Vládca vlkov
Juraj Červenák
Černokňažník / Černokněžník série
1. díl >
Takmer desať rokov bojoval vo vojnách, ktoré rozvrátili ríšu Avarov na rovinách medzi Dunajom a Tisou. Jazdil s družinami slovanských kniežat, bol žoldnierom Karola Veľkého, slúžil vo vojsku bulharského chána Kruma. Čierny Rogan. Chýrečný lukostrelec, nemilosrdný avarobijca. Každý vojvodca si prial mať ho po svojom boku. On však teraz na vlastnú päsť putuje do temných, duchmi a démonmi obývaných lesov za Hronom. Je na stope Krvavých psov, najukrutnejších avarských hrdlorezov. Vďaka stretnutiu s vedmou Mirenou a vládcom vlkov Černobohom však čoskoro zistí, že jeho osudom nie je iba pomsta za dávno mŕtvych blízkych. Aby zistil, aké sily driemu v jeho vnútri a aké poslanie zdedil po svojich neznámych predkoch, bude sa musieť vydať až do ríše Moreny, bohyne smrti. Epos, v ktorom na pozadí skutočných historických udalostí ožíva svet slovanských hrdinov, kniežat a čarodejníkov, ale aj mágie, vrtošivých bohov a krvilačných besov. „Černokňažník“, ktorým sa Červenák presadil na poli domácej fantasy a za ktorého získal Cenu Akadémie sci-fi, fantasy a hororu v kategórii „Najlepšia česká a slovenská kniha roku“, konečne vychádza v slovenčine, navyše v novej, upravenej podobe. Autor o knihe: Čo vôbec dodať? Všetci ho poznáte. V češtine už je dávno vypredaný. Teraz k vám však prichádza v „pôvodnom znení“ a o niečo luxusnejšej vnútornej i exteriérovej úprave (mala by hrať s Bohatierom). Text bude upravený podľa „súčasných štandardov“. No a samozrejme kniha dostane novú obálku Miša Ivana.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Za mě úplně super. Ano je tam znát obrovská inspirace Zaklínačem, možná až moc, ale nějak mi to nevadilo. Asi bych to ale nepřirovnávala k Tolkienovi, ten má svůj svět o dost čistší a nevinnější. Jediné, co se mi tu příčilo, byla ta krvavá hvězdice, ale holt do těchto temných fantasy, to asi patří. Rozhodně si přečtu další díly.
Pozor spoiler
Taky smrt Libuše byla veliké zklamání. Já si ho za to chvilku stihla opravdu zamilovat.
Vládca vlkov je literárne prekvapenie úspešného Slovenského spisovateľa Juraja Červenáka.
Ako jedna z mála kníh od Slovenského spisovateľa ma dokázala nielenže zaujať, ale som ju rovno prečítal na jeden záťah.
Príbeh spája prvky histórie, fantasy so Slovanskou mytológiou s hrdinom, ktorý sa až nápadne podobá na Barbara Conana.
V skratke dej pojednáva o Čiernom Roganovi, ktorý sa z bojom vracia do svojej domoviny, kde zisťuje, že si v jeho okolí postavili Avari nedobytnú pevnosť, v ktorej skrývajú poklad nevýslovnej hodnoty, no dostať sa do jej útrob nie je vôbec ľahké. Na cestu sa vydáva spolu so zaklínačkou Mirenou a ďalším navrátilcom z vojny - Velemírom. Počas putovania narazí trojica na nejednu prekážku v podobe bájnych bytostí z povestí starých Slovanov, no okrem toho sa začne odhaľovať Roganova história a motív jeho púte, kedy príbeh odhaľuje že jeho cesta za pomstou nemusí byť priamočiara, ako sa na prvý pohľad môže zdať.
Na to, že to bol prvý (fantasy) román pána Červenáka sa kniha čítala veľmi dobre, i keď som sa miestami zasekával kvôli viditeľným skracovaniam v príbehu z dôvodu zdramatizovaniu deja.
Ak vám, ale nevadí podobné zasadenie alebo "Tolkienovskejší" narrating, potom si knihu veľmi užijete.
Nájdete v nej nejeden zaujímavý námet a výsmech nejednému kultovému fantasy, kedy postavy začnú robiť absolútne odlišné veci, než na ktoré ste ich odhadovali, no zároveň vám to autor náležite vysvetlí.
Jedna z mála (ak nie dokonca jediná) Slovenská kniha, ktorá stála za všetky moje peniaze.
Knihu som kupoval naslepo a vôbec toho neľutujem.
Prvý diel trilógie môžem teda s čistým svedomím jedine odporučiť.
Příjemné přímočaré fantasy z našich luhů a hájů s malým překvapením na konci. Za mě oddychová záležitost v hodnotě 4 hvězd. Těším se na další díly.
Slovanská mytologie jako základ fantasy - fajn. Potoky krve a uřezaných hlav - už ne tak fajn. Trochu předpokladatelné - ale rozhodně ne ve všem. Rozhodně napínavé - po dlouhé době jsem zas něco četla až do půl druhé, protože jsem to druhý den musela vrátit a vážně jsem to chtěla dočíst :)
Trošku jiná mytologie - slovanská, do života smrtelníků vstupují pohanští bohové a jejich vlastní zájmy, k jejichž prosazování používají lidské hrdiny. Četlo se to dobře, příběh měl několik dějových zvratů. Dle mého mínění Sapkowského Zaklínač je trošku o něčem jiném, takže jsem se nesoustředila na srovnávání. Je tu spousta krve, vnitřností a krutosti, ale tak svět není veselé místo. Kromě hlavního hrdiny, který je sice silný, ale není nezranitelný a jehož předchozí život je odhalován postupně, jsou tu i ženské postavy. Tyto ženy jsou zdatné, nezávislé a hrdé, ale přesto se rády opřou o mužnou hruď a jsou vděčné za silné pomocné mužské ruce, což se mi líbí. Knížku jsem si schválně koupila ve slovenštině, když se jedná o slovenského autora, takže už pár dní se mi hlavou honí myšlenky ve slovenštině a občas aj tak hovorím. :-)))
Hoci mám rád fantasy, tohto autora som dlho obchádzal ... asi som cítil "průser"(po slovensky "prieser")... a stalo sa...
Mal som z toho pocit, akoby to písal Sapkowski v puberte, aby to potom roztrhal a povedal si ono: "Tudy cesta nevede"
Snaha o stvorenie ekvivalentu Geralta z toho priam srší ... aj tým, že Juraj necháva svojho hrdinu oslovovať "černovlasý", mi na každom kroku pripomína, že ten "bělovlasý" bol iný level... nepovedal by som že ide o inšpiráciu, skôr pokus o kopírovanie ... žiaľ nepodarilo sa to ani tým, ako sa autor snažil napodobniť Sapkowského spôsob vedenia dialógov...
Súhlasím s tým, že ide o najlepšieho autora fantasy na Slovensku... pretože nikto iný tu nič podobné nerobí...
Celkový dojem z tejto knihy je však pre mňa natoľko podpriemerný, že sa ťažko opäť prinútim siahnuť po výrobku z tejto dielne...
SPOILER:
Ak hrdina potrebuje prejsť skrz skalnatú stenu, je ideálne ak sa tesne predtým skamaráti s postavou, ktorá to vďaka schopnosti odhmotniť sa, dokáže ... a až úlohu splní, necháme ju umrieť :)
Proslulý lučištník, nemilosrdný avarobijce Černý Rogan jde za svou pomstou třeba až do říše bohyně smrti. Juraj Červenák dal už před časem vale severským, stejně jako anglosaským, mýtům a legendám, aby nám představil ty slovanské. A že to dělá opravdově a celým svým srdcem, o tom žádná. První díl Černokněžníka je bez pochyby moderní a dynamická fantasy s expresivní atmosférou. K maximální spokojenosti mi však přece jen pár věcí vadilo. První a nejokatější z nich je sekvence s ježibabou a ivánkovskou chýší na kuří nožce. Být to humorná fantasy, neměl bych proti této mrazíkovské legrácce výhrady, sem ale pasuje jako pěst na oko. Druhou záležitostí, která se v mém případě zcela minula cílem, byla postava uneseného dítěte coby nositele temného prokletí. Možná to měl být emotivní prvek, já bych ho však hodnotil jako zbytečný a laciný kýč. Asi největší zklamání jsem pak zažil s vlky. Přece jen u knihy nazvané Vládce vlků bych očekával u Goryvlada dominantnější úlohu, než jen příležitostné přihrávky ostatním hrdinům na smeč. Dramatizace knihy je bezpochyby výborná, jenom mi přišlo, že její exponenciála je jaksi obráceně. Vysoké napětí první scény postupně uvadá, až doputuje k finálovému střetu, který pak potvrzuje starou známou pravdu, že jedna dobře mířená rána v pravou chvíli je lepší než přehršel šarvátek, které jsou sice výbušné, ale naneštěstí jedna jako druhá. Lano, napnuté na samou mez odolnosti, kterým si mě autor na začátku připoutal, je už v závěru prověšené až hrůza. Přesto hodnotím vysoko. Červenákovo slovanské pojetí fantasy se mi prostě líbí.
Knihy J. Červenáka som spoznal cez sériu Stein a Barbarič, ktorá je výborná. Príbeh o Roganovi je z iného súdka, porovnanie so Zaklínačom je na mieste pokiaľ ide o slovanskú mytológiu a akčné scény. Na druhej strane však vidno, že to boli oproti sérii Stein a Barbarič prakticky autorove začiatky. Je to čistokrvná akcia, trocha mi tam chýbala ľahkosť, nadhľad či vtip, ktorý je pre Zaklínača charakteristický. Tiež netreba čakať nejaké zásadné posolstvá, kniha čitateľa nestavia pred rozličné dilemy, ako je to v Zaklínačovi. Ale aby som neporovnával s iným autorom, aj séria Stein a Barbarič je literárne prepracovanejšia, postavy sú rôznorodejšie, funguje medzi nimi napätie a majú vykreslené charaktery. Ako fanúšik fantasy som si Rogana užil, bol tam dostatok akcie, napätia, aj zopár zaujímavých nápadov, preto dávam vyššie hodnotenie. Ale úplne chápem, že sa niekomu môže zdať kniha prvoplánová a vo svojej podstate veľmi jednoduchá, lebo nakoniec ide o slušné akčné Bčko a na nič viac sa kniha ani nehrá.
V poslední době se snažím dávat přednost české a slovenské tvorbě před tvorbou světovou, abych podpořil bratry autory. Co mě však velmi mrzí je, že mi zatím žádná neseděla; ať už po stránce příběhové, či stylistické.
Abych ovšem nemluvil jen obecně, a konečně se dostal ke konkrétní recenzi Vládce vlků od J.Č.:
Autor se mi zdál nevypsaný, prvoplánový a nenápaditý. Klišé padalo jedno za druhým, až se mi protáčely oči. Postavy byly prázdné, naivní a hloupé - ani s jedním jsem se nemohl ztotožnit, což mě odrazovalo číst dál. Pominul bych potoky krve, létající hlavy, střeva, mozky a jiné zbytečně přehnané brutální pasáže, ale je to přeci jen nádech Conanovek, což někteří jistě ocení.
Co se týče příběhu- jedno velké a kypré klišé, plné bitek a nijak překvapivých zvratů. Zbytek tu vypisovat nebudu, je už mnohokrát popsán v dalších recenzích. Slovanská tématika byla fajn. Historická (ne)fakta hodnotit nebudu, nejsem v této oblasti expertem a navíc jsme stále v žánru fantasy, tak si autor může přikreslovat a odebírat věci, jak chce.
Ze stylu psaní čpěla touha přiblížit se Sapkowskému. Nelíbilo se mi ani časté opakování vulgarismů, které, vězte, nepotřebují být v takovém zastoupení, aby jeden pochopil, že je ta či ona osoba buran s nevybraným slovníkem (př. Velemír). Na Mirenu mi to už vůbec nesedělo, nepřidalo jí to žádný sex appeal, jen mě ještě víc svými sprostými průpovídkami iritovala.
Zatím hodnotím jednou hvězdou. Věřím, že Juraj si dnes už jistě našel svůj styl psaní, ale tohle se prostě nepovedlo...
S Jurajem mam uz nejake zkusenosti, ale tohle hodne predcilo me ocekavani. Jako bych cetl Sapkowskeho zaklinace. Hodne povedene, hodne dobre, hodne dobove a tim padem i hodne vsech 5*. Byt jsem to poslouchal jako audioknihu, tak se tesim na dalsi dil, ktery si nejspise koupim uz jako knihu.
Moc se divím,že jsem dlouho přehlížel tohoto spisovatele který mě upoutával od první strán ke konci knihy.Výborné
S Roganem jsem už měla tu čest, takže je fajn být v obraze.
Kteří jiní než Avaři mohou od autora získat přívěšek Psi, naproti tomu čelící hrdinové jsou Vlci. Srovnat si protimluv v časovém sledu vývoje je zbytečné, neboť věrná šelma nad zdomestikovaným psem vyhrála.
Kruťárna až se Pohroní třáslo.
Citace:" Žiješ osaměle, co? " odfrkl si Rogan a sklonil luk... "Ani se nedivím. Někdo kdo všechny ostatní považuje za kořist, asi těžko navazuje přátelství."
"Neurážej, jo? Nejsem žádná krvelačná bestie. Dělám to hospodárně. Pár hltů a dost, proč zabíjet? "
"A co tihle tady?
"Ti, kteří byli ještě při smyslech, mi za to děkovali, dělal jsem to důkladně, aby co nejdřív vykrváceli."
Černokněžník snad nemá v knižní branži s historickým námětem konkurenci.
Je to kult lítého boje magie plně v rukách mistra.
Juraj Červenák a jeho Rogan mě zavedli do doby úsvitu křesťanství a mocných mágů. Příběhem nesvištěly jen ostré meče a sekery, ale také silná kouzla a svou vůli prosazovali pohanští bohové. Byla to jízda, jak se patří a já příběhu dávám všechny hvězdy. A tím, že se jedná o patnáctou knihu v žebříčku slovenské literatury, se mi podařilo také splnit 16. úkol ČV 2021. Super!
Asi jsem už nějak odvykla syrovému drsňáctví některých fantasy knížek, nebo jsem možná už moc stará :D První kapitola mě každopádně dostala. Na druhou stranu - člověk rozhodně neměl problém se do knihy začíst a celý děj, vylíčený stručnými a jasnými větami a napínavý, se mi pak v hlavě odvíjel jako film, což při čtení mám ráda moc.
Pomalu začínám přicházet panu Červenákovi na chuť. Pár let zpátky jsem četl Ocelové žezlo a neskutečně jsem u toho trpěl. Kniha nevěděla, čím chce být a šlo o natahovanou kaši. Ale Vládce vlků má svoje mantinely jasně nastavené. Jde prostě o klasické sword and magic fantasy béčko a dokáže si to vychutnat. A díky tomu si čtení užívám i já. Useknuté hlavy nespočítáte, vyhřezlá střeva počítáte na metry, ale hlavně se pořád něco děje. Příběh je sice základní a v každém jiném fantasy by tohle byla jen malá kapitola (vlastně jen dobýváme jednu tvrz), ale postavy baví, jejich interakce jsou přirozené a za tři posezení nemáte co číst. Velice chválím i zasazení do slovanské mytologie, vítaná změna oproti stokrát viděnému Severu.
Autor na začátku píše, že vydání, které jsem měl v rukou já, je lehce zrevidované. Osekal nudné popisky, ustálil postavy, vylepšil dialogy. A já jsem za to rád. Nečetl jsem původní text a ani nechci. Tohle se mi hodně líbilo.
Není to vůbec špatné, ale je poznat, že je to rané dílo, takový drahokam, který teprve čeká na své vybroušení. Pokud jste od Červeňáka zatím nic nečetli, pravděpodobně budete v hodnocení shovívavější. Já mám za sebou kompletního Báthoryho, takže asi zřetelněji vnímám ty neduhy, kterými Vládce vlků trpí (byť jsem četla přepracované vydání z roku 2009). Ale jako začátek série ok.
Už dlouho jsem se takhle nebavil. Skvělý jazyk (asi i preklad), skvělé napsané. Svižné, akční a krvavé, ale ne stupidní morbidita. 5*
Nejdříve jsem četl Kámen a Krev, tak už vím, jak skončí příběhy Rogana i Mireny. Při čtení povídky Kapka krve jsem si Mirenu moc oblíbil a nečekal jsem, že se sní setkám hned v první knize o černokněžníkovi, bylo to příjemné překvapení. Děj příjemně odsýpá, autor jako vždy nešetří cakající krví a odlétajícími údy. Konečně jsem dostal i tu fantastickou složku, která mi chyběla u Báthoryho. Je tu několik nečekaných zvratů. A jako přidaná hodnota je spousta dějepisných reálií, o kterých jsem se ve škole určitě nikdy neučil, i když samozřejmě někdy trochu zkreslených ve prospěch příběhu.
Slovensko nepotrebuje Conana, už má svojho Rogana!
Čítané druhýkrát. OK, už tam nebol ten wau efekt ako prvý raz, ale túto plnokrvnú fantasy jazdu som si vychutnal. Tu sa nekecá, tu sa koná, vážení!
Juraj pôsobivo sprítomnil slovanský svet už takmer zabudnutých bohov, besov a prízrakov.
Autorovy další knížky
2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
2009 | Strážcové Varadínu |
2006 | Ocelové žezlo |
2015 | Ohnivé znamenie |
2017 | Vlk a dýka |
Dobře napsané, fajn vymyšlené (i když se nad tím neustále vznáší duch Zaklínače - takový jeho spinn-off to je). Na mne příliš mnoho vnitřních orgánů, tělesných tekutin a rozkladných procesů.