční můry. Čtenáři si v kriminálním románu Unni Lindellové užijí napínavou a rafinovanou zápletku a navíc se dozvědí mnoho zajímavého o současném Norsku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , PlusOriginální název:
Honningfellen, 2007
více info...
Přidat komentář
Někdo tady napsal, že tato detektivka je skvost. Nelze než souhlasit. jsem nadšená. Miluju dvojici hlavních detektivů. Baví mne jejich řevnivost.
Příjemné počtení, určitě jsou lepší severské krimi, ale já jsem spokojená. Děj plynul rychle, kapitoly jsou krátké, takže čtete, čtete a čtete. Určitě si přečtu další díl.
Dočetla jsem, ale ta mlhavost a náznaky a taky zbytečné psycho-rozhovory mezi hlavním vyšetřovatelem a nově příchozí členkou týmu mě dost rozčilovaly.
Kniha me velice bavila od zacatku do konce.Zapletka super.Postavy nektere na facku,jine normalni.Jak ze zivota ;-) Jdu na dalsi knihu autorky :-)
Zajímavá zápletka prošpikovaná těžko uvěřitelnými souvislosti a naivitou jednoho z hrdinů, potyčkami policajtů mezi sebou a hluchými místy.
Zajímavá zápletka, dějové linie, ale čekala jsem víc, abych se nemohla odtrhnout, to zase ne... Vadila mi vzájemná nesnášenlivost vyšetřovatelů, snad budou v dalších dílech líp vycházet.
Zprvu jsem se ve všech těch detektivech ztrácela (přece jenom je dneska moderní mít 1-2 vyšetřovatele), ale nakonec jsem si udělala obrázek a hned se pokračovalo lépe. Zajímavý příběh, pro mě velmi překvapivé a nápadité rozuzlení.... ale i zde se občas našly hluché části, které bych klidně vyškrtla.
Od první stránky do poslední z knížky přímo čiší depresivní atmosféra. Nesympatičtí nesnášející se detektivové, nevrlí místní obyvatelé se svými problémy, bolest nešťastné zoufalé matky, která přišla o dítě, neutěšené prostředí všude kolem, všeobecně špatná nálada hrozící přejít i na čtenáře...
Drsný příběh, lépe řečeno tři příběhy, odehrávající se souběžně vedle sebe a prolínající se, tři mrtví a tři grázlové s diagnózami psychopatie, schizofrenie, pedofilie.
Psychologický příběh, který se z hlavy hned tak nevypaří.
Výtečná detektivka,po začátku než jsem se dokázal zorientovat jmény měla spád,není míst bez napětí.Už se těším na další.
opať jedna výborná nórska detektívka! zo začiatku ma to veľmi nebavilo, ale potom sa to \"rozjelo\". Prekvapivé vyvrcholenie, možem len doporučiť.
Perfektni detektivka,prectena za 2 dny,urcite ji muzu doporucit,obsah si budu pamatovat jeste dlouho.
napisane lahkym perom, obcas krkolomny preklad, nevyhodou je zbytocne vela postav, ktore si clovek nestiha ani oblubit ani sprotivit, prekombinovana detektivna zapletka, vlastne niekolko zapletiek....
Přátelé, Medovou past si nenechte ujít! Obálka s neotřelou grafikou skrývá skvost.
Jedním z častých komentářů nadšených čtenářů je: „Nemohl jsem se od toho odtrhnout, četl jsem to do noci.“ Mně osobně se to už dlouho nestalo, ale s touto knihou jsem to táhla do jedné ráno. Aby ne, když stupňující se napětí zkracuje kapitoly na dvě tři stránky (situaci „ještě jednu kapitolu“ určitě znáte).
Oba zločiny avizované v anotaci se stanou na prvních šestnácti stranách a pak už to sviští – snad žádná postava, která vstoupí na scénu, nemá čisté svědomí. Vyslýchaní očividně něco tají, až si čtenář přeje, aby norská policie byla trochu razantnější a svědky pořádně „zmáčkla“. Abychom si ukousali nehty, zvlášť když k tomu kapitola končí větou typu: „A pak otevřela dveře do sklepa.“ Když ne přímo ve sklepě, tak v duši má nějaké tajemství každý – potlačované city, frustrace, problémy, se kterými se není komu svěřit. Tento román je přímo prošpikován negativními emocemi – rozvedení rodiče spolu nevycházejí, dospělí bratři stále trpí odchodem otce, postarší sousedka nenávidí děti, pubertální dcera nemůže vystát svoje rodiče. A náš vyšetřovatel denně trpí nucenou spoluprací s nechtěnou kolegyní, navíc v tak příšerném vedru. Je toho tolik, že nakonec prostě k nějakým smířením dojít musí. Než se tak ale stane, jsou nám předestřeny několikery kruté nespravedlnosti – odchod z chudé oblasti do země s vysokou nezaměstnaností nebo adopce dítěte do země, která se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejlepší životní úrovně vůbec nemusí být výhrou.
Unni Lindellová nám sděluje, že nebezpečí je nenápadné a blíž, než bychom čekali. Zvlášť při částech ukazujících, jak snadné je vlákat děti do pasti člověku zatrne, je to totiž dokonale uvěřitelné. Ignorované „neškodné“ zlo může přerůst v něco, s čím už si neporadíme. Mějme proto oči otevřené (a hlídejme si psy a děti).
Z počátku jsem se nemohla do knihy zakousnout, ale po pár stránkách mě naštěstí pohltila. Je to spíš odpočinkové čtení, donutí vás přemýšlet, ale mrazení v zádech nečekejte. Přesto je to svižné a propletené tak, že do poslední stránky netušíte, jaká je skutečně pravda. Chtělo to možná ještě trochu větší vykreslení postav a vztahů mezi nimi... Takhle ve mně autorka vyvolává pocit, že si ponechává otevřená vrátka a že bližší seznámení bude až v dalších knihách se stejným vyšetřovacím týmem. Nebránila bych se...
Štítky knihy
detektivní a krimi romány norská literatura
Autorovy další knížky
2012 | Medová past |
2013 | Cukrová smrt |
2013 | Temný muž |
2010 | Strašidýlko Nela a noční škola: první pravda |
Dost rozvláčná detektivka s velkým týmem vyšetřovatelů. Jejich vztahy, spory a dohady mě vůbec nebavily číst. Navíc nevím, proč autorka použila vzájemně si podobná jména a příjmení postav, to je pro čtenáře matoucí a jen k naštvání : Noman - Nyman, Ellen - Elna, Randy - Ronny, Ina - Inga, Marie, Marian. A zcela nepravděpodobná scéna, kdy někoho mechanicky tlučou do hlavy dřevěnou baseballovou pálkou (pořád, pořád, pořád) a on se pak zvedne a běží s těžkým břemenem, tak ta byla na dovršení přepísklá a hloupá. Znovu bych to určitě nečetla.