Černí jestřábi

26.10.2022

Knížka, která nijak zvlášť nevybočuje z průměrných fantasy - má klasickou zápletku, nijak originální postavy, je tak normálně dobře napsaná... Ale je v ní tolik skvělých hlášek a rozhovorů, že jsem naprosto ochotná přečíst si další díl (jestli ho někdy někdo přeloží).

06.08.2022

Stále zbitý, stále na útěku, slabý, ochromený, ale pořád jako svinstvo - drží se na hladině.
Jak to jenom kulantně... na to, že je dle životopisu na webu Knihy Dobrovský autor ročník 1946 mi připadala kniha jako dílko puberťáka, který špikuje svou "pečeni" tolika sprostými výrazy, kolik se jich na stránku dá namačkat.
Nečetlo se to dobře zhruba do půlky. To jsem měla chuť odložit a dál nepokračovat. Od půlky už to bylo lepší.
Ačkoli je konec otevřený, nechám si další díl ujít.

27.11.2021

Knížka se četla dobře, spíš než fantasy je to taková středověká road movie. Na to, kolik se v knížce odehrálo, má docela dost stránek, i když si autor nelibuje v přehnané popisnosti. Komunikaci v rámci skupiny bych mu i věřila, příběh je docela fajn, i když občas se objeví zcela zjevný nesmysl, co se týče boje a zbraní... konec je velmi otevřený, v podstatě předpokládá navázání další knížkou (zatím nepřeloženo do češtiny, v angličtině k dispozici).

22.09.2021

Kniha začína tým, ako Vendren beží – a tento fakt vlastne vystihuje celú knihu. Wragg sa rozhodol orientovať skôr na dej a odviedol vskutku dobrú prácu. Jeho príbeh nemá ani jediné hluché miesto a keďže postavy vo všeobecnosti stále len utekajú, tempo je pomerne vražedné. Pritom každá udalosť je verná zákonu, že každá akcia vyvolá adekvátnu reakciu. Krv tečie, končatiny sa lámu a postavy sa snažia prežiť.

Na pozadí toho všetkého sa však odohrávajú väčšie udalosti. Mocenské hry. Intrigy. Prevraty. Autor sa občas až priveľmi snaží predstierať, že sa to jeho skupinky vyvrheľov nijako netýka. Postupom strán sa však ukazuje, že opak je pravdou. Všetko so všetkým súvisí. A dokonca ani nájomní žoldnieri nie sú vynechaní z intrigánskej šachovej partie.

Napriek tomu kniha nemá ťaživú atmosféru. Je to hlavne zásluhou postáv. Wragg síce dovoľuje čitateľovi občas nahliadnuť do myslenia jednotlivých aktérov – no len do takej miery, aby bolo možné ich medzi sebou rozoznať. Zámerom textu nie je sledovať vývoj ich charakterov, hoci aj na to dôjde. Skôr ide len o sledovanie ich snahy o prežitie. Z prvého radu, aby to čitateľ dokázal náležite oceniť.

Celá kniha je vlastne vystavaná na chémii medzi postavami. Dialógy sú trefné, plné zapamätateľných hlášok a humoru miestami takého čierneho, že by mu nepomohlo ani kilo cukru. Ich vzájomné rozhovory sa často zvrhávajú na obscénne preteky v urážaní. No všetko to krásne funguje a strany plynú. Čitateľ sa zasmeje, uvoľní a zrelaxuje – čím sa napĺňa hlavný zámer celého textu.

Kniha Černí jestřábi je ukážkovým príkladom toho, že nie je nutné byť v žánri tým najinovatívnejším autorom. Wraggovi na zaujatie celkom stačí rýchle tempo a sympatické postavy. Aj vďaka tomu občas dej pripomína nevydarené cirkusové predstavenie. Zasmiať sa a uvoľniť občas pri čítaní naozaj stačí. Táto kniha je toho dôkazom.

16.04.2021

Uvodem si me Wragg vcelku omotal, ale pak to zapadlo do hodne generickeho fantasy o genericke zoldnerske skupine. Nema to silne postavy, neni ani treskute vtipne a nema to ani ostre hrany (at uz v podobe sexu, nasili, pribehu, dramatu..). Neurazi, ctive to je, ale do mesta rozhodne zadny novy serif nedorazil.

18.03.2021

Svým způsobem napínavé a čtivé. Určitě bych to neoznačil jako fantasy, spíše něco mezi historickým a dobrodružným románem, s prostředím s vazbou na Asii. Alespoň mi to tak přišlo podle zbraní a chování některých postav. Mě osobně zklamal hlavní hrdina, který se mi, snad kromě své oddanosti a určitému pojmu cti, jeví jako docela trouba. Rovněž jeho bojové schopnosti jsou v podstatě mizivé, je to vlastně takový otloukánek. Dále mě rozladila určitá nesmyslnost děje až lehce stupidita. Tou je dle mého například znovu objevení se hňupa Hurkla, kterého zanechají Jestřábi rozsekaného a v podstatě nemohoucího napospas vlkům v horách v divočině. Kýčovitě se pak objeví jako jakýsi bojový robot v závěru děje knihy, což působí jak pěst na oko. Co mě dále hodně rozhodilo, je to, že ač jsem se nikde předběžně nedočetl, že se nejedná o uzavřený román, na konci, který je zcela jasně nedokončený a otevřený to vypadá, že se zase bude jednat o bůhví kolika dílnou ságu a těch už mám až po krk, obzvláště, když to není nikde takto avizováno dopředu, protože v takovém případě bych si tuto knihu nikdy za 339 Kč nekoupil. A maximálně si ji půjčil v knihovně. Howgh.