Čeka, bomba, rokenrol
Pauls Bankovskis
Tento retrospektivní pohled na éru socialismu v Lotyšské SSR je považován za jeden z nejvýraznějších lotyšských románů posledních let. Bankovskis v něm odhaluje, jaký byl svět za železnou oponou v letech 1978–1989: zmatek plný fám, bolesti, úzkosti a nesmyslnosti. Setkáváme se tu s věčně opilým básníkem Harijsem Miķelsonsem, který se s úmyslem vylepšit svůj kádrový profil stane konfidentem sovětské tajné policie, s vysloužilým generálem, jenž z neznámých důvodů spáchá sebevraždu a svůj dům odkáže právě Miķelsonovi, s nadějnou plavkyní Evou Kallasovou, prožívající nenaplněný románek se západoněmeckým špiónem Jorenem, který nemá ponětí o tom, pro koho pracuje a jaký užitek vlastně jeho špionáž má. Je tu také brutální násilník Zmiják se svými kumpány, Jozefs, čerstvě odvedený do armády, a nekonečná řada dalších postav. V lotyšské zkušenosti s tím, jak se žilo „za totáče“, se možná pozná i leckterý český čtenář.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
Čeka, bumba & rokenrols, 2002
více info...
Přidat komentář
Sonda do propletených (a leckdy i pohnutých) osudů odehrávajících se v posledních několika dekádách minulého století nejen v Lotyšsku. Pro ty, kterým není taková tématika cizí, celkem zajímavé čtení.
Na pozadí života v Lotyšskej SSR v posledných dekádach existencie Sovietskeho zväzu autor skladá príbehy smutných osudov hlavných hrdinov. V románe nejde až tak o retrospektívu, pohľad na život za minulého režimu. Ten je iba kulisou.
Podstatné sú postavy. Nedá sa povedať, že ich osudy sú bežnými životnými dráhami bežného sovietskeho človeka. Smrť v Afganistane, znásilnenie, kriminál, nútená spolupráca s KGB, účasť na likvidácií černobyľskej havárie. Každý z hrdinov si nesie svoje vlastné ťažkosti sám, spája ich iba šedivá sovietska každodennosť. A tenké nitky, ktoré autor postupne splieta dohromady, aby zaistil smer, vývoj deja, a akési vyvrcholenie.
V príbehu vystupuje na môj vkus až príliš veľké množstvo takpovediac hlavných postáv. Rozprávanie je tým pádom veľmi kúskované. Na celistvosti mu nepridávajú ani texty písané kurzívou, ktoré sú raz návratom do minulosti, inokedy takto autor uvádza myšlienky postavy atď. Na zobrazenie bežného života sú zlomové udalosti až príliš extrémne, na skladačku neobvyklých príbehov zas príliš všedné. Celý román na mňa pôsobil akýmsi šedivým, trochu neurčitým dojmom. Ale kto vie, možno to práve takto autor chcel...
Koho neodradí příliš dlouhý rozjezd, tak se zamotá do čtivého klubka propletených příběhů až příliš mnoha hlavních postav, které, ač jsem se párkrát i zasmála, vyznívají dosti pochmurně. Baví mě to prostředí LSSR a reakce lidí na dobové události (smrt Brežněva aka co s námi bude? x bouchne Černobyl a z nedostatku informací to nikoho nevzrušuje) - je to takový lotyšský mix Pelíšků a Občanského průkazu. Ke konci knihy je tam i docela dost (možná až moc) nevkusné erotiky. Ale all in all, já se docela bavila!