Cecília Valdésová alebo Anjelský pahorok

02.04.2018

Exotika - Kuba v 19. století ....

A samozřejmě příběh lásky - krásné Cecilie k bílému muži...

Reálný popis společnosti té doby, její mentalita, zvyky...otrokářství...

Myslím moje první seznámení s kubánskou literaturou.

27.09.2015

Já musím bohužel přiznat, že mě kniha nebavila. Uznávám, že jsem při čtení nebyla v tom nejlepším rozpoložení, ale nakolik a zda vůbec to ovlivnilo mé hodnocení, si netroufnu říct. Asi tak 150 stran jsem měla dojem, že autor stále mapuje postavy před zahájením očekávaného děje. Čtivější to začalo být až po odjezdu na farmu, tedy zhruba v poslední čtvrtině knihy, což mi nestačí. Zajímavé pro mě byly občasné zmínky o praktikách obchodu s otroky.

05.11.2013

Občas mi připadalo, že si autor není jistý vztahem k Leonardu Gamboovi. :-)
Jinak nemám co vytknout a hodnotím kladně.

15.06.2012

Román vyšel v roce 1882 a dalo by se o něm celkem v klidu říct, že je to Austenová po kubánsku. Děj se odehrává mezi lety 1812 - 1831 a Villaverde ukazuje čtenářům tehdejší kubánskou společnost, v níž byli nejvýš běloši a až pod nimi míšenci a černoši, kteří byli z velké většiny otroky. Pánové z bílé společnosti si rádi zašpásovali se ženami různých barev a světlejší mulatky zase pokukovaly po bílých pánech, protože doufaly, že si polepší. To se samozřejmě neobešlo bez následků a pak se může život pořádně zamotat. Příběh románu je vcelku prostý, žádná velká překvapení, čtenář dopředu víc ví, než tuší, a autor snad ani nemá v úmyslu nějak šokovat či překvapovat. Celé je to napsané velmi svižným a čtivým stylem, ze kterého právě pramení to, že jsem tuto knihu srovnal s Austenovou, protože i zde platí, že nejde ani tak o to, co je napsáno, ale jak je to napsáno. A tak jsem rád za tenhle exkurz do kubánské společnosti, díky němuž jsem se seznámil se zástupcem kubánské literatury 19. století.