Čeká nás pohroma?
Andor Šándor
Životní příběh generála tajné služby. Generál v záloze Andor Šándor... Bezpočet lidí ho zná z médií i z jeho přednášek a naslouchá tomu, co říká elegantní pán v dobře střiženém obleku. A jako by s pořád trochu velitelským držením těla. V angličtině, kterou umí ing. Šándor tak jako u nás málokdo, se tomu říká body language. Kdekdo se ale musí ptát: Co všechno má už ten člověk za sebou, kromě toho, že vedl před lety vojenskou tajnou službu a že ho dnes známe jako bezpečnostního experta? Čím prošel a kudy se ubíral jeho život? Jaké má přátele? A jaké nepřátele? Na tyto otázky odpovídá kniha generálových pamětí, která nyní vstupuje na český knižní trh. A nejsou to běžné memoáry s popisem vlastního života od dětství až do moudrého stáří. Šándor své vzpomínky zpestřuje ostrými úvahami, historickými obrazy, někdy až ironickými komentáři a výhledy do možná dost nebezpečné budoucnosti. Působí dnes, když ho vidíte, jako politik, kterého byste možná rádi volili. Jako muž, co umí odpovídat na otázky. Byl v životě velitelem pěší roty, učitelem angličtiny, vojenským diplomatem, podšéfem a šéfem vojenské rozvědky – v otázkách ozbrojených sil a politiky se skvěle vyzná dodnes. A říká v knize například: „Spoléháme na proslulý článek pět Washingtonské smlouvy, kde se mluví o pomoci členské zemi NATO ze strany jejích spojenců, a nechceme brát v potaz fakt, že spojenci ohroženému státu pomohou v rámci svých možností a svého uvážení. Takže mu třeba mohou poslat vlak s balenou vodou, čtyřicet tisíc přikrývek a bedny s brufenem...“... celý text
Přidat komentář
Kniha, která rozšířila mé obzory a přiměla mě k nejednomu zamyšlení. Co bych chtěla vytknout, je občasné rychlé přeskakování témat a místy jen jejich nakousnutí.
Zklamání. Od Růžka se s pamětmi různých českých generálů u tajných roztrhl pytel. U Růžka jde sice o chronologický popis v podstatě spíš zábavných banálních historek, jenže tato kniha neplní ani to. Asi ani neví co plnit chce. Popis karierniho postupu Šandora je poněkud vágní, občas prostřihnut nějakou melancholickou historkou z mládí. Což ale lze vzhledem zivotopisnym ambicím spionske knihy pochopit. Z této části pro mě byl nejzajímavější přechod do civilní bezpečnostní sfery. Problém soudržnosti knihy začíná ke konci, kdy kniha sklouzává k něčemu co bych označil jako nářek bílého může vyššího věku. Nic proti tomu, názory i s kterými nesouhlasíme mají zaznít, ale kniha pak žánrově neví čí je. Na prognostickou knihu je zas slabá část která navrhuje pouze minimum řešení ačkoliv trendy a hrozby jsou pro soudobou Evropu vytěženy vyčerpávajícím způsobem. V pomyslných řešení ke kvalitním částem patřil popis výzbroje kterou by AČR měla disponovat a to až do úrovně jednotlivých zbranovych systémů. To potom ale ostře kontrastuje s částmi kdy je například na jedné straně popis pražské gay pride očima generála. zcela mimo jakýkoliv předcházející nebo následující kontext či komentář. Jako by to bylo takové mrk-mrk na čtenáře že těch pár gayů je něco čím si zavinujeme svůj úpadek, ale bál se to říct nahlas i když jinde v knize se bije v prsa jako nekorektní kritik dnešní doby. Chcete zábavné storky z tajných služeb? Kupte si Růžka. Chcete aspoň trochu názvosloví, více konkrétnosti (i když možná lživé) Kupte si Randaka se Spurným a Bizony 007. A chceteli si udělat názor kam ten svět spěje tak si raději kupte Friedmana. Ti všichni dělají svoje téma lépe než kniha co chtěla chytit příliš zajíců na malém rozsahu a která spíš působí jako pojistka autora který když se jeden z mnoha nacrtnutych scénářů vyplní bude moct říct že on to rikal.
Velice solidní kniha ,určitě by si jí každý kdo chce mít názor na vývoj a politiku po roce 89 měl přečíst.
Poutavé vyprávění brigádního generála v záloze. Andor Šándor je bývalým náčelníkem Vojenské zpravodajské služby ČR a dnes uznávaným odborníkem na otázky bezpečnosti a hrozby terorismu. Zajímavá kniha vzpomínek i úvah nad dnešním světem. Přečetla jsem ji s velkým zájmem, i když jsem ji dlouho odkládala kvůli podbízivému názvu, který však knihu nevystihuje.
Velmi zajímavé vyprávění. Člověk na svém místě. Jen škoda že, spousta záležitostí je jen nakousnutých a nelze zveřejnit více. :-/
Velice odborně a kvalitně zpracováno, spoustu věcí se jinak než od bývalého generála tajné služby nedozvíte. Škoda jen, že některé informace nemohl prozradit a musel téma "obejít". Jinak velice poutavý a zajímavý náhled na bezpečnost ČR, EU, ale i světa.
Doporučuji.
Člověk může nahlížet na knihu ledajak. Mě se díky ní propojila spousta informací. Rozhodně mohu doporučit.
Štítky knihy
tajné službyAutorovy další knížky
2018 | Planeta Země: Kruté místo k žití |
2016 | Čeká nás pohroma? |
2017 | Jak přežít nejen teroristický útok |
2024 | Jak přežít násilný útok |
2010 | Ľudský faktor v spravodajských službách |
(SPOILER) Nejzajímavější informace pan Šándor z pochopitelných důvodů uvést nemohl, maximálně je pouze lehounce naznačil. Z knihy se tak dozvídáme o jeho "běžném" životě, názorech na politiku či náš národ nebo čteme jeho vhledy do mezinárodních vztahů, a to se zvláštním zřetelem na vojenství a bezpečnostní či zpravodajské služby. Zaujalo mě, že ten úchylný Barták chtěl nechat pana Šándora zavraždit. Tato kauza mně unikla, nebo jsem ji za ta léta dokonale vymazal z paměti. Řadu názorů pana Šándora nesdílím, zejména jeho ne příliš lichotivé hodnocení naší moderní historie. V případě odmítnutí Mnichovské dohody by bylo Československo bráno jako válečný štváč, nikdo by nám nepomohl a období okupace i lidské ztráty by byly daleko těžší. Zrovna tak bych neřekl, že za protektorátu jsme měli více udavačů než hrdinů. A hrdinové nebyli zdaleka jen parašutisté ze skupiny Anthropoid, vojáci v zahraničním odboji a účastníci Pražského povstání. Naopak s panem Šándorem souhlasím s tím, aby se naše armáda těšila větší úctě obyvatel i finanční podpoře státu. Celkové hodnocení knihy: 75 %