Černá labuti bílá
Vít Obrtel
Básnické dílo Víta Obrtela (1901–1988), významného architekta a knižního výtvarníka meziválečné avantgardy, blízkého přítele Nezvalova i Halasova. Hrubínova i Zahradníčkova, bylo téměř výlučně (a v českém kontextu vzácně!) věnováno básním v próze. Výbor Černá labuti bílá, který těží ze šesti neprávem pozapomenutých Obrtelových sbírek i z básníkovy rukopisné pozůstalosti, jej představuje jako originálního autora křehké a intenzivní obrazivosti i bohatě členitého a koncentrovaného výrazu. Obrtel je tu všude tichým parlamentářem mezi snem a skutečností, mezi touhou po životní harmonii a melancholií – její odvrácenou tváří; mezi lehkostí závratě a neúprosnou tíhou naléhajícího osudu...... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1985 | Vlaštovka, která má geometrické hnízdo : Projekty a texty |
1983 | Hudba o křehkosti |
1978 | Rok plný dnů |
2004 | Černá labuti bílá |
1962 | Je krásný den |
Verše básnícího architekta Víta Obrtela nejsou nijak světobornou poesií, ovšem jako doplněk a svého druhu vysvětlení Obrtelovy "múzické" architektury s náběhy k architektuře "organické" jde o zajímavý ediční počin.