Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti
Roark Bradford
Autor přepsal bibli tak, že se z ní stala literatura, a to přímo populární. Není zde popsán Bůh trestající, přísný, ale Bůh hravý věčně chybující, až pohříchu lidský, Bůh plný jemného humoru.
Literatura světová Povídky Náboženství
Vydáno: 1947 , Alois SrdceOriginální název:
Ol’man Adam an’his Chillun, 1928
více info...
Přidat komentář
Well, tyhle převyprávěný poudačky ze Starýho zákona sou podaný tak podomácku a po sousedsku, aby tomu každej rozuměl, vo tom žádná. Ale lepší znalost předlohy by k tomu teda taky nebyla k zahození, to je faktum. Jinak je to všechno ólrajt.
Nic pro mě, protože stylem humoru mě to úplně minulo. Autor se pokusil naroubovat biblické příběhy do "moderní doby", což vzhledem k době vydání znamená zasazení mezi dvě světové války. Část vtipů je absurdních, část se otírá o černošské stereotypy, část stojí na vytváření charakterů se sklonem k hysterii. Biblické poselství se v tom pochopitelně úplně utopilo. Kniha je sice paradoxně přijímaná ateisty, ale aby si ji čtenář mohl vychutnat, musi Bibli alespoň povrchně znát. V opačném případě si z ní moc nevezme. Jediný prvek který jsem na knize opravdu ocenil, byly ilustrace Heleny Zmatlíkové.
Samotný Pán Bůh je hlavním hrdinou humorného převyprávění starozákonních příběhů. Někdo možná namítne, jak si autor může dělat legraci z tak vážné věci jako je víra. Ale právě proto, že je to téma vážné je pro spoustu lidí méně pochopitelné i akceptovatelné. Naopak Bůh s lidskými vlastnostmi, dokonce i chybami přitahuje jako magnet a je pro mnoho lidí dokonce lépe "stravitelný". Autor svérázným způsobem přibližuje dějiny izraelského národa a věřím, že podané touto formou si je přečte daleko větší spektrum čtenářů, kteří by třeba po originále Starého zákona nesáhli. Mě osobně jako věřícího člověka kniha neuráží, naopak četla se mi velice dobře.
Pro mě je kniha čtivá a zajímavá, ale prosím nebavte se o ní s věřícími lidmi, nepochopili by ji.
Čtu opakovaně, když potřebuji zlepšit náladu. Fimfárum působí také tak. Mám vydání z roku 1968 s ilustracemi Heleny Zmatlíkové, vtipně doplňují text. I vážné věci se dají brát s humorem. (nevím, jestli vydání z roku 2000 je také ilustrované)
Jak je možné, že je tu tak málo hodnocení a pochvalných komentářů?
Pobavila jsem se, doporučuji.
Knihu jsem si poslechla jako audio. Krom jednoho příběhu jsem ve vyprávění poznala všechny. A místy jsem se srdečně zasmála, jak si s nimi autor vyhrál. Příběhy jsou volně převyprávěny velice originálním a svérázným způsobem, autor neváhal použít reálie ze současnosti. Kniha se mi líbila, možná o to více díky rétorovi, který se svého náročného úkolu zhostil s velikou úctou.
Zábavné převyprávění klíčových událostí Starého Zákona překvapí neabrahámovským pojetím boha, který rozhodně není ani všemocný, ani vševědoucí a aby dosáhl svých cílů, může sice vůči světu činit zázraky, ale vůči lidem často jen hrát „tricky“. Kniha je napsaná jadrným „černošským“ nářečím, a přestože by jí bylo v některých kapitolách možné interpretovat jako „urážlivou“, je to přeci jen milé a vtipné vyprávění na jedno odpoledne.
Autorovy další knížky
1986 | Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti / Starej zákon a proroci |
2000 | Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti |
2000 | Starej zákon a proroci |
Nejsem ateista a přesto nebo právě proto mě kniha pobavila hodně. Je satirická, trochu zkreslující, ale hodně lidská. Pro pobavení, proč ne?