Černobílé roky
Václav Sivko , Jiří Brabec
Na dvě stě verši prokládaných kreseb českých a slovenských grafiků, bezprostředně reagujících na významné historické skutečnosti, jež určovaly a tvořily naše národní dějiny od Velké říjnové socialistické revoluce až po let majora Gagarina do vesmíru v roce 1961. Prémie 3. ročníku edice Máj
Přidat komentář
Nepamatuji, kdy naposledy jsem byl knihou tak nepříjemně překvapen. Po naprosto fenomenálním úvodním slovu Karla Šiktance jsem obrátil list a ... s otevřenou pusou zíral na datum, kdy se podle autorů díla začala psát novodobá historie samostatného Československa, tedy 7. listopadu 1917. Jojo, když vítěz (třídního) boje "píše" dějiny, dopadne to vždycky blbě. Další srdcervoucí informační vyprošťovák se odehrál v roce 1928. Normální člověk by napsal, že 10 let od svého vzniku se ČSR stala obdivovanou průmyslově vyspělou zemí ... ale kdepak: říjen 1928, Počátek první pětiletky v SSSR. "Odpad" jsem tomu nedal jen proto, že mezi tou spoustou černo-bílých mazanic (a básnických oslav konečného vítězství komunismu) se vyskytlo i několik zdařilých kreseb od uznávaných autorů.
Odkaz doby od roku 1917 do r. 1960. Sledujeme jak vývoj grafiky a kresby, tak i momenty, které byly pro danou dobu stěžejní. Krásně lze pozorovat umělce, kteří se snažili nevyčnívat a naopak ty, kteří se nebáli nakreslit karikaturu Hitlera ani v té nejkrutější době. Pro mě to znamená jediné: doba je jiná, člověk zůstává stejný. A to je myslím dobře.