Černá kniha komunismu 1.
Nicolas Werth , Stéphane Courtois , Jean-Louis Panné , Andrzej Paczkowski , Karel Bartošek , Jean-Louis Margolin
Bestseller věnovaný komunismu, jeho historii a zločinům.
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1999 , PasekaOriginální název:
Le Livre noire du Communisme, 1997
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četl, jakmile vyšla. Pokládám ji za jednu z nejdůležitějších historických prací o komunismu. Je to spíš referenční záležitost, ale aby člověk mohl zkoumat příčiny, musí znát následky. A ty jsou strašné.
zrůdnosti komunismu by si měl přečíst každý pak by snad všechny komunistické strany mohly zmizet v propadlišti dějin
V době, kdy obě Černé knihy vyšly, se jednalo (alespoň u nás) a přelomová díla, které odkryla hrůzy páchané v komunistických režimech po celém světě. Podle mého dobrý odrazový můstek pro ty, kteří mají o komunismu v praxi zatím jen neurčité ponětí. Trochu kriticky se stavím ke statistickým údajům, které podle mě občas působí trochu přifoukle. Tak či tak čtení, které by neměl nikdo vynechat.
Ale ta myšlenka (lze-li to tak zjednodušit) opravdu není obsahově nedestruktivní, to ani náhodou. Při četbě Uljanovových spisů (možná s překvapením) zjistíte, že jde o soubor teroristických pokynů a příruček. Vůbec nešlo o to, že by Džugašvili něco překroutil, on to jen zdokonalil.
Velmi slušně odvedená prácička o tom, co dokáže obsahově nedestruktivní myšlenka když se dostane k moci a začne popírat sebe samotnou.
Štítky knihy
gulagy komunismus Sovětský svaz ruská revoluce komunisté totalitní režimy zločiny komunismu Kominterna (Třetí internacionála) oběti komunismu
Skrýt reklamy
Jak už název napovídá, knížka mapuje zločiny komunismu. V jednotlivých kapitolách zachycuje největší zvěrstva, kterých se dopustil, například velký hladomor v letech 1932 až 1933, Velký teror probíhající v letech 1936 až 1938 atd. Je to solidně napsané, informací se čtenář dozví vcelku dost (na druhou stranu, víceméně každé z kapitol by mohla být věnována samostatná knížka). Na konci každé kapitoly najdeme seznam citovaných zdrojů. Perfektní je, že se tu a tam objeví i třeba doslova citované nařízení některého z vysoce postavených komunistických pohlavárů nebo i vzpomínky perzekuovaných, hned to dává popisu událostí jiný rozměr.
Radostné čtení to každopádně není, je až zarážející, s jakou brutalitou postupovali proti vlastním lidem, deportace celých národů do oblastí, kde nic nebylo připravené, a tudíž to končilo zcela zbytečnými obětmi. Rekvizice zemědělských plodin, které byly určeny na setbu a díky tomu byl v dalších letech vyvolán hladomor