Černá je řeka legionářů
Otto Janka
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38147/mid_cerna-je-reka-legionaru-nIV-38147.png
4
14
14
Životní příběh jednoho z českých příslušníků Francouzské cizinecké legie. Osou vyprávění jsou zážitky z války v Indočíně.
Přidat komentář
Příběh českého mladíka, který po vítězství komunistů ve volbách v únoru 1948 jako 18 letý s kamarádem opustí republiku. V utečeneckém táboře v Německu se nabízí možnost vstoupit do cizinecké legie, které oba mladíci využijí. V knize poutavě popsána celá anabáze v legii až do porážku Francie v Indočíně v roce 1954. Zajímavé je setkání Jana v Indočíně s plukovníkem Karlem Horou jeden ze slavných českých příslušníků francouzské cizinecké legie. Na podobné téma napsal Karel Hora výbornou knihu Moje matka cizinecká legie.
Na toto téma asi nejoblíbenější kniha ke které se rád vracím. Velmi dobře se čte, spousta zajímavých informaci.
Po přečtení pár prvních řádků jsem byl ke knize trochu skeptický, ale pak jsem svůj názor velmi rychle poopravil, protože kniha se čte jedním dechem. Zajímavé srovnání jak s moderními publikacemi o životě v legii (např. "Špalek" - Moderní cizinecká legie očima výsadkáře) nebo naopak již historickými (L.M. Pařízek - Legie sebevrahů). Dalším kladem je také bohatá fotografická příloha. V každém případě rozhodně doporučuji, pro fandy LE povinná četba a zaujme i ostatní běžné čtenáře.
Původně se mi do té knihy nechtělo, ale jsem ráda, že jsem se k ní dokopala, protože je prostě úžasná! :)
Štítky knihy
války cizinecká legie Indočína
Autorovy další knížky
| 1984 |  Zloděj snů |
| 1990 | Jsem Sioux! |
| 2000 |  Češi v cizinecké legii |
| 1995 | Černá je řeka legionářů |
| 1978 | Naše přehrady |
Čtivě převyprávěný příběh Jana Ryšavého. Jako čtrnáctiletý se přihlásil k plnění zpravodajských služeb pro velitelství pražského povstávání v roce 1945. V roce 1948 byl před maturitou vyhozen ze školy kvůli roznášení protikomunistických letáků. Nakonec uprchl (díky nedodělané maturitě nemohl ani v zahraničí dále studovat) a v 18 letech vstoupil do Francouzské cizinecké legie, kde nakonec získal nejvyšší vyznamenání. Knížka se čte opravdu jedním dechem, hezky se v ní podařilo zachytit atmosféru bojů v Indočíně, kdy slušná část legionářů postupem času pochopila, že tato válka je prohraná.