Černá sága
Ludmila Vaňková
Romantický dobrodružný příběh bílého námořníka a jeho černého přítele se odehrává v 16. století v Africe. Námořník, původem český exulant a jeho přítel - potomek královské rodiny, se seznámí na otrokářské lodi. Spolu se jim podaří uprchnout a na cestě Afrikou zažijí řadu dramatických dobrodružství, ale i utrpení a historických dobových zvratů. V druhé rovině se odvíjí příběh současného českého historika, jenž v rodinných památkách objevil rukopis, kde jeho předek popisuje dávné události. Po uveřejnění se přihlásí brazilský kolega, který tentýž příběh zná z vyprávění a vlastní další rodinné památky a tak se kruh uzavírá a potomci tehdejších přátel se setkávají.... celý text
Přidat komentář
Zpočátku jsem si nebyla jistá, zda budu v četbě pokračovat, ale skok do 16. století mě upoutal a už jsem knihu nemohla odložit. Sice místy, kde byly popisované dějiny , mě moc nebavily. Ale osudy dvou úplně rozdílných přátelů mě zaujaly. Jejich seznámení, sbližování a různorodé myšlení bylo vyličeno velmi dobře. Nejlepší byl závěr, I když trochu naivní. Ale lepší dobrý konec než opak.
Přiznám se, že kdybych knihu nečetla do čtenářské výzvy, asi ji brzy odložím, a to dělám jen velmi výjimečně. Trvalo dlouho se začíst, pasáže psané kurzívou jsem musela číst na dvakrát a ani to mnohdy nepomohlo k porozumění. Nicméně konec mě příjemně překvapil, a ve výsledku téma hodnotím jako nevšední a zajímavé.
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale potom jsem se zaháčkovala a paráda. Opět jsem se ocitla v mé milované Africe. Provází nás na první pohled nesourodá dvojice, ale přátelé na život a na smrt. Jenom láska se mezi ně na čas postaví. Opravdu jsem si tento příběh užila. Určitě si přečtu nějakou další od paní Vaňkové a tuto směle doporučuji:)
(11. 6. 23 - 14 056 - 39)
Zajímavá knížka to beze sporu je, ale plný počet hvězd jí dát nemůžu. Současná dějová linka byla dost krabatá (až na úplně samotný závěr) a v historickém příběhu jsem se chvílemi trochu ztrácel. Prostě kmenů a vlastních jmen začínajících na stejné písmeno bylo až moc a navíc také domorodé tituly a funkce nebyly pro čtenáře zcela přehledné (zejména ze začátku). Takže hodnotím pěknou čtyřkou. Pro účastníky ČV 2023 je potěšitelné, že tato knížka splňuje 2., 4. i 8. úkol, takže stačí si vybrat.
Po této autorce jsem sáhla v rámci výzvy. Zajímavé téma, které čtenáře zavádí dobrodružným příběhem bělocha a černocha, kterí uprchnou z otrokářské lodi a putují napříč Afrikou. Ze začátku vypadá kniha chaoticky zmatečná, vadily a rozčilovaly mě vsuvky. ale , i tak, dá mnohé k zamyšlení.
Ať už je to přátelství, pomoc druhému v nouzi, vděk, pokora, svoboda.
škoda, že toto mnohým lidem už nic neříká, berou to jen jako fráze.
Pojetím je tento román spíše dobrodružný příběh pro staší děti. Rozhodně se dá číst i dospělým. Je tam ale pár naivit, ale to už asi ke knihám pro mládež patří. Knihu jse přečetl rád, ale přesto si myslím, že historie z Království Českého jde paní Vaňkové lépe.
Dobrodružný román pro mládež, i když dnes už myslím mladé čtenáře moc neosloví. Vadilo mi přeskakování mezi minulostí a současností. Špatně se mi četli historické vsuvky doktora Vávry psané formou útržkovitých poznámek. Navíc pasáže ze současnosti jsou hodně neobjektivní. Napsat o Aztécích, že "co jsou lidské oběti jednou za čas proti tisícům zahubených svatou inkvizicí" to už na mě byla silná káva. Počet rituálních obětí v říši Aztéků se odhaduje na 20 až 50 000 lidí ročně, obřad byl spojen s kanibalismem a vystavováním lidských trofejí.
Není to sice téma,které bych od paní Vaňkové čekala,přečetla jsem,ale radši čtu naše dějiny.
Vedle Stříbrného jednorožce moje nejoblíbenější.
Nemohla jsem se dočkat jak to všechno diopadne a přitom jsem nechtěla,aby to skončilo.
Zajímavá kniha, velmi dobře čtivé spojení fikce a faktů. I když prvních cca 20 stránek bylo pro mě náročných, protože jsem byla zmatená z tolika jmen, národů a míst. Pak jsem se ale do toho zakousla a už nepustila. Vypráví o Africe v 16. st., kde najdeme hezkou přírodu a lásku, ale taky otrokáře, kanibaly a boje o nadvládu. Co od knihy chtít víc?
Ke knize jsem se vrátila po dvaceti letech. Omyl. Autorku mám ráda, četla jsem od ní kdysi téměř všechno. Ale jak se říká: čerte, drž se svého kopyta - to je můj názor na tento román. Pro mě nuda na entou.
P.S. ani s věkem jsem názor nezměnila...
Štítky knihy
Afrika 16. století otrokářství
Autorovy další knížky
1997 | Cval rytířských koní |
1994 | Král železný, král zlatý |
2004 | První muž království |
1995 | Žebrák se stříbrnou holí |
2008 | Příběh mladšího bratra |
Dobrodružný historický román. Knihu jsem četla ještě jako dítě a tehdy se mi líbila.