Černá křídla Cthulhu 5
S. T. Joshi , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/438689/bmid_cerna-kridla-cthulhu-5-RVA-438689.jpg
4
16
16
Černá křídla Cthulhu série
< 5. díl >
Již pátá kniha oceňované antologie, která představuje ty nejlepší moderní lovecraftovské povídky. S. T. Joshi, největší žijící odborník na Lovecrafta a jeho dílo, opět namíchal delirický koktejl starých mistrů, vycházejících hvězd i jmen spojených doposud s hororovým undergroundem. Skvělé čtení pro fanoušky díla H. P. Lovecrafta, vesmírné hrůzy i moderního hororu.... celý text
Horory Povídky
Vydáno: 2020 , Laser-books (Laser)Originální název:
Black Wings of Cthulhu 5, 2018
více info...
Přidat komentář
V úvodu knihy editor S. T. Joshi píše o tom, že jsme vystaveni nebývalé záplavě tvorby, která nese označení lovecraftovská, že už se ozývají hlasy, jež se dotazují, zda jsme svědky jakési bubliny, která jednoho dne praskne a že jako v každé jiné sféře i v současné lovecraftovské fikci existuje spousta tuctových věcí. A já za potvrzení těchto slov považuji od třetího dílu právě tuto sérii antologií. Poslední dobou mě u komentářů k posledním dílům této série baví komentáře typu tohle ocení každý, kdo má rád HPL apod. Právě proto, že mám tvorbu HPL hodně rád mě tohle fakt nebaví. Ze zdejších dvaceti příspěvků mě zaujala jen ŽENA V PODKROVÍ a částečně DENÍK PŘÍČETNÉHO ČLOVĚKA. Jinak je to prostě nezáživná a nudná šmíra bez špetky invence, napětí a mrazení. O hrůze nemluvě. Spíše než zajímavý příběh se autoři a autorky snaží napsat lovecraftovský příběh a jde to prostě vidět. Proti gustu žádný dišputát, ale než tohle, to raději samotného mistra. Do šestky už nejdu.
Určitě lepší kolekce než předešlý díl. Trochu však nechápu, jak je možné, že autoři jejich příspěvky v prvních dílech série patřily k tomu nejlepšímu, najednou sepíšou banalitu jakoby z pera školáka. Týká se to především Darrella Schweitzera a jeho Rudé čarodějky z Chorazinu.
Maximálně lehký nadprůměr, podobně jako předchozí díl. Stále se mě drží pocit, že S.T. Joshi při skládání Černých křídel nemá na přispívající autory kdovíjaké kvalitativní nároky, protože řada obsažených povídek je buď vysloveně mdle napsaných a nezáživných (V květu, Rudá čarodejka z Chorazinu, Žena v podkroví, Pátrání, Vúdú) nebo sice docela čtivých, ale zoufale rutinních a neoriginálních (Hojnost Iremu, Množitelé ohně, Deník příčetného člověka, Černá abatyše, Záležitost krve). V hlavě mi nějakým výraznějším způsobem utkvěl Goodfellowův Hadožebřík (který je sugestivní, ale dobrá povídka to taky není) a Staříci, jejichž atmosféra je i přes neoriginalitu správně znervózňující. K případnému opakovanému přečtení mě pak motivovaly pouze povídky Utváření fraktálů (hezky budovaný pocit chaosu), Rudé zdi (strohá, ale působivá vize pekla), Varhany chaosu (docela netradiční fůze lovecraftovských elementů s vidláckým krvákem á la Pach krve, to mě zaujalo), Semeno bohů (holt mám slabost pro body horror) a Daleko od všech břehů (pouze tady jsem pocítil společně s postavami to neodvratné šílenství při kontaktu s něčím nepozemským, jak to sám H.P. uměl stvárnit dokonale). Nakolik mají povídky ve sbírce obecně něco společného s lovecraftovským horrorem jako takovým, to je pak zase druhá věc. Tak či tak, jde o soubor kolísavé kvality, kde opravdu zdařilých kusů je jen několik a zbytek tvoří většinou snesitelná, ale relativně generická vata.
Další "Křídla" a další zklamání. Ani ta první nebyla žádná pecka, ale kvalitativní propad je znatelný. Tohle je snůška průměrných, bídných a místy až prachbídných povídek, mezi kterými se sem tam objeví kvalitní kousek. Žánrově to osciluje od klasických lovecraftovských pastiší až po věci, které s ním a jeho pojetím hrůzy vlastně nemají moc společného. Ale nějak se ten Joshi živit musí, že :) Jelikož jsem se detailněji rozepsal u jednotlivých povídek, spíš si položím otázku, proč já to vůbec ještě čtu.
A hned na začátku se přiznám, že první důvod je Kiernanová. Ja jí prostě miluju. Ze svojí lásky k její tvorbě se vyznávám u každé její povídky, tak se nebudu opakovat. Mám spoustu jejích věcí v originále, ale v překladu Milana Žáčka si jí vždy rád přečtu. Ale zrovna její povídka je tentokrát trochu slabší.
No a druhý důvod je hledání. Hledám v těch většinou neznámých jménech někoho, kdo mne dokáže ohromit, překvapit, vystrašit či okouzlit. Inu, co si budem nalhávat, je to těžká práce :D ,ale minimálně dvakrát se to v téhle sbírce povedlo. "Utváření fraktálů" je skvělé a po Samu Gaffordovi se prostě musím podívat. A pak Wade German a jeho báseň "Tradice". Zbožňuju weird poetry a hlavně C.A.Smithe a German se mu blíží. Jeho "Dreams from a Black Nebula" už mám doma a je to výborné. Bez "Křídel 5" bych na něj možná nikdy nenatrefil, takže to nakonec stálo za to. Ale další "Křídla" už si nejspíš přece jen nechám ujít. 2,5*
Sedm vybornych povidek, zbytek prumer a par lejn velkeho Cthulhu. CKC5 je skorem na stejne urovni jak predchozi svazek, skvely preklad jako obvykle. Ted uz jenom cekam na CKC6. 75% mini-shoggotu.
Oproti předchozímu dílů, kde mi větší část povídek přišla slabší, má většina textů ten správný říz.
Ale obávám se, že hodnocení bude díky pestré škále autorů, velmi individuální a tak se bude u každého čtenáře velmi lišit.
Dlouho mě lákala tato série s odkazem na Lovecrafta, až jsem se dostal k pátému dílu, který jsem se rázem jal nastudovat.
Lovecraftovo dílo mám nakoukané víc v popkultuře, než načtené, nicméně nakoukané ho mám řádně, takže jsem se v některých povídkách vysloveně bavil. I když, pravda, je to povídková sbírka, takže i zde to umí být jako na houpačce.
Těch zajímavých povídek je tu ale i tak celá řada. Mezi ty nejlepší tak určitě řadím - Noční chodec s krásným odkazem na Lovecrafta. Utváření faktálů jejíž vznik musel autora stát obrovské množství informačních sil, klobouk dolů. Semeno bohů, ze které je ta atmosféra neznámého přímo hmatatelná.