Causa Mortis
Jitka Hladká , Marek Hladký
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/358960/mid_causa-mortis-Ruh-358960.jpg
3
36
36
Kriminální příběh s prvky hororu objevuje pro českou literaturu dosud neznámé prostředí. Ústav soudního lékařství kdesi v Praze. Ponuře důstojná budova, kam už po celá dlouhá desetiletí vede poslední cesta těch, které zastihla smrt. Přirozená i nepřirozená. Oběti nehod, vražd i sebevražd. Zde se stanoví příčina smrti – Causa Mortis. A mrtvý se jen stěží může bránit, je-li pitevní zpráva falešná. Novou přednostkou ústavu se stává MUDr. Judita Marková, která postupně přichází na to, že za formálně dokonalou fasádou ctihodné instituce funguje skrytá mafie, která zahrnuje nejen soudní lékaře, laboranty a sanitáře, ale také zkorumpované soudce, policisty a státní zástupce. Když se dr. Marková dostane až k samotnému jádru tohoto zla, hrozí jí vážné nebezpečí, že na ni samotnou bude čekat pitevní stůl. Citlivé čtenáře varujeme. Vždyť co si například počít s informací, že po pitvě se mozek nevrací do hlavy, ale zašívá do břicha…... celý text
Přidat komentář
Já nevím, proč má tato kniha tak nízké hodnocení. Nepřišla mi vůbec špatná. Jestli někdo očekává senzaci nebo bizár, asi bude zklamaný.
Tohle je kriminální příběh. Z prostředí Ústavu soudního lékařství. České prostředí z toho přímo čiší. Intriky, korupce, zahlazovaní skutečností, drobné i větší podvůdky. Příběh je trošku náročnější na pozornost a je zde pár nelogičností, ale mne zcela upřímně bavil. A navíc jsem se dozvěděla spoustu nových informací ať už jde o funebráctví, tak o samotné pitvy.
Konec příběhu...ještě to musím zpracovat.
3,75/5
No...trošku chaotické, to jo, ale když to shrnu, připomíná mi to film Srdcová sedma, který ukazuje dvě linky děje "když stihneš metro a jsi doma dřív" a když "nestihneš metro a jsi doma jako vždy" - tak mi to ke konci přišlo. Asi se to sice Juditě celé zdálo, ale i tak dobré, když to pojala jako variantu a vlastně se tomu celému možná vyhla a nepotkalo ji to. Ale jinak vážně nic moc, dávám do knihobudky....
(SPOILER) Po relativně slibnem začátku a vývoji děje se knížka změnila v totální chaos zakončený úplně divným koncem. Celé se jí to zdálo? Nebo ten konec byl sen? Nakonec nejlépe z toho vychází obálka knihy....
Mě tedy kniha chytla od první stránky, četla se mi dobře, zaujalo mě prostředí pitevny. Je pravda, že ke konci už mi děj přišel takový zvláštní. Nicméně jsem dočetla, a přišlo mi to jako takové nenáročné čtení, se zajímavým tématem, i když jsem si od ní slibovala víc.
Příběh se odehrává na pražské patologii, která je propojená s mafii a policií. Jedna věc mě dost zaujala - dozvěděla jsem se, kam se dávají orgány po pitvě. Kniha mě moc nenadchla, měla celkem rychlý konec.
Jsem taková stará konzerva a možná proto nemám sny v knihách vůbec rád. Podle mne většinou vůbec neposouvají děj a jenom zdržují od vlastního příběhu. V této knížce jsem si jich užil až moc a tak nejsem na konci ani trochu nadšen. Snad rozumím snaze po originalitě a nové umělecké kvalitě a tak přeji nové generaci čtenářů hodně takových děl plných kouzel vyvolávajících nekonečný úžas nad tím, co vše se dá vyfantazírovat.
Tohle bylo hodně špatné... Při tom tam mohl být opravdu skvělý potenciál... Kniha je nudná a strašně se táhne.
Velká škoda že kniha nenabídla v obsahu co slibuje.Jinak prostředí pitevny?Dobrý nápad.
Velmi průměrná kniha s nedořešeným spádem děje. Autoři jsou dobří vypravěči, chválím i použitý jazyk, ale bohužel nevygradovaný děj se neblíží kriminálnímu příběhu tak, jak je v anonci slibováno. Drží ho jen fajn nápad s prolínáním snu a skutečnosti. V polovině knihy už to bylo téměř k nečtení, konec to malinko vylepšil.
Řekla bych, že tahle kniha mi dala pouze náhled na to, jak to probíhá na pitevně a co se může dít s těly mrtvých lidí. Za mě nic moc.
Kniha se dobře četla, je to taková normální kniha, něco málo mi nesedělo a občas mi bylo proti srsti některé oslovování, ale jinak to tak špatné nebylo.
Já za sebe bych knížku klidně doporučila, ovšem jen těm čtenářům, kteří neomdlívají při ostřejším slovu nebo braní krve. Nejde o žádnou literární pecku, ale je to čtivý příběh přiměřené délky a tak proč ne. Zkuste ho.
Ne, ne, ne. Z tak zajímavého námětu autoři udělali nezajímavou, pomalu se táhnoucí knihu. Proč děj trochu nerozvinout, vždyť měli tolik možností! Pro mě však zklamání i z jiné strany - neplést si pojmy s dojmy! Nemám ráda slovní spojení bojoví psi, ale to se ještě dá překousnout. Čtenáři však mylně na každé páté stránce čtou soudní patolog, které je chybné! Soudní lékařství a patologie jsou dva naprosto odlišné obory a tohle slovní spojení mi nešlo přes oči. I proto knihu nedoporučuji. Mě se prostě nelíbila z více důvodů.
Jedná se spíše o vyprávění, kde prostředí pitevny slouží jen jako jakási kulisa. I když autoři píší opravdu čtivě a příběh doslova utíká pod prsty, tak jsem se nemohla ubránit celkovému zklamání. Kniha bohužel nenabízí to, co slibuje, což je velká škoda. Potenciál totiž opravdu měla, jen jej autoři vůbec nevyužili.
Více v mé recenzi v záložkách.
Mé hodnocení k této knize si můžete přečíst v sekci Recenze: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/snazim-se-te-chranit-9093
Možná i spoiler? Tentokrát si neodpustím komentář, ale hodnocení ano. Celá kniha je jako velká matrjoška a její jednoslovná podstata a skutečnost je uschována v té nejmenší poslední minipanence na samém konci knihy. Tady jsem tentokrát zalitovala, že nemám zlozvyk některých čtenářů, co se nejdříve kouknou na konec knihy, než ji začnou číst. Každopádně si ušetří tvrdou realitu, která se odehrává v blízkosti smrti. Podrobné a nechutné popisování pitvy, u které smrt a ostatky člověka nemá žádnou důstojnost. Chápu jiný úhel mladého a otrlého člověka dnešní doby, ale ti, kdo již ztratili někoho milovaného a blízkého a pořád mají po jeho odchodu bolest na srdíčku, to asi chápou jinak. Já uznávám potřebu, užitečnost a realitu pitvy, ale nemusím ji znát až do takových nuancí, mozek do břicha a místo něho buničina. Vždyť nebožtíkovi je to už šumáfuk :( A nepomohly ani vzletné citáty, že mrtví učí živé. Mě ne. No na každý pád jsem si vyhledala, v jakých případech je pitva povinná a zjistila, že málokdo má šanci se jí vyhnout. A z těchto důvodů vytýkám autorům, že celý děj knihy je vlastně od začátku až do konce obyčejné vodění za nos. Takže tohle si znovu už nikdy nepřečtu a ani nic podobného číst nechci.
Z této knihy mám dost rozporuplné pocity. Na jednu stranu se kniha velmi dobře četla a začátek byl skvělý. Navíc bylo prostředí pitevny a celkově poznávání, jak funguje pohřební ústav, hodně zajímavé. I když některé popisy byly dost děsivé, tak jsem se dozvěděla hodně nových informací. Na druhou stranu byl konec hrozně překombinovaný a nedotažený nebo mi něco uniklo, ale po dočtení jsem měla ještě hromadu otázek. Zase jednou kniha, která mohla být klidně delší. 3,5*