Celibát
Józef Augustyn
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74118/celibat-74118.jpg
4
2
2
Celibát : jeho duchovní předpoklady a bohatství a jak k němu správně vychovávat. Kniha splňuje požadavky solidní pomůcky při výchově k celibátu. Zprostředkovává totiž o něm důkladné znalosti, probouzí úctu a lásku k němu a poskytuje cenné pokyny, jak jej prožívat. Poukazuje též jasně na jeho evangelijní, duchovní a pastorační motivaci. V tomto smyslu lze toto dílo právem označit za průvodce vedoucího bezpečně po úzké a strmé cestě, ukazujícího na vrchol, určujícího trasu výstupu a zároveň chránícího před zblouděním. Kniha odpovídá na potřebu seminářů a řeholních domů při reflexi celibátu, která vyrůstá z nových civilizačních okolností, v nichž se církev ocitla. V knize je reflektován dokument papeže Jana Pavla II. Pastores dabo vobis, jenž zdůrazňuje, že by církev při formaci bohoslovců měla vzít v úvahu tuto novou civilizační situaci, v níž žijí a pracují dnešní kněží.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2000 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Celibat. Aspekty pedagogiczne i duchowe., 1999
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
sexualita katolická církev kněžství celibát
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sexualita v našem životě |
| 2000 | Celibát |
| 1994 | Jak se zpovídat |
| 1995 | Deprese - City - Strach |
| 2000 | Křivda, odpuštění, smíření |
Knížka je psaná pro bohoslovce a jejich vychovatele, proto velkou její část nelze uplatnit na laický celibát ani na celibát ženský (např. řeholnic). Přesto pokládám leccos z ní za přínosné.
Páter Augustyn má podivně archaické názory na homosexualitu, ale zároveň vychází z II. vatikánského koncilu. Láska a individuální přístup k bohoslovcům má pro něj přednost před represí a uniformním drilem. Sexualitu prý nemají bohoslovci potlačovat, nýbrž integrovat do celibátu.
Pro mne osobně, ač s autorem mnohdy nesouhlasím, přínosná čtenářská zkušenost, protože knih na toto téma je pomálu.
Řadu jevů, o nichž autor mluví, jsem znala ze zkušenosti, a přesto bylo užitečné dočíst se, že jiní lidé je vnímají stejně. Třeba skutečnost, že vztah celibátníka k bližním může být hlubší, důvěrnější a duchovnější díky jeho svobodě od erotiky; rozptýlení celibátníkovy lásky, jež nemá výlučný předmět v partnerovi, po všem a všech ve světě; fakt, že celibát je „milost pozvání k lásce mnohem větší", než může být láska manželská; zkušenost celibátu jako zdroje klidu a niterné radosti; podstata askeze jako augustinovského „vítězství (duchovní) rozkoše nad jinou rozkoší"; nebo důležitost celibátních přátelství.
Zaujal mě koncept nevěry v celibátu a myšlenka, že je božím šílenstvím, nepochopitelným pro obyčejného člověka. Ze všeho nejvíc mě bavil oddíl o theologii celibátu, kde se mj. připomíná, že rovněž v něm je tělo nástrojem k vyjádření lásky (objetím, úsměvem atd.). Rozebírá se tu také Ježíšovo rozhodnutí pro čistotu, aby se mohl obětovat každé ovečce, a ne jedné jediné, a aby mohl umocnit svou existenci: být víc sebou.
* „Askese znamená vnitřní úsilí lidského ducha, aby se člověk nedal strhnout a pohltit různými proudy vnějšího světa, ale aby vždy zůstal sám sebou a zachoval si lidskou důstojnost.“ (sv. Jan Pavel II.)
* „Sexuální čistota se může stát v každém člověku duchovní energií, která osvobozuje lásku od sobectví a agresivity.“
* Pro Krista je celibát „čímsi přirozeným a spontánním, ale také zásadním a základním“. (Giulliet)