Černá krabice
Joe Hill (p)
Judas Coyn býval jedním z death-metalových bohů. Jeho výstřelky z mládí jsou proslulé, stejně jako záliba v podivnostech. V jeho děsivé sbírce se najdou sadistické filmy, ale také kuchařka pro kanibaly nebo oprátka z oběšence. Největším klenotem je ovšem předmět, na který narazil v internetové aukci: Prodám nejvyšší nabídce ducha svého nevlastního otce... Za tisíc dolarů se Judas stane pyšným majitelem saka po mrtvém muži, v němž údajně přebývá jeho duch. Judas nemá strach. S duchy bojoval celý život – s duchem násilnického otce, duchy lásek, které bezohledně opouštěl, členů kapely, jež zradil. Jeden duch navíc ho stěží rozhodí. Když ale dorazí jeho poslední objev, v úhledně zabalené v černé krabici, Judas zjistí, že inzerát nelhal. Boj o holý život začíná.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2022 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Heart-Shaped Box, 2007
více info...
Přidat komentář
Tady jablko opravdu nepadlo daleko od stromu a Joe Hill svého otce nezapře. Námět tedy opravdu vypadá, jako by vypadl tátovi ze šuplíku a nějak už na něj neměl chuť, tak ho dal juniorovi na rozvedení do debutu. Z knihy je znát takový ten mladický elán, kdy se autor s ničím nemaže a nebojí se opravdu brutálních výjevů a nemá problém s hodně morbidními až úchylnými motivy, což se navíc k hlavní postavě, metalovému hudebníkovi, skvěle hodí a jeho záliba ve sbírání děsivých artefaktů mi přijde originální. I proto se mi začátek dost líbil a zápletka mi přišla naprosto bravurně rozehraná, atraktivní a čtivá. Nápad s koupeným duchem, kterého se nelze zbavit, je poměrně zajímavý a ne až tak tradiční, proto mě trošku mrzelo, jak Hill vše popisuje až moc doslovně a přímočaře a vlastně nedává prostor čtenářské fantazii. Ve druhé polovině tempo trošku opadne a popisy akce jsou trošku chaotické (několikrát jsem se k nim musel vracet, abych se zorientoval), což dojem malinko sráží. Konec to ale zase vrátí k nadprůměru a přiznám se, že mnohými kritizovaný happyend mi v tomto případě nevadil. Měl-li bych použít filmovou terminologii, Hill napsal kvalitní hororové béčko, které asi nemá vyšší ambice než být poctivou žánrovkou. Hodně solidní počteníčko, které ale asi vyděsí málokoho. 70%
Prvotina syna Stephena Kinga se velmi lehce čte, postavy jsou výrazné a nepletou se vám, hudební doprovod dobrý:-) a finále uspokojující. Jen tak dále pane Hille.
Tak, po Rohoch je za mnou ďalší Hillov knižný výtvor.
Opäť som sklamaná. Jednoducho mám z toho pocit, akoby si autor pomáhal lacnými trikmi treťotriednych filmov a pospájal ich do čudnej, absolútne nepresvedčivej ´duchárskej´ záležitosti. Prekombinované, napriek relatívne malému rozsahu rozvláčne dielo, ktoré sa občas ťažko čítalo a niektoré jeho pasáže boli zbytočné. Vlastne, väčšina deja mi pripadala zbytočná. Myslím, že keby táto kniha neexistovala, ľudstvo by o nič neprišlo. Možno tvrdé slová, ale...
Napriek tomu všetkému bolo možné nájsť niekoľko dobrých momentov či detailov, tie boli fajn, ale celkovo dávam dve hviezdičky.
Na záver uvádzam peknú vetu: Mŕtvi vyhrajú, keď prestanete spievať a dovolíte im, aby vás odvliekli po ceste so sebou.
Kniha byla moc napínavá a zajímavá. Je pravda, že je to hned přímočaře napsáno a dá se říct, že čtenářova fantazie nemá moc prostoru na své vlastní děsivé úvahy, jako co se asi schovává za tím rohem nebo čí kroky se to ozývají na schodech, ale i tak mě to bavilo a musím uznat, že jsem se chvílema i bála. A přesně to jsem od téhle knihy očekávala. Takže spokojenost ;-)
Tak kniha padla a nebudem o tom veľa písať. keďže užívateľ steppen-wolf to spravil skôr a lepšie....fakticky presne vystihol klady aj zápory tejto knihy J.Hilla.
začnem tým,že si dovolím skopírovať jeho dodatok k jeho vlastnému komentáru, dúfam,že sa za to na mňa nebude hnevať :)
takže steppen-wolf píše : P.S. Ještě dodatek. Po dopsání komentáře mě napadlo, kde by mohl být zakopaný pes. Hill je ve svých popisech až příliš doslovný. Žádné náznaky, žádné tajemno, vše naservírováno příliš "po lopatě." Proto ten nedostatek mrazení...
perfektne ! dodám proste,že kde Hill potreboval cca 250 strán na opísanie príbehu jeho otcovi by stačilo 70-80 strán aby z toho spravil atmosférou nabitú poviedku z ktorej by šiel chlad ako z otvorených dverí márnice. Takto je to zdĺhavé a pomaly sa to vlečie do finále ktoré je naťahované a predimenzované....Skutočne Hill vám ten strach opíše tak detailne,že stratí zmysel...a je to škoda...príbeh to nie je až tak zlý...autor mal snahu udržať príbeh celistvý a malo to aj hlavu a pätu....chcelo to proste byť stručný a neplytvať slovami tam kde správny autor chce len jemne drgnúť do čitateľa a zvyšok nech spracuje jeho fantázia...však dobrý čitateľ si rád doplní miesta ktoré mu autor nechal schválne prázdne.
Zpočátku jsem neměla tušení "koho" to čtu - knihu jsem namátkou vytáhla ze své knihovny a pustila se do ní.. - o taťkovi jsem se dozvěděla až poté z diskuzí.
Souhlasím, že jablko nepadá daleko od stromu a kvalita se rozhodně nezapře - a tím by asi srovnávání mělo končit - oba píší výborně, ale každý sám za sebe. Nevidím důvod, proč řešit, zda by to King tak napsal nebo ne, když má člověk v ruce knihu od Hilla...
Ale k samotné knize - opravdu mě bavila, občas zamrazilo, autor umí navodit atmosféru.
Konkrétně v této knize mi happyend nevadil - naopak přiznávám - jsem oběma chtě-nechtě fandila.... ;-)
Kniha s prvotně zajímavým námětem, ze které se stala změť vzpomínek na rockové akce,bývalé holky,výpovědi jeho nynější přítelkyně,neustálé detailní popisování přízraků,které bylo místy otravné a hlavně-do hororu se nehodící happyend.
Postavou je nevyrovnaný,starý a hříchem prolezlý starý zoufalý muž se spoustou vnitřní bolesti. Přízrak otce mrtvé expřítelkyně, která ho napřed štvala svými otázkami a jemuž byla jedno její choroba, se během příběhu stává jeho modlou a vidí ji všude. Na konci zjišťuje,že ji ASI miloval.
Doporučil bych ji těm,kdo se temných siluet,které jiní nevidí,bojí.
Pro mě to bylo hororově slabé, přehuštěné dějově s nepochopitelným ukončením.
To jsou atributy, které by kniha syna S.Kinga mít neměla.
Ale ano...píše dobře. Není tak drsný jako tatík. Kniha se mi líbila, dobrý námět, zápletka, popis ducha Cradocka. Není špatné si občas střihnout nějaký ten horůrek, příště ale hmátnu po otci :-) Jo a "Rohy" si přečtu taky...
Netradičně napsaný horor s netradičním hrdinou. Moderně zpracovaná žánrovka, která však v konkurenci neobstojí. Za pár týdnů už si nebudete pamatovat o čem to bylo.
Stylem psaní se Hill nápadně podobá svému otci, ale mně se to i tak líbí. Na začátku čtení jsem měla pocit, že to nebyla správně zvolená kniha, avšak děj mě postupem času začal bavit a tak jsem do té knihy snadno a hezky vplula.
Neměla jsem se dozvědět, čí je to syn, protože pak to svádí k prohlášením typu: \"King by to napsal lépe to, King by udělal ono...\"
Líbil se mi metalový motiv celé knížky. Stejně jako v death metalu tu máme krátký úvod a pak nastupuje nářez, který neúnavně vydrží až do konce, když pominu dovysvětlovací závěr.
Četla jsem už Rohy a jde poznat, který z těchto dvou románu je prvotina. Černa krabice občas trpí klišovitostí, postavy se chovají nesmyslně jenom proto, aby byl čtenář překvapený, a u některých pasáží jsem se nudila natolik, že jsem uvažovala o odložení knížky.
Pozvolný rozjezd mi tu chybí, protože jednak se tím ztrácí pocit z duchařiny (duch mohl být nahrazen živým psychopatem a na příběhu by se nic nezměnilo) a jednak má pak kniha problém udržet nastolené tempo. Hlavní devízou románu jsou dobře vykreslené charaktery, protože Judas Coyne (alias Jidášův peníz) je fakt zajímavá literární postava.
Průběh příběhu je předvidatelný (občas jsem si připadala jako při sledování béčkového hororu) a to, co se děje postavám, by nemohl přežít ani Rambo na vrcholku slávy.
Kniha se mi líbila po všech stránkách, jak námět, tak hlavní postava Judas Coyn a jeho ulítlá sbírka podivností. Na konci by mě potěšilo, kdyby se Reese vrátila s Judem domů. Škoda.
Jedním slovem: dobré. Samozřejmě, že chabé maskování pseudonymem nepomohlo, od začátku jsem věděl co je autor zač a dozvědět se jak píše King mladší bylo i součástí mé motivace proč jsem knihu četl. Srovnávání s otcem se prostě nelze vyhnout. Hill píše trochu jinak než King, má jasný, přímočarý jednoduchý styl, ale nemá takový emocionální a intuitivní "tah na branku" jako jeho otec. Je to autor "mechanik", který příběh promyšleně konstruuje, zatímco King je "intuik" píšící jak mu zobák narost.
Ačkoliv se jedná o duchařinu, zapomeňte ta tajuplné kroky na chodbě, tmavé kouty a tajuplné mrazení v zádech. Hill "straší" přímočarostí, sugestivní obrazy, drastičností. Asi proto mi kniha nepřipadala jako horor, ale spíše čtivý, napínavý thriller. Trochu pravého hororového děsu jsem zaznamenal až při nesmírně depresivním, syrovém závěru. Ale asi mám jinak nastavený smysl pro to, co je "hororové" a co "thrillerové." Myslím, jinak, než většina ostatních čtenářů. Ale to neznamená, že jsem se u knihy nudil, nebo že mě nebavila. Naopak. Přečtená jedním dechem, za dva dny. Navíc je kniha velmi silně ovlivněná rockovou kulturou, a to já rád - dává to knize zvláštní "šťávu" (po celou dobu četby jsem měl si k ní pouštět staré hard rockové a metalové fláky:) ). Nesouhlasím s tím, že je děj chaotický a motivace postav nejasná - není to pravda, děj je naopak velmi dobře promyšlený a jasný, postavy celou dobu moc dobře vědí co chtějí, a co se týká náhlých zvratů, spontánních reakcí a náhlých změn v motivacích, tak ty plynou z extrémních situací, ve které se hrdinové ocitají a mají své opodstatněný.
Na horor jsou zde docela dobře propracované postavy, oba hlavní hrdinové mají opravdu hodně za sebou, hodně nezpracované temnoty v sobě a oba jsou spíš pěkní parchanti, než sympaťáci, především Jude. Mají v sobě ale i ono "dobré jádro" a čtenář pro ně jistě bude mít pochopení. :)
Jen ten závěr opravdu mohl být méně happyendový. Aspoň nějaké ztráty a jizvy na duši by měly být na hrdinech po prožitých hrůzách patrné,
P.S. Ještě dodatek. Po dopsání komentáře mě napadlo, kde by mohl být zakopaný pes. Hill je ve svých popisech až příliš doslovný. Žádné náznaky, žádné tajemno, vše naservírováno příliš "po lopatě." Proto ten nedostatek mrazení...
Trcohu mě to zklamalo, ale je asi pravda, že bych neměla srovnávat otce se synem, ačkoli jablko nepadá daleko od stromu. Našla jsem chvilky kdy jsem se třásla strachem, ale nebylo jich zdaleka mnoho. Jinak děj byl docela chaotický, nějak jsem občas nechápala co kdo a proč dělá a konec mě tak nějak...zklamal. Nemám ráda happyendy v hororech.
Originálny názov: Heart-haped Box, by možno predával knihu viac ako jeho CZ/SK názov. Každý kto aspoň trochu zavadil o rockovú hudbu v nej spozná názov pesničky od Nirvany a v rockovom duchu je prerozprávaný aj tento horor. Aj keď ide o jednoduchú duchárčinu, drzý rockový (sem tam satirický) štyl rozprávania je jedno veľké plus, ktoré poháňa celý dej dopredu ako pickup mŕtveho. Hill bol isto starý Nirvanista a takáto poloha mu svedčí a necítiť s neho žiadnu faloš.
Dějově výborně vyvážené,je pravda že hlavní hrdina pusobí jako by byl o dost let mladší,jenom ten konec..Hill skvěle popisuje emotivní sceny ,je skvělý vypravěč i kdyz jeho popis je dost rozsahly ale co se týče znalosti v hudební kultuře,opravdu dosahuje znalostí a kvalit svého otce.Je zde znat ze je to jeho prvotina...
První polvina knihy pro mě byla utrpením, ničím mě nezaujala. Snad proto, že jsem pořád měla tendenci srovnávat ji s dílky autorova otce ;) Zato od druhé poloviny jsem se nebyla s to odtrhnout, hltala jsem řádky a i když mi konec připadal lehce "přitažený za vlasy", zanechala ve mě knížka spíš pozitivní dojem.
Dlouho jsem nevěděla co to mám za poklad v knihovně...teď už to vím! A tatínka opravdu nezapře :)
Štítky knihy
vraždy horory duchové a přízraky Locus Poll Award (ocenění) cesta, roadtrip věkový rozdíl partnerů (age gap) jižanská gotika
Autorovy další knížky
2013 | Vánoční říše |
2010 | Rohy |
2011 | Vítejte v Lovecraftu |
2016 | Ohnivý muž |
2007 | Černá krabice |
Mě se kniha moc líbila. Určitě se mi četla daleko lépe než autorova kniha ROHY.. Tady je děj přímočařejší a má lepší spád, četla jsem ji jedním dechem.